Eurozóna a Švýcarsko snižují cenu peněz. Podpoří tím růst v nejistých časech
Evropská centrální banka (ECB) a Švýcarská národní banka (SNB) se na svých posledních zasedáních v roce rozhodly pokračovat ve snižování úrokových sazeb. Nižší výpůjční náklady by mohly podpořit hospodářský růst v době, kdy ekonomické výhledy zahaluje mimořádně velká míra nejistoty.
Utlumený růst cen i očekávání, že bude nadále zpomalovat, poskytují centrálním bankéřům v obou institucích prostor pro uvolňování měnové politiky. Mezitím geopolitický vývoj, včetně plánů na zavedení nových cel na dovozy do Spojených států a vládní nestabilita ve Francii a Německu, dává tušit velké překážky na cestě k oživení ekonomického růstu v eurozóně. Pro Švýcarsko jsou země Evropské unie největším obchodním partnerem, a ekonomická síla bloku je tak pro jeho exportně orientované hospodářství zásadní.
ECB včera v souladu s očekáváním trhu snížila hlavní depozitní sazbu o 25 bazických bodů na 3 procenta a vypustila ze svého hodnocení stavu ekonomiky klíčovou frázi, že měnová politika zůstane „dostatečně restriktivní tak dlouho, dokud to bude nutné“. Dle interpretace agentury Reuters tak ECB otevřela prostor pro další pokles sazeb. Dala tím ale i signál, že sazby se pomalu blíží k neutrální úrovni, kterou však prezidentka ECB Christine Lagardeová odmítla upřesnit. Jakékoliv případné další snížení by tak mělo být omezené.
„Příští rok dojde k dalším snižováním úrokových sazeb,“ řekl dnes ráno podle Reuters guvernér Banque de France a člen Rady guvernérů ECB François Villeroy rádiu BFM. Podle něho nemá ECB problém s tím, jak jsou nastavena tržní očekávání budoucích úrokových sazeb. Trhy nyní očekávají, že sazby do konce příštího roku klesnou na 1,80 procenta s tím, že pravděpodobnost půlbodového snížení odhadují v lednu na 20 procent, a v březnu dokonce na 30 procent.
V eurozóně klesly sazby v reakci na zpomalení růstu spotřebitelských cen letos již počtvrté. Nová prognóza centrální banky, která stanovuje měnové podmínky pro 20 zemí platících eurem, predikuje pro příští rok inflaci ve výši 2,1 procenta. Pro rok 2026 ji pak očekává na úrovni 1,9 procenta. Výhled nadále počítá se slabým hospodářským růstem nepřesahujícím 1,4 procenta. Hlavní rizika pro jeho naplnění jsou politická nestabilita v klíčových členských státech a hrozící americká cla. Zatímco pro své očekávání vývoje inflace vidí ECB rizika oboustranná, pro ekonomický růst je vidí směrem dolů.
Euro bezprostředně po rozhodnutí vůči americkému dolaru oslabilo o 0,2 procenta na 1,0470. Později mírně zpevnilo. V pátek ráno se obchodovalo na 1,0460 za dolar. Sázky na pokles sazeb v příštím roce o přibližně 120 bazických bodů se po zasedání výrazně nezměnily.
Síla franku
Švýcarská národní banka (SNB) se odhodlala k překvapivě velkému snížení o půl procentního bodu na 0,5 procenta v reakci na výrazné snížení výhledu inflace. Jedná se o nejrazantnější pokles výpůjčních nákladů franku za posledních deset let. SNB zároveň avizovala připravenost jít se sazbami ještě níže, popřípadě intervenovat na devizovém trhu. Nečekaně strmý pokles sazeb okamžitě oslabil doposud výrazně posilující frank.
Do rozhodování SNB, které bylo první pod vedením nového předsedy měnověpolitické rady Martina Schlegela, vstupuje kurz franku zásadním způsobem. Ten se v posledních dnech dostal k nejsilnějším hodnotám od roku 2015. Frank je investory vnímán jako bezpečný přístav a v dobách zvýšených geopolitických rizik, jako je tomu například nyní, je o něj mezi obchodníky na měnovém trhu zvýšený zájem.
Nová eskalace politického vývoje na Blízkém východě či napjaté očekávání kroků nové americké administrativy snižují chuť investorů riskovat, a naopak zvyšují tendenci nakupovat bezpečná aktiva jako frank. To vede k jeho výraznému posilování. Zatímco silný frank je pro švýcarské spotřebitele výhodný díky levnějšímu dovozu, pro vývozce představuje problém, protože zdražuje švýcarské zboží v zahraničí. Snížení sazeb by mělo tento tlak zmírnit tím, že sníží výnosnost franku. Pro investory tak bude méně atraktivní aktivum. To by mělo podpořit cenovou konkurenceschopnost švýcarského vývozu.
Hrozba deflace
Švýcarsko zaznamenává trvale nízkou inflaci, která v listopadu činila 0,7 procenta, což je v cílovém rozpětí SNB 0–2 procent. Výhled centrální banky pro následující rok se však znatelně snížil k blízkosti spodní hranice inflačního cíle. Pro příští rok SNB očekává růst cen o 0,3 procenta, když ve druhém čtvrtletí míra inflace poklesne k pouhým 0,2 procentům. To poskytlo centrální bance impulz k provedení agresivnějšího snížení sazeb, když většina ekonomů očekávala snížení o 25 bazických bodů. Tímto tempem totiž SNB snižovala své úrokové sazby na předchozích třech zasedáních, naposledy v září.
„Snižování úrokových sazeb zůstává naším hlavním nástrojem, pokud by bylo nutné měnovou politiku dále uvolnit,“ prohlásil Schlegel dle agentury Reuters na tiskové konferenci po rozhodnutí. „Zároveň jsme nadále ochotni v případě potřeby intervenovat na devizovém trhu.“ Uvedl také, že čtvrteční rozhodnutí snižuje pravděpodobnost návratu k záporným úrokovým sazbám. Ty v letech 2014 až 2022 SNB používala jako nástroj proti nadměrnému posilování franku. To se setkalo s kritikou bank a střadatelů kvůli nepříznivým dopadům na úspory a ziskovost bank.
Ve svých listopadových vystoupeních předcházejících měnovému jednání Schlegel na možnost použití záporných úrokových sazeb upozorňoval. Posun narativu naznačuje, že SNB je opatrně optimistická v očekávání, že se nebude muset k tomuto nekonvenčnímu opatření uchylovat. Po oznámení rozhodnutí SNB frank oslabil, přičemž euro vůči franku posílilo o téměř 0,7 procenta na 0,9339 franku. Americký dolar vzrostl vůči švýcarské měně o 0,4 procenta na 0,8883. Dnes ráno frank dále oslaboval, a to na 0,9361 k euru a na 0,8941 za dolar.