Americká centrální banka může už v září poprvé od covidu snížit úrokové sazby
Americká centrální banka, Federální rezervní systém (Fed), se chystá učinit klíčový krok pro světovou ekonomiku – první snížení úrokových sazeb po období jejich prudkého postcovidového růstu. Očekávání brzkého snížení sazeb potvrdil už 23. srpna v dlouho očekávaném projevu na výroční konferenci v Jackson Hole, tradičním setkávání centrálních bankéřů a ekonomů z celého světa, předseda Fedu Jerome Powell výrokem, že „nastal čas pro úpravu politiky“.
Powell zároveň dodal, že Fed „udělá vše, co je v jeho silách, aby spolu s posunem k cenové stabilitě podpořil silný trh práce“. Investoři a analytici tak vesměs očekávají, že Fed svou hlavní úrokovou sazbu sníží už na nejbližším zasedání, které je naplánováno na 17.–18. září.
Takový krok by symbolicky ukončil čtyřletou éru dlouho nevídaného růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech, který souvisel s pandemií nemoci covid-19 a kulminoval na více než 7 procentech v polovině roku 2022. Fed s inflací bojoval postupným zvyšováním ceny peněz, aniž by to způsobilo zásadní pokles ekonomiky. Trhy i analytici s napětím očekávají každý krok Fedu, který vzhledem k velikosti a významu americké ekonomiky zásadně ovlivňuje směřování globální ekonomiky. Rozhodnutí Fedu berou silně v potaz také další centrální banky, včetně Evropské centrální banky i České národní banky. Ty již se snižováním sazeb začaly a očekává se, že ve zbytku roku budou měnovou politiku dál opatrně uvolňovat.
Hlavní úroková sazba Fedu v reakci na inflační vlnu mezi lety 2022 a 2023 dostoupala loni v létě do rozmezí 5,25–5,50 procenta, což zvýšilo cenu amerických peněz na nejvyšší úroveň od března 2001. Powell již dříve signalizoval, že Fed sníží sazby teprve tehdy, až bude zřejmé, že inflace trvale směřuje k cíli 2 procent. Fedem sledovaný ukazatel americké inflace v červenci dosáhl 2,5 procenta. Podle Powella je však možné očekávat, že se podaří inflaci dostat udržitelným způsobem zpět ke 2 procentům. Zda Fed svou hlavní sazbu sníží a o kolik, bude záviset na datech zveřejněných mezi jednáním v Jackson Hole a zářijovým rozhodováním o sazbách. Trhy na něm očekávají snížení o 0,25 nebo o 0,5 procentního bodu. Podle posledního mediánu očekávání amerických centrálních bankéřů by se hlavní sazba měla v delším období postupně dostat až ke 2,8 procenta, pokud nedojde k dalším ekonomickým šokům.
Na rozdíl od jiných centrálních bank nespočívá úkol Fedu pouze v zajištění cenové stability, ale také v podpoře maximální zaměstnanosti. Americký trh práce se v posledních měsících ochladil z předchozího velmi přehřátého stavu, kdy docházelo k až frenetickému nabírání nových pracovníků. Míra nezaměstnanosti v červenci vzrostla na 4,3 procenta, což je nejvyšší úroveň za téměř tři roky. Podle Powella by současný stav trhu práce již neměl přiživovat růst inflace, avšak současně platí, že jeho další zchlazení již není pro Fed žádoucí.
„Jde teď především o výběr způsobu, jakým budou sestupovat z hory, a o jeho kalibraci,“ citovala agentura Bloomberg hlavní ekonomku KPMG Diane Swonkovou. „Z projevu je jasné, že se nyní zaměřují na trh práce.“
Působení měnové politiky se do ekonomiky plně propíše s nemalým zpožděním nejméně jednoho roku, a proto centrální banky na základě svých prognóz budoucího ekonomického vývoje jednají s dostatečným předstihem. Uvolnění americké měnové politiky tak může nastat ještě dříve, než inflace skutečně dosáhne cíle Fedu na 2 procentech.