Americký Fed potřetí snížil sazby. Příští rok už čeká jen dvě další snížení
Americká centrální banka včera v souladu s očekáváním potřetí v řadě snížila své úrokové sazby. Současně ale naznačila, že zlevňování peněz v příštím roce významně zpomalí. Pro nadcházející rok se od ní dají čekat jen dvě namísto dříve předpokládaných tří snížení sazeb. Důvodem jsou přetrvávající inflační tlaky v ekonomice i plány budoucího prezidenta Donalda Trumpa, které budou růst cen spíše podporovat.
Federální rezervní systém (Fed) včera svou hlavní sazbu federálních fondů snížil na rozpětí 4,25 až 4,50 procenta. Rozhodnutí tentokrát nebylo jednomyslné. Jeden z hlasujících se vyslovil pro to, aby sazba zůstala beze změny. To, že další snižování sazeb bude Fed provádět opatrněji než dosud, vyplývá také z komentářů předsedy Fedu Jeromeho Powella i nové prognózy centrální banky. Trhy na tento výhled silně zareagovaly – zatímco dolar posílil na nejvyšší úrovně za více než dva roky, akciový index S&P 500 oslabil. Zaznamenal největší pokles v souvislosti s rozhodnutím Fedu od počátku pandemie covid-19.
„Dnešním krokem jsme naši základní úrokovou sazbu snížili oproti jejímu vrcholu už o celý procentní bod. Naše politika je tak nyní mnohem méně restriktivní,“ řekl Powell v prohlášení na tiskové konferenci po včerejším rozhodnutí. „Při zvažování dalších změn naší základní úrokové sazby proto můžeme být opatrnější.“
Klesající míra inflace přiměla v září Fed, aby začal snižovat svou hlavní sazbu z nejvyšší úrovně za dvacet let. Zkušenost s nečekaně rychlým vzedmutím cen po pandemii covidu-19 velí k opatrnosti v situaci, kdy se zpomalování tempa inflace zastavilo a ekonomika zůstává naopak nečekaně silná. Fed ve středu svou prognózu hospodářského růstu v příštím roce mírně zvýšil na 2,1 procenta.
Centrální bankéři nyní chtějí mít jistotu, že je období nadměrného zdražování definitivně zažehnáno a že očekávání firem a domácností ohledně budoucí inflace jsou pevně ukotvena u dvouprocentního inflačního cíle Fedu. Powell zároveň řekl, že současná výše úrokových sazeb i nadále brzdí hospodářský růst a že Fed je „na cestě k dalšímu snižování“. Uvedl však, že podmínkou je viditelné snížení inflace, která i nadále zůstává poměrně výrazně nad cílem.
Z nových projekcí Fedu vyplývá větší skepse vůči vývoji inflace v příštím roce. Mediánový odhad centrálních bankéřů nově odhaduje meziroční míru inflace na úrovni 2,5 procenta na konci roku 2025. Ještě v září to byla jen 2,1 procenta. Klíčový ukazatel inflace preferovaný Fedem – cenový index výdajů na osobní spotřebu (PCE) – v říjnu vzrostl na 2,3 procenta z 2,1 procenta v září. K opatrnosti nabádá Fed i skutečnost, že rostou jak jádrová inflace, tak ceny producentů.
Nová čtvrtletní prognóza ukázala, že centrální bankéři snížili svá očekávání ohledně snížení sazeb oproti úrovním, které odhadovali v září. Nejčastěji odhadovanou úrovní hlavní sazby na konci příštího roku je pásmo 3,75–4 procenta, což odpovídá jen dvěma dalším čtvrtbodovým snížením sazby během roku 2025. Jeden z představitelů Fedu dokonce čeká úplné zastavení poklesu sazeb, zatímco tři a více snížení předpokládá jen pět z 19 centrálních bankéřů.
Fed nyní musí hledat rovnováhu mezi snahou důsledně dovést inflaci k cíli a zároveň potřebou přehnaně nebrzdit trh práce, který se sám pomalu ochlazuje. Maximalizace zaměstnanosti je vedle cenové stability druhým plnohodnotným cílem. Trh práce sice vykazuje známky ochlazení, ale zároveň prokazuje překvapivě silnou odolnost. Míra nezaměstnanosti v listopadu dosáhla 4,2 procenta, což je v historickém srovnání stále nízká úroveň. Podle aktualizované prognózy by se měla nezaměstnanost v roce 2025 zvýšit na 4,3 procenta.
Trump a hrozící shutdown
Do hry vstupuje také nejistota ohledně podoby a dopadů hospodářské politiky budoucího prezidenta Trumpa, včetně plánu uvalit cla na veškeré dovozy. Powell uvedl, že někteří jeho kolegové již tyto úvahy začali do svých úvah zahrnovat. Současně ale dodal, že dopad těchto politických návrhů je v tuto chvíli velmi nejistý, a proto je velmi předčasné pokoušet se o jakýkoli závěr.
Trumpovu nepředvídatelnost potvrdilo také jeho náhlé rozhodnutí odmítnout dohodu o vládních výdajích mezi republikány a demokraty, která měla zabránit rozpočtovému patu, tzv. „government shutdownu“ během Vánoc. Místo toho Trump vyzval těsně před vypršením lhůty, kdy má dojít k zastavení financování federální vlády, předsedu Sněmovny reprezentantů Mikea Johnsona a své republikány, aby o podmínkách znovu jednali.
Republikán Johnson se v úterý až do noci snažil v Kapitolu dohodnout s demokraty, aby vláda nebyla v pátek o půlnoci paralyzována, informovala agentura AP. Miliardář Elon Musk, který vede Trumpovo nové ministerstvo pro efektivitu, však bezprostředně po zveřejnění dohody varoval, že každý člen Sněmovny reprezentantů nebo Senátu, který bude hlasovat pro návrh, si zaslouží vyloučení.
Podle AP předložil Donald Trump návrh, který do určité míry umožňuje pokračování vládních výdajů, avšak podmiňuje je kontroverzním ustanovením o zvýšení limitu státního dluhu, proti čemuž se Trumpova strana dlouhodobě staví. Trump a jeho budoucí viceguvernér JD Vance ve společném prohlášení řekli, že hlasování pro „cokoli jiného je zradou naší země“. Vyzvali republikány, aby se chovali „chytře a tvrdě“.
„Republikáni ve Sněmovně reprezentantů dostali příkaz ‚zastavit vládu' a poškodit obyčejné Američany v celé zemi,“ komentoval rozhodnutí Trumpa vycouvat z dohody s demokraty jejich lídr ve Sněmovně reprezentantů Hakeem Jeffries. Součástí dohody bylo i více než 100 miliard dolarů, které měly jít státům a domácnostem postiženým přírodními katastrofami.
Situace ilustruje, jak těžké bude pro republikány se sjednotit, až příští rok převezmou kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů, Senátem a Bílým domem. A podtrhuje to, jak moc Johnson a další republikánští lídři budou záviset na Trumpově požehnání, aby dotáhli do konce jakýkoli zákon, napsala agentura AP.