Američané chtějí dojednat příměří na Ukrajině do Velikonoc
Jednání diplomatů v Saúdské Arábii v nadcházejících dnech budou klíčová pro další posun v úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa dojednat klid zbraní ve válce na Ukrajině. Ačkoli Rusko pokračuje v útocích na ukrajinská města a dává najevo, že s dohodou nespěchá, Bílý dům chce dosáhnout příměří již v následujících čtyřech týdnech.
Agentura Bloomberg napsala, že USA mají záměr dosáhnout dohody o příměří do Velikonoc, tedy do 20. dubna. Zdroje obeznámené se strategií vyjednávání ale připouštějí, že se termín může vzhledem k velkým rozdílům mezi pozicemi ukrajinské a ruské strany posunout.
Válka na Ukrajině trvá už déle než tři roky a její rychlé ukončení si Donald Trump stanovil jako jednu z priorit své zahraniční politiky. Trumpovi vyjednavači, včetně takzvaných „technických týmů“, se proto v těchto dnech scházejí odděleně a za zavřenými dveřmi s ruskými a ukrajinskými zástupci v saúdskoarabském Rijádu. Jednali už s Ukrajinci během víkendu a jednání s Rusy proběhnou v pondělí.
Vyjednávání by se mělo například zaměřit na technické detaily budoucího monitorování klidu zbraní a případně na příměří vůči námořnímu provozu v Černém moři. Stanici CBS to řekl poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz.
I přes nedávnou dohodu o ukončení útoků na energetickou infrastrukturu Rusko pokračuje v dronových a raketových útocích na ukrajinská města. Také si stanovilo maximalistické požadavky pro celkové příměří – požaduje například ukončení dodávek zbraní pro Ukrajinu, což Kyjev i jeho evropští spojenci odmítají. Podle analytiků hraje ruská strana o čas, aby získala další území na bojišti a měla silnější vyjednávací pozici. Bílý dům se k požadavkům Ruska zatím jasně nevyjádřil.
Evropské obavy
Donald Trump v sobotu řekl, že snahy zastavit další eskalaci války jsou „celkem pod kontrolou“, a vyzdvihl své „dobré“ vztahy jak s prezidentem Vladimirem Putinem, tak s Volodymyrem Zelenským.
Evropští lídři se ale zároveň obávají, že Trumpova ambice ohromit rychlým diplomatickým řešením by mohla vést k tomu, že Američané obětují ukrajinské zájmy a přistoupí na podmínky nadiktované Ruskem. To by podle Evropanů nejen poškodilo Ukrajinu, ale učinilo zranitelným celý kontinent.
Německý týdeník Bild o víkendu navíc přinesl spekulaci, že Rusko může už letos na podzim zaútočit na Litvu. Rusko podle Bildu oznámilo rozsáhlá cvičení v Bělorusku a pobaltské země se obávají, že by během těchto cvičení mohly ruské ozbrojené síly překročit jejich hranice. Situace by byla ještě komplikovanější, pokud by do té doby USA vystoupily z NATO.
„Zatím se Rusko pouze tváří, že jedná, mluví o možném míru a možném příměří, ale není ani připraveno dodržet příměří, jak slíbilo, tedy že nebude útočit na kritickou infrastrukturu,“ řekl v pátek pro televizi Bloomberg litevský prezident Gitanas Nausėda. V neděli zase vyzval ukrajinský prezident Zelenskyj ke zpřísnění sankcí vůči Rusku a prohlásil, že k ukončení bojů jsou „zapotřebí nová rozhodnutí a nový tlak na Moskvu“.
O víkendu poodhalil uvažování americké strany i zmocněnec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff. Ten v podcastu s bývalým moderátorem Fox News Tuckerem Carlsonem popisoval svou návštěvu v Moskvě a setkání se šéfem Kremlu Putinem. Putin se mu podle jeho slov „líbil“ a přesvědčil ho o jeho upřímnosti. „Nepovažuji Putina za špatného člověka,“ dodal v rozhovoru s moderátorem. (Carlson loni vstoupil do širšího povědomí kvůli svému servilnímu rozhovoru s Putinem a následné obdivné reportáži o moskevských supermarketech a metru.)
Witkoff v rozhovoru také zmínil, že mu Putin řekl, že se „modlil za svého přítele“, když byl na Trumpa v červenci 2024 během volebního mítinku spáchán atentát. Na Trumpa podle Witkoffa tato informace udělala dojem. Byl „očividně dojatý“, když mu zmocněnec později příběh převyprávěl.
Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) Witkoff v rozhovoru „nekriticky zopakoval několik nepřesných ruských tvrzení ohledně statusu ukrajinských území, která Rusko nezákonně okupuje“. Rozhovor také odhalil historické i geografické neznalosti Witkoffa, zejména ve vztahu ke Krymu a Donbasu.
„Myslím, že v pondělí v Saúdské Arábii uvidíte jistý skutečný pokrok, zvláště pokud jde o příměří v Černém moři,“ zmínil však Witkoff v rozhovoru.
O víkendu také zazněly agresivní komentáře vůči Evropě ze strany amerického viceprezidenta J. D. Vanceho: „Dánsko nedělá svou práci, není dobrým spojencem… Pokud to znamená, že musíme projevit větší územní zájem o Grónsko, tak to prezident Trump udělá,“ řekl Vance pro Fox News.
Situace je napjatá i na americkém kontinentě. Nový kanadský premiér Mark Carney v neděli vyhlásil předčasné volby na 28. dubna s tím, že potřebuje silný mandát, aby se vypořádal s Trumpovými hrozbami vůči Kanadě. „Trump nás chce zlomit, aby nás Amerika mohla vlastnit,“ řekl. Vztahy mezi USA a Kanadou se zhoršily, když Trump uvalil na dovozy z Kanady cla a této sousední zemi pohrozil, že z ní udělá 51. stát unie.