DeepSeek vrhá stín na americký technologický megaprojekt Stargate
Spojené státy narazily na problém. V globálním závodě o nadvládu ve vývoji umělé inteligence (AI), ve kterém se zdálo, že jasně vedou, je nečekaně rychle dohání Čína. Její start-up DeepSeek představil zásadní pokrok v oblasti AI za rekordně nízké náklady. Nebývalý úspěch čínské aplikace byl oznámen jen několik dní poté, co americký prezident Donald Trump slavnostně přislíbil politickou podporu vlajkovému projektu Stargate – obří investici amerických technologických šampionů do budování data center po celých Spojených státech na podporu vývoje AI.
Chatbot s umělou inteligencí DeepSeek AI Assistant, uvedený na trh v lednu, oznámení amerického mega projektu zastínil. Raketovou rychlostí a nečekaně se stal hitem mezi uživateli ve Spojených státech, přestože je postaven na méně vyspělých čipech a modelu, který má veřejně přístupný zdrojový kód. Celkové náklady na jeho spuštění byly zlomkem nákladů na srovnatelné produkty amerických konkurentů. Bylo proto překvapením, že může konkurovat i neznámějšímu z nich, aplikaci ChatGPT americké společnosti OpenAI, založené na sofistikovanější a dražší technologii.
Úspěch čínského chatbotu otřásl důvěrou ohledně smyslu stamiliardových amerických investic do datové infrastruktury. Ukázal totiž, že objem peněz ani vyspělost komponentů nemusí být pro průlom v AI nutností.
Trump v pondělí v noci označil zprávu o zjevném pokroku společnosti DeepSeek za „pozitivní“ a zároveň vyslovil varování pro americké firmy. „Mělo by to být pro náš průmysl varovným signálem, že se musíme absolutně koncentrovat na to, abychom v této soutěži zvítězili,“ citoval Bloomberg Trumpa.
Uvedení čínské novinky způsobilo v pondělí poprask na akciových trzích, když investoři začali pochybovat o přiměřenosti valuace technologických titulů a ve velkém se jich zbavovali. Technologické akcie ztratily ze své hodnoty závratných 1,2 bilionu dolarů. Akcie výrobce čipů Nvidia propadly o 17 procent, a hodnota firmy tak spadla o bezmála 600 miliard dolarů. Šlo o největší denní ztrátu v hodnotě veřejně obchodované firmy v historii.
Přes tvrdé sankce silné výsledky
Podle odhadů týdeníku Economist Čína rychle postupuje ve vývoji velkých jazykových modelů (LLM). Vedle modelu R1 od společnosti DeepSeek existují i další čínské alternativy, například model QwQ, vyvinutý e-commerce gigantem Alibaba. Model R1 společnosti DeepSeek se odlišuje od ostatních chatbotů, jako je ChatGPT, tím, že před poskytnutím odpovědi na dotaz jasně vysvětluje svůj proces uvažování nad danou odpovědí. Společnost DeepSeek tvrdí, že její model R1 nabízí výkon srovnatelný s nejnovějším modelem OpenAI, a zpřístupnila technologii k licencování, což umožňuje jednotlivcům na jeho základě vyvíjet vlastní chatboty.
Model R1 se údajně učil na menším množství méně výkonných čipů a celkové náklady na jeho vývoj neměly přesáhnout 6 milionů dolarů. Pro srovnání, vývoj obdobných amerických jazykových modelů, jako je například Meta’s Llama 3.1 405B, který využil jedenáctkrát více výpočetních zdrojů, stál více než 60 milionů dolarů. Nižší náklady na vývoj R1 byly podle serveru nature.com, zaměřeného na technologický a vědecký výzkum, dosaženy díky optimalizovaným algoritmům a využití menších specializovaných submodelů. Ohledně množství chipů se však informace různí. Podle technologického serveru wccftech.com má DeepSeek přístup k desítkám tisíc čipů Nvidie, tedy podobnému množství, jaké zřejmě využívá ChatGPT.
Spojené státy se snažily podobnému vývoji zabránit, protože se obávají možnosti duálního využití technologie AI – tedy nejen pro civilní účely, ale také pro vojenské. Washington proto zakázal do Číny vyvážet pokročilé technologie, jako jsou polovodiče pro GPU, ve snaze zpomalit pokrok asijské mocnosti v oblasti AI.
Průlomová aplikace společnosti DeepSeek však naznačuje, že čínští inženýři AI našli způsoby, jak tato omezení obejít, a zaměřili se na dosažení vyšší efektivity s omezenými zdroji. Ačkoli není jasné, k jakému množství pokročilého hardwaru pro trénink AI měla společnost DeepSeek přístup, její úspěchy naznačují, že obchodní restrikce zatím nedokázaly čínský technologický pokrok významně zbrzdit.
Aplikace se v pondělí stala terčem kybernetického útoku, kvůli němuž musela pozastavit registrace.
Hvězdná brána Donalda Trumpa
Projekt Stargate, jedna z klíčových priorit prezidenta Donalda Trumpa, představuje ambiciózní iniciativu, která slibuje nejen technologický pokrok, ale také zásadní ekonomické přínosy. Cílem plánovaného společného podniku OpenAI, Oracle, japonské holdingové společnosti SoftBank a technologického investičního fondu MGX z Abú Dhabí bude investovat v následujících čtyřech letech až půl bilionu dolarů do rozsáhlé sítě datových center po celých Spojených státech, vytvořit tak více než 100 tisíc pracovních míst a přilákat významné zahraniční investice.
Společnost OpenAI na svých webových stránkách spojuje projekt Stargate s ambiciózním cílem vývoje obecné umělé inteligence (Artificial General Inteligence), tedy pokročilé AI, která se svým chováním a schopnostmi dokáže přiblížit lidské inteligenci, či ji předčit. AGI představuje jiný přístup k umělé inteligenci než generativní AI (GenAI). Zatímco GenAI se soustředí na tvorbu kreativního obsahu, jako jsou obrázky nebo hudba, AGI se snaží vyvinout systémy s myšlením podobným lidskému, a to v různých oblastech. Obě technologie mohou výrazně ovlivnit společnost i ekonomiku, přičemž AGI slibuje řešení velkých problémů v oblasti lékařského výzkumu nebo změny klimatu. Zároveň jsou s jejím vývojem spojeny obavy. Držitel Nobelovy ceny Yoshua Bengio v rozhovoru pro deník Financial Times (FT) uvedl: „Tady jde o mnohem víc než jen o firmy nebo produkty. Jde o budoucnost lidstva, podstatu lidské existence a směr, kterým se chceme jako společnost vydat.“
Podrobnosti o fungování projektu Stargate a konkrétních investicích zůstávají zatím nejasné. Podle zdroje blízkého projektu, citovaného deníkem FT, je iniciativa stále ve fázi příprav a nemá jasně definovanou strukturu ani zajištěné financování. „Ještě nevymysleli strukturu, nemají ujasněné financování a peníze zatím nejsou závazně přislíbené,“ uvedl zdroj. Struktura společnosti by měla podle zdrojů Bloombergu zahrnovat dvě klíčové složky: operativní jednotku vedenou OpenAI, která by se zaměřila na výstavbu a správu datových center, a finanční jednotku pod vedením SoftBank, která by měla na starost získávání kapitálu. Tyto společnosti, které již dnes patří mezi nejbohatší a nejvlivnější na světě, mohou díky podpoře administrativy Donalda Trumpa dále posílit svou globální dominanci.
OpenAI představuje své úsilí jako strategickou součást závodu o přilákání globálních investic a odklonění kapitálu od projektů podporovaných Čínou. Významným krokem má být zapojení společnosti MGX ze Spojených arabských emirátů jako čtvrtého partnera projektu. OpenAI to zdůvodňuje tím, že pokud země jako Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie nebudou investovat do americké infrastruktury, jejich prostředky by mohly zamířit do Číny.
Kritický Elon Musk
Projekt Stargate čelí kritice Elona Muska, blízkého spolupracovníka Donalda Trumpa a bývalého spoluzakladatele OpenAI, který se po sporech se Samem Altmanem, současným generálním ředitelem společnosti, rozhodl odejít a založit vlastní projekt xAI. Musk, který dříve volal po globálním zastavení vývoje AI, obvinil OpenAI a Altmana z upřednostňování zisku před původním cílem vytvářet AI ku prospěchu všech.
Na sociální síti X se Musk vyjádřil skepticky k financování Stargate: „Ty peníze ve skutečnosti nemají,“ napsal s odkazem na údajný nedostatek prostředků SoftBank. Altman jeho tvrzení obratem popřel a dodal, že první datové centrum projektu již vzniká v Texasu, a pozval Muska na jeho návštěvu. Společnosti podle agentury Reuters plánují získat prostředky na financování projektu Stargate kombinací vlastního kapitálu od stávajících investorů a dluhového financování. Podle zdrojů BBC, blízkých iniciativě Stargate, je však první vlna financování ve výši 100 miliard dolarů na dobré cestě.
Problém s naplněním cílové částky 500 miliard dolarů může představovat skutečnost, že Microsoft, největší investor společnosti OpenAI, již alokoval značné prostředky do vlastních projektů.
V září minulého roku Microsoft ve spolupráci s investiční společností BlackRock spustil fond na AI infrastrukturu v hodnotě 30 miliard dolarů. Ve středu generální ředitel Satya Nadella oznámil, že Microsoft letos plánuje investovat dalších 80 miliard dolarů do datové infrastruktury. Tato částka je však oddělená od projektu Stargate. Na platformě X Nadella zároveň uvedl, že 80 miliard dolarů představuje finální investici jeho společnosti a že Microsoft neplánuje poskytnout další prostředky.
Realizaci projektu Stargate mohou dále zpomalit právní spory mezi technologickými giganty, které často přenášejí rivalitu z reálného světa do soudní síně. Elon Musk například zažaloval OpenAI a Sama Altmana, Microsoft svědčil proti Googlu v případu jeho možného rozdělení kvůli monopolnímu postavení a Apple vedl s Epic Games spor o poplatky v App Store, což vyvolalo otázky o jeho dominanci. Nokia pak obvinila Amazon a HP z neoprávněného využívání patentů.