Dolar je proti euru nejsilnější za víc než rok. Proti koruně za téměř dva roky
Vítězství Donalda Trumpa žene už týden vzhůru kurz dolaru k euru. To z druhé strany tlačí ke dnu politická a ekonomická krize v Německu. A očekávání velmi nejistých výsledků předčasných voleb, které se v největší ekonomice Evropy budou konat v únoru. V pondělním závěru obchodování se americká měna dostala až na 1,06 dolaru za euro. Tak silná nebyla od října loňského roku.
Rychle posilující dolar proti euru ukazuje, jak investoři vnímají perspektivu vývoje na obou březích Atlantiku. Vzestup všeho amerického od dolaru přes akcie po výnosy z vládních dluhopisů odráží, že finančníci berou vážně slova Donalda Trumpa o snížení daní, omezení byrokracie a oplocení amerického trhu cly. Trumpův ekonomický mix nižších daní, deregulací a vyšších cel může mít dva scénáře. Oba ale nahrávají posilování dolaru.
Podle prvního, výrazně optimističtějšího scénáře povede úleva od daní a regulací k nastartování silnějšího růstu ekonomiky. Právě ten dokáže vykrýt i ztrátu příjmů rozpočtu kvůli nižšímu inkasu z daní, které chce Trump snížit téměř všem od firem po většinu domácností. Obavy z cel zároveň přitáhnou do Ameriky řadu zahraničních firem, které si ve Spojených státech otevřou pobočky a továrny, aby na největším trhu světa mohly prodávat bez cel. Do Ameriky je kromě toho už delší dobu přitahují i výrazně nižší ceny energií. Ty jsou pro firmy podle Draghiho zprávy o upadající konkurenceschopnosti Evropy u elektřiny vyšší o 158 procent, a u plynu dokonce o 345 procent.
Americká ekonomika podle posledních dat za třetí čtvrtletí letošního roku meziročně rostla o 2,7 procenta. To je na poměry Spojených států lehce podprůměrný růst. Dlouhodobý průměr z poválečné éry mezi roky 1948 a 2024 dosahuje 3,16 procenta. Když se do masivních škrtů po roce 1981 pustil republikánský prezident Ronald Reagan, následovala éra jednoho z nejrychlejších vzestupů v poválečné historii Spojených států. Na vrcholu v prvním čtvrtletí roku 1984 ekonomika meziročně vzrostla o 8,6 procenta.
Ve hře je ale stále i scénář, že Trumpovo snížení daní zároveň zvýší rozpočtové deficity a odstartuje novou vlnu inflace. Na tu by Fed reagoval velmi pravděpodobně rychlým zvýšením sazeb, které tento měsíc snížil o 0,25 procentního bodu na 4,50 až 4,75 procenta. Podle posledních dat za září dosahuje meziroční inflace ve Spojených státech 2,4 procenta. Pokud by šly úrokové sazby nahoru kvůli rostoucím dluhům a riziku zdražování, bude to dál posilovat dolar.
Euro je naopak oslabováno Německem, potácejícím se v politické a ekonomické krizi a čelícím riziku, že ani z předčasných voleb nevzejde vláda, která bude schopná nastartovat změny zvyšující schopnost největší evropské ekonomiky prosadit se v mezinárodní konkurenci. Němce dusí i ceny energií, které jsou vysoké i v evropském srovnání.
To prudce snižuje hodnotu německých společností. V první padesátce největších firem světa podle tržní kapitalizace je jediná z Německa – technologická skupina SAP na 32. příčce. Celkově má v elitní padesátce Evropa jen sedm zástupců. Na 21. příčce dánský Novonordisk, na 29. francouzský holding luxusního zboží LVHM následovaný již zmíněnou společností SAP. Na 37. místě se nachází nizozemská společnost na stroje na výrobu čipů ASML, na 42. a 47. švýcarské firmy Roche a Nestlé a na 49. irský Accenture. Jen tři ze zmíněné první pětky pocházejí ze zemí eurozóny.
Země eurozóny až na výjimky aktuálně ve srovnání se Spojenými státy upadají ve všech parametrech od produktivity na hodinu a zaměstnance až po hospodářský růst. A protože se zatím nerýsuje obrat, očekává se, že euro bude proti dolaru s výrazně lepší perspektivou dál oslabovat.
Česká koruna oslabuje nejen proti dolaru, kde se dostala na nejnižší úroveň od listopadu 2022, když se včera obchodovala za 23,908 za dolar. Ztrácí i proti euru, kde se včera propadla na 25,38, což je nejslabší hodnota od letošního července.