Amerika roste skoro třikrát rychleji než Evropa
Americká ekonomika si díky silné spotřebě udržuje velmi rychlý růst. Ve třetím čtvrtletí podle zpřesněného odhadu Bureau of Economic Research meziroční růst ekonomiky dosáhl 2,8 procenta. Jen mírně tak zpomalil proti druhému čtvrtletí, kdy ekonomika vzrostla o 3 procenta. To je růst na úrovni dlouhodobého amerického průměru, který za období od roku 1948 dosahuje 3,16 procenta.
Ke vzestupu nejvíc přispěla spotřeba domácností, která se meziročně zvedla o 3,5 procenta. Přestože mírně zaostala za původními odhady, které očekávaly vzestup o 3,7 procenta, byl to nejrychlejší nárůst útrat domácností od prvního čtvrtletí minulého roku. Dá se navíc očekávat, že tento trend bude pokračovat i v příštích měsících.
Americké akcie zažívají po přesvědčivém volebním vítězství Donalda Trumpa a ovládnutí obou komor kongresu republikány prudký vzestup. Domácnosti, které ve Spojených státech na rozdíl od většiny v Evropě masivně investují do akcií, jsou tak bohatší a mají sebevědomí do větších útrat.
Spotřeba domácností se na celkovém americkém HDP podílí 70 procenty. Proto je její vzestup pro celkový ekonomický růst zásadnější než v Evropě, která je výrazně více závislá na vývozech. V Evropské unii spotřeba domácnosti přispívá k celkovému HDP 52,3 procenty. U nás tvoří jen 44,7 procenta celkového výkonu ekonomiky. V Německu 49,7 procenta.
Američané zvýšili ve třetím čtvrtletí především útraty za zboží o 5 procent. Výdaje za služby se ve stejném období zvedly o 2,6 procenta. Naopak investice do rezidenčních nemovitostí se o 5 procent propadly.
Aktuální velmi solidní výsledky ekonomiky potvrzují interpretaci guvernéra centrální banky Fed Jeroma Powella, že ekonomika je nyní dost silná a se snižováním sazeb není třeba spěchat. I ve středu zveřejněný zápis z posledního zasedání Fed ukazuje, že mezi bankéři převažuje umírněný přístup ke snižování sazeb. Základní sazba se po listopadovém snížení drží mezi 4,5 a 4,75 procenty. Inflace v říjnu dosáhla 2,6 procenta, když mírně vzrostla ze zářijových 2,4 procent. Úrokové sazby tak při současném vzestupu cen zůstávají velmi restriktivní.
Aktuální čísla ukazují, jak velkou má Amerika převahu nad Evropou, ve chvíli, kdy Donald Trump rozjíždí nové kolo souboje o cla. Spojené státy se dlouhodobě těší násobnému růstu než druhý břeh Atlantiku a zároveň jsou díky obrovské roli domácí spotřeby výrazně méně závislé a mezinárodní obchodě. Případná cla je poškozují podstatně méně než otevřené, na vývozu i dovozu závislé ekonomiky, jako je Německo nebo Česká republika.
Pro srovnání: Průměrný meziroční růst ekonomik celé Evropské unie dosáhl ve třetím čtvrtletí jednoho procenta. Státy eurozóny rostly v průměru o 0,9 procenta. Německo nezažilo meziroční růst už šesté čtvrtletí v řadě, i když mezikvartálně ve třetím čtvrtletí mírně rostlo. Česká ekonomika stoupla meziročně o 1,3 procenta. Stejně jako Francie. Nejrychleji z celé Evropské unie rostou Dánové, Chorvati a Kypr s 3,9 procenty. Vyšší růst než Spojené státy už má kromě nich jen Španělsko s aktuálním vzestupem o 3,4 procenta. Zhruba na americké úrovni se drží Poláci s 2,7 procenty.
Průměrný růst zemí, které dnes tvoří eurozónu, za posledních dvacet let dosahuje 1,61 procenta HDP. Amerika tak i dlouhodobě roste dvakrát rychleji než Evropa, a tak se nůžky mezi bohatstvím a životní úrovní mezi oběma kontinenty stále více rozevírají.