Čína konečně přišla s novým receptem na oživení ekonomiky. Impulsem byl i Trump
Po mnoha letech orientace na masivní investice do výroby dochází teď v oficiální hospodářské politice Číny k výraznému obratu: je třeba 1,4 miliardy lidí přimět utrácet. Jedná se o významný posun v myšlení čínského vedení, které domácí poptávku doposud přezíralo.
Změnu hospodářských priorit minulý týden potvrdilo výroční zasedání nejvyšších čínských představitelů, známé jako Ústřední ekonomická pracovní konference (CEWC), které stanovuje hospodářský program země na nadcházející rok. Poptávkový stimul bude doprovázet zvýšení rozpočtového schodku, snižování úrokových sazeb a další uvolnění měnové politiky.
Vedení komunistické země tak představilo plán na posílení domácí poptávky v době, kdy druhé největší ekonomice světa dochází již delší dobu dech. Realitní odvětví je v krizi, místní samosprávy jsou zadlužené a situaci komplikuje i slabá poptávka spotřebitelů. K chmurnému výčtu se příští rok přidá ještě dopad nových amerických cel na dovozy z Číny. Do Spojených států míří největší podíl z celkových čínských vývozů v hodnotě asi půl bilionu dolarů za rok.
Trump již v předvolební kampani oznámil, že na veškerý dovoz z Číny hodlá zavést 60procentní clo. Po svém zvolení ještě řekl, že hned první den nástupu do funkce uvalí dekretem na čínské dovozy 10procentní clo nad rámec těch existujících, aby zamezil přílivu syntetické drogy fentanylu, se kterou podle něj obchodují právě Číňané. Jak konkrétně bude Trump vůči Číně postupovat, se ale ukáže, až po inauguraci 20. ledna nastoupí do úřadu.
Ať už bude jeho přístup jakýkoli, Číňané se připravují na tvrdou ránu. Očekávají, že cla výrazně sníží zisky firem a ochromí investice. S propadem vývozů tak bude třeba najít jiný tahoun růstu, a tím má být právě domácí poptávka. Oživit ji však nebude lehké. Čínští spotřebitelé šetří, když pociťují, že tři roky trvající krize na trhu nemovitostí spolu s propadem cen výrazně zredukovala jejich bohatství. Úspory Číňanů na úrovni 45 procent HDP jsou při vyjádření v poměrovém ukazateli třikrát vyšší než úspory Američanů.
Ač se čínské vedení v letošním roce soustředilo na řešení dlouhodobých strukturálních problémů ekonomiky, opatření na podporu domácí poptávky zůstávala spíše dílčí. To do jisté míry souvisí i s postojem komunistického vedení ke spotřebě jako k něčemu povrchnímu a prchlivému, především pak ve srovnání s výrobou. V jednom ze svých vyjádření, které citovala agentura Bloomberg, se k plošné podpoře poptávky vyjádřilo čínské vedení komentářem ve smyslu „bez práce nejsou koláče“.
Čína od září postupně představuje rozsáhlý balík opatření zacílených na oživení hospodářského růstu. Ten obsahuje snižování úrokových sazeb, zásahy na stabilizaci cen v krizí zasaženém sektoru nemovitostí a kapitálové injekce na posílení finanční stability bank. Přestože Peking během roku opakovaně zdůrazňoval potřebu posílit domácí spotřebu, nedošlo k přijetí výrazného poptávkového stimulu. Kromě dotací na nákup automobilů, domácích spotřebičů a vybraného zboží se mnoho dalšího nepodniklo. Čína si za to opakovaně vysloužila kritiku a zklamání ekonomů i investorů. To by se teď mělo změnit.
Koláče nakonec i bez práce
Stimulační plán se má zaměřit na podporu domácností s nízkými a středními příjmy, které tvoří klíčový segment pro růst spotřebitelských výdajů. Navrhovaná opatření zahrnují zvýšení základních důchodů, lepší sociální zabezpečení, rozšíření dotací na zdravotní pojištění a podporu rozvoje odvětví péče o seniory a kulturní turistiky.
V oblasti fiskální politiky podle informací poskytnutých serverem china-briefing.com CEWC údajně oznámila záměr zvýšit rozpočtový deficit na přibližně 4 procenta výkonu čínské ekonomiky (HDP), což má umožnit intenzivnější vládní výdaje. Plán zahrnuje zdvojnásobení emise ultra dlouhodobých státních dluhopisů na 2 biliony jüanů (275 miliard dolarů) a navýšení emisí speciálních dluhopisů místních vlád nad stávající kvótu 3,9 bilionu jüanů, stanovenou pro rok 2024.
Čína již počátkem listopadu představila dluhový balíček v hodnotě 10 bilionů jüanů (1,4 bilionu dolarů), zaměřený na zmírnění finančních problémů místních vlád a možnosti refinancování skrytých dluhů. Tento balíček je součástí širšího úsilí o dlouhodobou konsolidaci obecních rozpočtů a postupně by měl snížit zadlužení tohoto sektoru, podpořit místní výdaje a přispět ke stabilizaci zpomalujícího hospodářského růstu. Přesto balíček trhy zklamal. Postrádal totiž konkrétnější fiskální stimuly, zaměřené na okamžité oživení ekonomiky.
Nedávné údaje naznačují přetrvávající slabost čínské domácí poptávky, přestože některá odvětví vykazují známky oživení. Vládní dotace, jejichž cílem je povzbudit spotřebitele k výměně starých vozidel a spotřebičů, vedly v posledních třech měsících k výraznému nárůstu prodeje automobilů. I přes tento pozitivní vývoj zůstávají spotřebitelské výdaje pomalé. Maloobchodní tržby, klíčový ukazatel spotřeby, vzrostly v listopadu meziročně pouze o 3 procenta, tedy nejslabší tempo za poslední tři měsíce a méně než očekávaných 4,6 procenta. Inflační tlaky zůstávají minimální, přičemž spotřebitelská inflace v listopadu dosáhla pouze 0,2 procenta, což představuje pětiměsíční minimum. Ceny výrobců nadále klesají a odrážejí deflační tendence ve výrobním sektoru. K těmto nízkým úrovním inflace přispívá nadbytečná kapacita v ekonomice, a to i přes stimulační úsilí vlády.
Čínští představitelé již několik dní před konáním konference CEWC signalizovali připravenost přijmout jakákoliv opatření nezbytná k minimalizaci dopadu očekávaných amerických cel na hospodářský růst v příštím roce. Během konference byla také potvrzena jejich dřívější vyjádření o přechodu k „přiměřeně uvolněné“ měnové politice a „aktivnějším“ fiskálním opatřením.
„Rozumná a vyvážená úroveň“ jüanu
Ve snaze podpořit dosažení oficiálního cíle hospodářského růstu na úrovni přibližně 5 procent Čínská centrální banka (PBOC) již během letošního roku opakovaně snižovala úrokové sazby a zvyšovala likviditu v ekonomice. PBOC signalizovala, že v roce 2025 plánuje ještě více uvolnit měnové podmínky prostřednictvím dalšího snížení sazby povinných minimálních rezerv a poklesem základních úrokových sazeb z úvěrů.
I když oficiální prohlášení potvrzují závazek Číny udržet stabilitu směnného kurzu na „rozumné a vyvážené úrovni“, z neoficiálních zdrojů se šíří informace, že se Peking nebude rozpakovat využít kurz jako další linii obrany před tvrdými dopady amerických cel. Slabší měna by sloužila jako další vrstva hospodářského stimulu s tím, jak by snížila ceny čínského exportu, a tak alespoň částečně kompenzovala efekt cel.
Čína dle zdrojů Reuters může nechat jüan oslabovat s tím, jak na zemi negativně dolehnou americká cla. Tím by se odchýlila od praxe udržování stabilního kurzu v rozmezí 2 procent nad či pod středovou úrovní kurzu, stanovenou centrální bankou každý den.
Rozsah čínských stimulačních opatření bude jasnější až po stanovení cíle hospodářského růstu na příští rok, který bude odhalen spolu s dalšími klíčovými ekonomickými ukazateli na výročním zasedání parlamentu v březnu. Zatímco současné kroky signalizují ambici stabilizovat ekonomiku, jejich konkrétní dopad bude záviset na budoucí obchodní politice Spojených států a jejím vlivu na čínský export.
Podle agentury Reuters většina vládních poradců doporučuje stanovit růstový cíl kolem 5 procent, přestože je pravděpodobné, že letošní výsledek této úrovně nedosáhne. Finanční trhy však nadále počítají s postupným zpomalováním čínské ekonomiky. Mezinárodní měnový fond (MMF) ve své říjnové prognóze odhadl růst na 4,8 procenta v letošním roce a 4,5 procenta pro rok 2025. Průzkum Reuters očekává podobná čísla, zatímco agentura Fitch snížila svůj výhled pro příští rok na 4,3 procenta. Čínské dluhopisy po oznámení závěrů CEWC pokračovaly v růstu. Výnos referenčního desetiletého státního dluhopisu klesl v pondělí na nové minimum 1,72 procent, v úterý činil 1,73 procent. Výnos čínských 30letých dluhopisů poprvé klesl pod 2 procenta.