Automobilky získaly od Trumpa ústupek. Cla na vozy z Mexika a Kanady jsou pozdržena o měsíc
Donald Trump vyslyšel nářky výrobců automobilů na nově zavedená cla na dovozy z Mexika a Kanady a udělil tomuto odvětví jednoměsíční výjimku. Americký prezident se prostřednictvím cel snaží donutit firmy z různých sektorů, aby přesunuly investice a výrobu zpět do Spojených států. Zmíněný odklad má dát právě automobilkám trochu více času na přípravu.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová řekla ve středu na tiskové konferenci, že se výjimka bude vztahovat na dovozy aut a náhradních dílů v rámci obchodní dohody označované zkratkou USMCA, dojednané s Kanadou a Mexikem během Trumpova prvního prezidentského mandátu. Smyslem odkladu má být, aby automobilky nebyly „v ekonomické nevýhodě“, citovala agentura Bloomberg Leavittovou. Cla ve výši 25 procent na veškeré dovozy z Mexika a Kanady do Spojených států vstoupila v platnost 4. března.
Rozhodnutí padlo podle Bloombergu po úterní telekonferenci představitelů Trumpovy administrativy s šéfy automobilek Ford, General Motors (GM) a Stellantis. Ty mají v sousedních zemích továrny a své modely potom dovážejí do USA.
Už samotné spekulace o tom, že Bílý dům plánuje odklad cel na automobily, vedly k výrazným výkyvům akcií dotčených firem. Cena akcií Stellantisu ve středu vyskočila o víc než 9 procent, v případě GM to bylo víc než 7 procent a u Fordu téměř 6 procent.
Přesun výroby do USA je pro Trumpa a jeho vládní tým jednou z priorit. Cla ale vytvářejí riziko, že zatímco přesun výroby trvá měsíce či roky, dotčené zboží zdraží prakticky okamžitě, což poškozuje americké spotřebitele. Výrobci automobilů se proto snaží Trumpovo rozhodnutí ohledně cel zvrátit a varují, že by to zdražilo auta o tisíce dolarů a mělo katastrofální dopady na dodavatelské řetězce. Cena automobilů v USA už několik let roste a další zdražení by také zpochybnilo Trumpův volební slib, že se zasadí o boj s inflací.
Podle agentury Bloomberg zvažuje Trumpova administrativa také vyjmutí některých zemědělských produktů z cel uvalených na Kanadu a Mexiko.
Nový americký prezident argumentuje, že cla zavádí také proto, že vlády obou sousedních zemí nedělají dost pro boj s pašováním fentanylu do USA. Tuto svoji pozici zopakoval tento týden v telefonátu s kanadským premiérem Justinem Trudeauem. Analytici takový argument ale považují spíše za zástupný a zdůrazňují, že hrozbu cel současný šéf Bílého domu používá jako páku při vyjednávání a pro prosazování amerických zájmů.
Na řadě je Indie
Podobně chce Trump řešit i obchodní vztah s Indií. Podle agentury Reuters na Indii tlačí, aby zrušila cla na dovoz aut v rámci připravované obchodní dohody mezi oběma zeměmi. Indie na tyto dovozy uplatňuje velmi vysoká cla – v některých případech až 110 procent. Tamní vláda premiéra Naréndry Módího sice zvažuje snížení, ale zdráhá se tato cla snížit na nulu. Celní politika Indie pálí mimo jiné i Trumpova spojence Elona Muska a jeho Teslu. Automobilka se chystá na indický trh vstoupit a Musk indická cla velmi kritizuje.
Proti změnám cel zase lobují největší indické automobilky jako Tata Motors či Mahindra. Ty tvrdí, že by to poškodilo zejména rodící se sektor elektroaut, do kterého masivně investovaly.
Políček Trumpovi od Nejvyššího soudu
Co se z Trumpových politik nakonec skutečně zrealizuje, bude nejspíš do poslední chvíle nejasné. Dokladem jsou i ostatní plány administrativy, které mohou narazit na právní problémy a ekonomickou realitu. Příkladem je pokus o okamžité zmrazení veškeré zahraniční pomoci USA prostřednictvím organizace USAID. Nejvyšší soud plán tento týden zarazil a potvrdil příkaz soudu nižší instance, který nařídil rychlé vyplacení až 2 miliard dolarů za některé již dokončené projekty.