Důvěra ve Francii padá. Půjčuje si už stejně draze jako Řecko
Francouzská menšinová vláda Michela Barniera hledá v parlamentu podporu pro státní rozpočet na příští rok. Ta závisí na Národním sdružení Marine Le Penové. Pokud rozpočet nepodpoří, může tím zároveň vyjádřit nedůvěru celému Barnierovu středopravicovému kabinetu složenému z konzervativních republikánů a středové prezidentské strany Renaissance Emmanuela Macrona.
Levicové strany od socialistů po radikální Nepodrobenou Francii Jean-Luca Mélenchona rozpočet odmítají podpořit. Národní shromáždění by mělo hlasovat příští týden. Barnier se i pod tlakem divokého vývoje na finančních trzích a riziku ztráty důvěry snaží lepenovcům vyjít vstříc, aby pro rozpočet hlasovali. Národní sdružení situace využívá a přichází i s velmi radikálními požadavky, jako je zastavení příspěvků Francie do společného rozpočtu Evropské unie. Premiér proto vybírá ústupky na místech, která strana Marine Le Penové žádá a zároveň nejsou v rozporu s mezinárodními závazky Francie nebo zásadně neprohlubují deficit veřejných financí. Ten by se měl letos podle posledních odhadů francouzského ministerstva financí propadnout na 6,1 procent HDP.
Ústupky u energetických daní
Pro příští rok prosazuje Barnierova vláda rozpočet se schodkem 5 procent HDP. Mají jí k tomu pomoci škrty výdajů a zvyšování daní za 60 miliard euro. Ekonomové i Evropská komise jsou ale k francouzským slibům velmi skeptičtí. Úspory nebo zásahy do daní bude Barnierova menšinová vláda velmi těžko v Národním shromáždění prosazovat.
Výnos desetiletého dluhopisu včera vystoupal až na 3,03 procenta z ranních 2,97 procenta kvůli obavám z rozpočtové a politické nestability. Investoři tak ve čtvrtek poprvé v historii požadovali za francouzský dluh stejný výnos jako od Řecka, které před 15 lety spustilo dluhovou krizi v eurozóně. Výnos francouzského dluhopisu později během dne ztráty vymazal a dál klesal v reakci na prohlášení ministra financí Antoina Armanda, že je připraven udělat ústupky, aby měl rozpočet šanci projít. Ty ale znamenají automaticky zvýšení deficitu.
„Nekolabujeme, ale riskujeme, že spadneme jako letadlo z výšky,“ řekl Armand v rozhovoru pro rádio RMC. „Je z toho cesta ven a tou je prosazení rozpočtu.“ Neupřesnil, kde konkrétně ústupky přijdou.
Sám premiér Michel Barnier pak v rozhovoru pro deník Le Figaro řekl, že je připraven ustoupit ve věci zvýšení daně z elektřiny. Ta by se podle něj mohla místo o 14 procent, původně plánovaných v rozpočtu, zvednout jen o 9 procent. Právě ústupek u této daně žádá Marine Le Penová. Ceny elektřiny, kde antimonopolní úřad tlačí na vládu, aby zrušila cenové stropy v plně státní Électricité de France (EdF), tak budou mimořádně citlivým tématem. Le Penová za podporu rozpočtu žádá také ústupky v plánovaném omezení výdajů na penze nebo příspěvků na léky. Tyto ústupky by ale opět zvýšily schodek rozpočtu o miliardy euro.
Obavy spadnout mezi jižany
Akcie největších francouzských bank, které drží velkou část vládních dluhopisů, prudce padají už několik dní. Výnos desetiletého francouzského vládního dluhopisu se během čtvrtečního obchodování krátce dostal dokonce nad úroveň Řecka, když vystoupal až k 3,03 procenta. Naproti tomu řecký výnos včera klesl nejníže za dva a půl roku těsně pod 3 procenta. Tam se pohyboval i dnes dopoledne stejně jako výnos francouzského dluhu.
Pro Francii je srovnání s Řeckem, které je dlouhodobě vnímané jako nejméně důvěryhodný dlužník eurozóny, velmi ponižující. Politici zdůrazňují, že Paříž nemá s Athénami vůbec nic společného. Francouzi, kteří se ještě před deseti lety pyšnili členstvím ve skupině zemí s nejvyššími ratingy AAA, těžce nesou, že se o nich investoři najednou začínají bavit jako o součásti problémového jižního křídla eurozóny, jímž se v letech 2009 a 2010 šířila krize eura. Tehdy je před neudržitelným vzestupem úroků zachraňovala jen intervence Evropské centrální banky. Paříž se velmi obává, aby se nestala členem skupiny států s nepříliš disciplinovanou rozpočtovou politikou, známou pod zkratkou PIGS – Portugalsko, Itálie, Řecko a Španělsko.
Ratingová výstraha
Investoři se stahují z francouzských aktiv i z obav, že aktuální události v Paříži mohou zemi posunout k dalšímu snížení ratingu. Už dnes by měla agentura Standard & Poor’s zveřejnit nové hodnocení. U dvou dalších agentur, Moody’s a Fitch, má Francie od minulého měsíce negativní výhled, což znamená, že ji čeká pravděpodobně další pokles ratingu právě kvůli vysoké politické nejistotě a rostoucím státním dluhům.
Francie je výrazně zranitelná zvenčí. Podle údajů Banque de France drží polovinu státních dluhopisů zahraniční investoři. A někteří z nich, v čele s Japonci, už se jich podle informací agentury Bloomberg začínají postupně zbavovat a nakupují místo nich dluhopisy spolehlivějších zemí eurozóny.
Francouzský dluh aktuálně odpovídá 112 procentům HDP. Blíží se tak dvojnásobku hranice, kterou Evropská unie stanovuje jako zdravou úroveň zadlužení v zájmu stability eurozóny (60 procent HDP). Tuto hranici letos překračuje již 14 z 27 členských států unie. Vyšší dluh než Francie má ale už jen Itálie se 137 procenty a Řecko se 164 procenty.
V porovnání se Spojenými státy s dluhy na úrovni 122 procent má Francie stále o něco nižší dluh. I úroky z dluhopisů jsou ve Spojených státech s 4,29 procenta výrazně vyšší. Ve Francii je ale vidět nebezpečný trend do budoucna. A na rozdíl od Ameriky ji nechrání rezervní měna.