Dohoda o přístupu USA k ukrajinským surovinám je na světě. Podepsat se má v pátek
Vyjednavači Ukrajiny a Spojených států se dohodli na podmínkách smlouvy, která má Američanům zajistit přístup k ukrajinským nerostným surovinám výměnou za vojenskou pomoc. To by pro zemi válčící už tři roky s Ruskem znamenalo zlepšení vztahů s novou administrativou Donalda Trumpa a také bezpečnostní štít od klíčového partnera z NATO. Dobrá zpráva by to byla i pro Evropu a Česko.
Podle západních médií je ukrajinská strana připravena dnes odsouhlasit dohodu o společném rozvoji těžby svých nerostných zdrojů, včetně ropy a plynu. Prezident Volodymyr Zelenskyj pak v pátek poletí do USA, kde se dohoda formálně podepíše. K průlomu ve vyjednávání nakonec došlo, když Američané upustili od požadavku, aby se Ukrajina zavázala převést 500 miliard dolarů (12 bilionů korun) z těžby do speciálního fondu jako formu splácení americké pomoci.
Původní požadavky Trumpova týmu vyvolaly v Kyjevě i u některých evropských politiků zděšení a paniku. Smlouva by původně představovala břemeno, které by nebylo možné splnit, a podle některých zdrojů by šlo téměř o ekonomickou kolonizaci země. První návrh dohody proto Zelenskyj zablokoval. Následně se napětí mezi oběma zeměmi ještě vyostřilo, když Trump Zelenského označil za „diktátora bez voleb“ a svalil na něj vinu za rozpoutání války.
Podle agentury Bloomberg a listu Financial Times v textu dohody nejsou explicitní bezpečnostní záruky, na kterých ale Kyjev původně trval. Zdroje z blízkosti vyjednávání přesto tvrdí, že nyní jsou podmínky pro válčící zemi mnohem výhodnější a vztahy s USA to upevní. „Několikrát jsme od americké administrativy slyšeli, že dohoda je součástí širšího kontextu řešení války na Ukrajině,“ řekla v úterý deníku Financial Times Olha Stefanišynová, ukrajinská místopředsedkyně vlády a ministryně spravedlnosti, která vedla ukrajinský vyjednávací tým.
Nejasnosti přetrvávají
Podle konečné verze dohody přece jen dojde ke zřízení speciálního fondu, do kterého bude Ukrajina přispívat polovinu výnosů z „budoucí monetizace“ státem vlastněných nerostných zdrojů, včetně ropy a plynu, uvádí Financial Times. Fond však bude peníze investovat do projektů na Ukrajině. Nezahrnuje to ale nerostné zdroje, které už nyní přispívají do ukrajinského rozpočtu. Neměly by se tedy vztahovat na stávající byznys největších ukrajinských producentů plynu a ropy – společností Naftogaz a Ukrnafta.
Ukrajinští představitelé uvedli, že dohodu schválili ministři spravedlnosti, hospodářství a zahraničí. Ta nicméně ponechává stranou řadu konkrétních podmínek. Například není jasné, jak velký bude americký podíl ve společném fondu. Původně jej měli Američané vlastnit celý. Také není jasné, jaké bude spoluvlastnictví amerických firem na těžebních projektech. Tyto otázky budou nejspíš řešeny prostřednictvím navazujících dílčích smluv.
S myšlenkou dát USA a dalším spojencům podíl na ukrajinských surovinách a kovech přišel sám prezident Zelenskyj loni na podzim v rámci plánu na ukončení války. Zelenskyj hledá způsob, jak si zajistit pokračování americké vojenské pomoci i po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu, a proto přišel s nabídkou, která by nového prezidenta mohla zajímat: za dodávky zbraní nabízejí přístup nejen k plynu a ropě, ale i ke strategickým surovinám, jako jsou grafit, lithium či titan. Spojené státy by tak mohly získat alternativu k dodávkám nerostů, které dnes mají převážně z Číny.
Mnozí američtí politici plán přivítali, protože jim to umožnilo obhajovat pomoc Ukrajině s tím, že takové angažmá není jen břemenem, ale i přínosem pro americké daňové poplatníky. Dosažení dohody se naopak může ukázat být špatnou zprávou pro ruského prezidenta Vladimira Putina, protože Trump bude mít silnější motivaci svůj přístup k ukrajinským surovinám bránit. Z textu smlouvy podle Financial Times také vyplývá, že USA budou do budoucna podporovat hospodářský rozvoj Ukrajiny.
Podle ukrajinské strany jde zatím jen o „rámcovou dohodu“ a žádné finanční toky neproběhnou, dokud nebude ustaven příslušný speciální fond. To by mělo dát vyjednavačům čas vyřešit případné neshody a doladit detaily, například otázky jurisdikce. Zelenského vláda také musí získat souhlas s dohodou od ukrajinského parlamentu, kde se ještě může rozpoutat vášnivá debata.