Protesty stovek tisíc Francouzů, kteří vyšli do ulic kvůli podfinancovaným středním školám, odrážejí katastrofální stav tamních veřejných financí. Ten by v krajním případě mohl stáhnout do krize celou eurozónu.
Nárůst tržních úroků v chudších částech světa je překvapivě mírnější než v těch nejvyspělejších. Pomáhají rozpočtové reformy, přísnější měnová politika či nižší zadlužení.
Politiky opakovaně láká vidina snadno vybraných desítek miliard od lidem neoblíbeného finančního sektoru. Reálná čísla ale ukazují, že je příběh o brutálních ziscích bank spíše mýtem.
Ani Petr Fiala, ani Andrej Babiš nikdy žádné skutečné snižování počtu byrokratů nechtěli. To by na to šli jinak.
Umělá inteligence a další technologické inovace dokážou do pěti let mimořádně zefektivnit platební transakce. Proti tomu však budou působit vlády, které ve finančním systému objevily mocnou geopolitickou zbraň.