Čínská ekonomika loni rostla o 5 procent. Trumpovy plány na nová cla však kazí její vyhlídky
Čínská ekonomika loni přidala 5 procent. Splnila tak vládou vytyčený cíl, když díky exportu a státní podpoře domácí poptávky na konci roku výrazně zrychlila. Vyhlídky, že si druhá největší ekonomika světa svižné tempo růstu aspoň v nejbližší době udrží, hatí plány nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit na Čínu vysoká dovozní cla.
Růst čínského HDP za rok 2024 jen mírně překonal konsenzus ekonomů oslovených agenturou Bloomberg. Ten předpokládal, že zůstane těsně pod vládním cílem na 4,9 procenta. Naopak růst ekonomiky o 5,4 procenta za samotné poslední čtvrtletí roku výrazně převýšil pětiprocentní odhad a byl nejrychlejší za rok a půl.
Do Spojených států z Číny míří exporty za půl bilionu dolarů ročně, což je asi osmina celkových čínských vývozů. Trump již od podzimu avizuje zavedení až 60procentního cla na čínské dovozy, čímž by tento pilíř růstu druhé nejlidnatější země světa ochromil. Tyto hrozby přiměly dovozce čínského zboží k předzásobení předtím, než Trump v pondělí převezme úřad, což podpořilo tempo růstu čínského HDP právě v posledních třech měsících roku.
V nadcházejících měsících se tento impuls zcela jistě vytratí, a pokud skutečně dojde k uvalení amerického cla, jež můžou následovat další země, konkurenceschopnost čínského vývozu se propadne. Země tak přijde o dosavadní motor růstu. Čínská vláda si je toho dobře vědoma, a proto se od září snaží hospodářství a domácí poptávku oživit postupně přijímanými opatřeními jako snižováním úrokových sazeb, zásahy na stabilizaci cen v krizí zasaženém sektoru nemovitostí nebo kapitálovými injekcemi na posílení finanční stability bank.
Stávající model, založený na levné pracovní síle a exportech, se vyčerpává s tím, jak zpomaluje růst produktivity a stárne čínská populace. Čína také čelí pádu cen nemovitostí a tlakům na pokles cen, což vyvolává obavy, že země půjde ve šlépějích Japonska devadesátých let 20. století.
Nominální růst čínského HDP bez očištění o pokles cen v ekonomice se podle výpočtu Bloombergu na základě oficiálních údajů v roce 2024 zvýšil pouze o 4,2 procenta. Jde o nejpomalejší tempo od roku 2020, což odráží dopad deflace, která trvá již druhý rok v řadě.
Čínská ekonomika má podle Mezinárodního měnového fondu růst v letech 2025–2030 v průměru jen o 3,8 procenta ročně a v letech 2031–2040 dokonce jen o 2,8 procenta, pokud nedojde k zásadním strukturálním reformám.