Dobré, špatné a nejisté stránky Trumpovy ekonomiky

16. leden 2025 | Nouriel Roubini

Jaký vliv bude mít nadcházející administrativa USA na hospodářský růst a inflaci? Odpověď zatím není jasná, jelikož některá z navrhovaných opatření nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa by v průběhu času mohla podpořit růst a snížit inflaci, zatímco jiná by mohla mít opačný účinek.

Dobrou zprávou je, že Trump bude celkově nakloněn podnikání, což by samo o sobě mohlo podpořit ekonomickou aktivitu. Mohou se tak projevit „živočišné pudy,“ které jsou hnací silou podnikatelských investic, inovací a růstu. Jestliže se Trumpovi a republikánům v Kongresu podaří trvale prodloužit snížení daně z příjmu právnických a fyzických osob, které je v platnosti do roku 2025, rovněž by to přispělo k ekonomickému růstu. A pokud se navíc zadaří udržet na uzdě potenciální excesy Trumpova deregulačního programu, mohlo by snížení byrokratické zátěže podpořit růst a tvorbu konkurenčního prostředí. To by v dlouhodobém horizontu vedlo ke snížení cen.

Trump chce také navýšit americkou těžbu ropy a zemního plynu o ekvivalent tří milionů barelů denně, což by mohlo snížit ceny energií a zvýšit konkurenceschopnost domácích energeticky náročných odvětví. Zároveň nám nezbývá než doufat, že se to podaří bez postupného rušení většiny dotací na zelenou energii, které zavedla předchozí administrativa.

„Oddělení pro efektivitu vlády“, externí poradní výbor vedený Elonem Muskem a Vivekem Ramaswamym – dvěma významnými sponzory Trumpovy kampaně –, bude mít velmi daleko k částce 2 bilionů dolarů v rámci snižování federálních výdajů, jak bylo původně slibováno. Pokud však toto oddělení dokáže identifikovat škrty v hodnotě třeba jen 200 miliard dolarů, mohlo by to snížit neefektivitu ve veřejném sektoru.

A konečně, rostoucí podpora Trumpa mezi technologickými lídry naznačuje, že bychom mohli být svědky posílení komparativní výhody Ameriky v mnoha odvětvích budoucnosti, počínaje umělou inteligencí, robotikou, automatizací a biomedicínským výzkumem. Nová administrativa nejenže nebude těmto odvětvím stát v cestě, ale bude se snažit eliminovat jakýkoli odpor, na který narazí ze strany regulačních orgánů nebo občanské společnosti.

Rychlejší růst a nižší inflace díky daňové politice, deregulaci a dalším opatřením na podporu podnikání se však projeví až po určité době a v rozhodující míře závisí na dopadu negativních stránek Trumpova přístupu k ekonomice. Hned několik strategií, které Trump slíbil, by mohlo vést k vyšší inflaci, a to buď prostřednictvím negativních nabídkových šoků, nebo podnícením nadměrné poptávky. Nelze popřít, že vysoká cla, obchodní války a odvrat od Číny budou mít inflační a protirůstové účinky. Rozsah škod však bude záviset na výši a škále cel a dalších protekcionistických politik.

Podobně neústupná omezení v oblasti přistěhovalectví, nemluvě o masových deportacích, budou dále podkopávat růst a zvyšovat inflaci kvůli vyšším nákladům na pracovní sílu, a rovněž většímu riziku nedostatku pracovních sil v klíčových odvětvích. Pokud navíc dojde k trvalému snížení daní a realizaci dalších fiskálních slibů bez nástrojů, jak je kompenzovat, může se veřejný dluh v příštím desetiletí zvýšit o téměř 8 bilionů dolarů. To by také podpořilo inflaci, která by zvýšila dlouhodobé úrokové sazby a vytlačila budoucí investice, což by posléze oslabilo ekonomický růst.

Nekontrolovaný pokus o posílení domácí konkurenceschopnosti oslabením dolaru by rovněž mohl vést k vyšší inflaci a otřást finančními trhy. A jakákoli skutečná nebo hrozící snaha zpochybnit nezávislost amerického Federálního rezervního systému (Fedu) by zvýšila očekávanou i skutečnou inflaci.

Podobně nejistý je i dopad geopolitických faktorů. Trump může omezit a snížit některá geopolitická rizika, ovlivňující ekonomiky a trhy, například rusko-ukrajinskou válku a konflikty na Blízkém východě. Ale může také vyvolat rozsáhlou ekonomickou válku s Čínou, která by mohla dále roztříštit globální ekonomiku.

Dopady Trumpovy administrativy na růst a inflaci tak budou záviset na relativním poměru pozitivních a negativních politik. Proti škodlivějším Trumpovým návrhům může naštěstí působit několik faktorů. Prvním, a možná nejdůležitějším, je tržní disciplína: politiky, které zvyšují inflaci a deficity, vyburcují „bdělé“ trhy s dluhopisy, zvýší nominální i reálné (o inflaci očištěné) dlouhodobé úrokové sazby a pravděpodobně zkorigují akciový trh (ve formě poklesu o nejméně 10 procent). Vzhledem k tomu, že Trump považuje akciový trh za měřítko výkonnosti prezidenta, by už jen tento signál mohl zchladit jeho nejdivočejší nápady.

Vzhledem k tomu, že Fed je stále nezávislý, téměř jistě omezí nebo zastaví snižování sazeb, pokud inflace začne opět prudce růst. Pouhá možnost takového výsledku by měla sloužit jako další omezení ve tvorbě špatné politiky, stejně jako vliv Trumpových kandidátů na klíčové pozice v oblasti ekonomické politiky, kteří obecně rozumějí ekonomice a trhům. A navíc těsná republikánská většina ve Sněmovně reprezentantů znamená, že se Trump nemůže automaticky spoléhat na plnou podporu své strany pro všechny své strategie, zejména pro ty, které by výrazně zvýšily veřejný dluh.

Toto jsou důležité ochranné mantinely. Pokud se omezíme na výhled do roku 2025, čistý dopad Trumpova ekonomického programu může být pro růst nevýrazný, ačkoli tempo návratu ekonomiky k 2% inflačnímu cíli Fedu se pravděpodobně zpomalí. Vzhledem k velmi příhodným podmínkám by růst mohl přesahovat úroveň potenciálu, ale bude nižší než v roce 2024. Pokud se podaří omezit nejradikálnější Trumpova opatření, a zároveň nedojde k nějakému neočekávanému vývoji, jako je geopolitický šok, měl by být nadcházející rok pro americkou ekonomiku relativně příznivý.

Nouriel Roubini je seniorním poradcem ve společnosti Hudson Bay Capital Management LP a emeritním profesorem na Stern School of Business na Newyorské univerzitě. Je autorem knihy „Megathreats: Ten Dangerous Trends That Imperil Our Future and How to Survive Them“ (Little Brown and Company, 2022).