Evropa slibuje investice do AI, chce snížit náskok rivalů
Evropská unie chce dohnat Spojené státy a Čínu v rozvoji umělé inteligence masivními investicemi do infrastruktury i vývoje vlastních jazykových modelů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý oznámila plán „mobilizovat“ na rozvoj této průlomové technologie v bloku sedmadvacítky celkem 200 miliard eur, včetně 20 miliard na stavbu čtyř velkokapacitních výpočetních center, takzvaných AI gigafactories.
Oznámení padlo na summitu o umělé inteligenci v Paříži, kde jen den předtím představil francouzský prezident Emmanuel Macron záměr utratit až 109 miliard eur na rozvoj AI ve své zemi prostřednictvím projektů veřejného a soukromého sektoru.
I když není zatím zcela jasné, zda lze částky prostě sečíst nebo do jaké míry se financované projekty mohou v některých případech překrývat, řádově jde o významné investice, které mají za cíl pomoci Evropě otočit dosavadní trend zaostávání za svými světovými rivaly. Spojené státy, které stojí na špici vývoje s firmami jako OpenAI, Meta či Google, minulý měsíc oznámily investice v objemu až 500 miliard dolarů do datové infrastruktury pro rozvoj AI. V Číně startup DeepSeek nedávno předvedl překvapivý průlom ve vývoji nízkonákladového AI modelu s vlastnostmi srovnatelnými s těmi nejdražšími. Huawei tam zase masivně investuje do vývoje nejpokročilejších čipů, a konkuruje tak americké Nvidii.
Evropa chce teď konkurenty dohnat. Plánuje nasypat peníze nejen do vývoje vlastních modelů, ale i do infrastruktury, včetně datových center, čipů a čipového designu. Důležité je také zajištění dostatečného množství čisté energie, kterou AI spotřebovává ve velkém a kterou může nabídnout hlavně flotila francouzských jaderných zdrojů.
Von der Leyenová oznámila investici do vybudování čtyř výpočetních center nové generace napříč Evropou v rámci programu nazvaného InvestAI, jehož celkové investice by podle agentury Reuters měly dosáhnout 50 miliard eur. Tyto prostředky by měly jít nad rámec iniciativy European AI Champions, kterou vede firma rizikového kapitálu General Catalyst a která pro projekty na rozvoj AI v Evropě získala příslib investic od soukromých firem ve výši 150 miliard eur. Odtud měla podle Reuters von der Leyenová dojít k částce 200 miliard eur.
Podle této zprávy se na iniciativě European AI Champions mají finančně podílet evropské společnosti jako Airbus, holandský výrobce strojů na tisk čipů ASML, Siemens, německý výrobce polovodičů Infineon, Philips či francouzský startup Mistral, který je jedním z mála významných evropských tvůrců velkého jazykového modelu. Prostředky přislíbila i německá automobilka Volkswagen.
Podle zprávy deníku Financial Times (FT) evropské společnosti pouze přislíbily „urychlit a přijmout“ AI. Nezavázaly se však ke konkrétním částkám. Financování podle zprávy FT mají krom General Catalyst poskytnout i další fondy soukromého nebo rizikového kapitálu včetně KKR, Blackstone či EQT. Skupina těchto finančních investorů by podle FT měla prezentovat von der Leyenové návrhy, jak snížit evropskou byrokracii a zjednodušit evropskou legislativu, která AI reguluje.
Nedávná analýza konzultační společnosti McKinsey ukázala, že Evropa měla v roce 2023 jen 18 procent globální kapacity datových center, přičemž evropské firmy vlastnily méně než 5 procent z nich. Tento deficit se může dál prohlubovat, protože poptávka po datových centrech má podle odhadů růst o 22 procent ročně až do roku 2030, což dále znevýhodňuje evropské hráče v soutěži o dominanci v AI. Právě investice do AI infrastruktury a podpůrných programů by mohly pomoci tento technologický náskok zmírnit a posílit evropskou konkurenceschopnost.
Odkud vzít čipy pro Evropu
Čtyři nově oznámené AI gigafactories by se měly specializovat na výuku velkých a složitých AI modelů, jež vyžadují masivní výpočetní infrastrukturu pro pokroky v oblastech, jako je medicína nebo věda. Každé z těchto velkokapacitních výpočetních středisek nové generace má být vybaveno přibližně 100 tisíci nejmodernějších AI čipů.
Klíčovou otázkou však zůstává zajištění dodávek těchto pokročilých čipů, jejichž export Spojené státy v posledních letech výrazně omezily. Washington zpřísnil kontrolu nad vývozem špičkových polovodičů především kvůli obavám z jejich využití v Číně, což nepřímo ovlivňuje i evropské hráče. Pro úspěch evropské AI infrastruktury proto bude zásadní, zda se Bruselu podaří vyjednat stabilní přístup k americkým technologiím nebo posílit vlastní výrobu špičkových čipů.
Francie v čele
Francie ve spolupráci se soukromým sektorem plánuje masivní investice do infrastruktury pro rozvoj AI, která by mohla sloužit i paralelně připravovanému projektu Evropské komise zaměřenému na vývoj vlastních open source velkých jazykových modelů v rámci programu s názvem OpenEuroLLM.
Druhá největší evropská ekonomika investuje nejen státní prostředky, ale zároveň chce podle Macrona vytvořit příznivé legislativní podmínky. Klíčovým nástrojem pro odstranění překážek v rozvoji inovací bývají takzvané regulatorní sandboxy, což jsou speciální administrativní zóny umožňující testování nových AI technologií bez okamžitého podléhání přísným regulacím. Francouzská vláda pravděpodobně zavede také takzvané akcelerátory, které mají zjednodušit administrativní procesy, například při získávání povolení pro výstavbu strategických datových center. Hlavní podíl financování však bude i nadále pocházet ze soukromého sektoru.
Kanadský správce aktiv Brookfield Asset Management už podle FT oznámil investici 20 miliard eur do výstavby datových center a AI infrastruktury ve Francii během příštích pěti let. Další kapitál mají podle agentury Bloomberg přinést francouzské firmy Iliad SA, Orange SA a Thales SA.
Francie se stává jednou z nejatraktivnějších destinací pro rozvoj umělé inteligence i díky nízkoemisnímu energetickému mixu, který se opírá především o jadernou energii. Provoz velkých jazykových modelů vyžaduje enormní množství elektřiny, a právě stabilní a levná energie dává Francii konkurenční výhodu v budování AI infrastruktury v Evropě.
Nepříjemný políček z USA
Na pařížském summitu také vystoupil americký viceprezident J. D. Vance. Ve svém projevu řekl, že Trumpova administrativa bude pracovat na tom, aby se USA v oboru AI staly „zlatým standardem na celém světě“, a uštědřil lídrům EU nepříjemný políček: varoval před evropskou regulací politického projevu na sociálních platformách a obvinil Evropany z pokusů omezovat rozmach amerických Big Tech firem.
„Trumpova administrativa je znepokojena zprávami, že některé zahraniční vlády zvažují utažení šroubů pro americké technologické společnosti s mezinárodním dosahem,“ řekl. „Amerika to nyní nemůže a nebude akceptovat a myslíme si, že je to hrozná chyba nejen pro Spojené státy, ale i pro vaše vlastní země.“
Vance konkrétně zmínil omezení plynoucí ze zákona EU o digitálních službách a odstraňování dezinformací. Řekl, že pro některé americké firmy by tak bylo snazší prostě jen zablokovat uživatele z EU.
Vance dodal, že „revoluce v AI nenastane, pokud dovolíme, aby ji ovládli velcí hráči, kteří chtějí využít technologii k cenzuře nebo kontrole myšlenek uživatelů.“ Varoval také před tím, aby Evropané pomáhali nepřátelům USA získat přístup k pokročilým AI čipům a další strategické technologii.
Francouzský prezident Macron naopak evropský přístup bránil, řekl, že to uživatelům dá větší důvěru v tyto systémy a podpoří to i pokrok v oboru.
Evropské jazykové modely a česká stopa
Velká část summitu se věnovala tomu, jak může Evropa nastartovat vlastní AI projekty. Evropská komise již dříve oznámila program OpenEuroLLM, zaměřený na vývoj velkého jazykového modelu založeného na otevřeném zdrojovém kódu a přizpůsobeného evropským jazykům a legislativě.
EU na projekt vyčlenila 34 milionů eur s možností navýšení na 57 milionů eur a očekává se, že první modely budou zveřejněny už v příštím roce. Program spojuje konsorcium přibližně dvaceti univerzit a soukromých společností, které spolupracují na vývoji modelu, jenž má nabídnout alternativu k americkým a čínským systémům, jako jsou ChatGPT od OpenAI nebo DeepSeek-R1.
Projekt navazuje na výsledky předchozích evropských iniciativ a využívá rozsáhlé, vysoce kvalitní datové sady i zkušenosti partnerů, kteří již vyvinuli pilotní velké jazykové modely. Klíčovým prvkem je open source přístup, který je v souladu se strategií EU a požadavky AI Act, jehož cílem je zajistit transparentnost a bezpečnost umělé inteligence.
Pokud se evropským vývojářům podaří vytvořit modely, které budou skutečně rozumět i méně rozšířeným jazykům, jako je maďarština, dánština, bulharština nebo slovinština, mohlo by to znamenat klíčovou konkurenční výhodu a posílení dalšího rozvoje umělé inteligence na kontinentu, jak ve své nedávné analýze zdůraznila poradenská společnosti McKinsey.
Hlavní výzvou projektu je jeho řízení. Zapojení širokého spektra partnerů z různých zemí může znamenat složitou koordinaci, administrativní zátěž a riziko roztříštěnosti rozhodování. Slovo zde budou mít i Češi. Hlavním koordinátorem má být profesor Jan Hajič z Univerzity Karlovy. Roli spoluvedoucího pak zastává Peter Sarlin z finské společnosti Silo AI, která je součástí amerického výrobce čipů AMD, jež je druhým největším výrobcem pokročilých čipů na světě za společností Nvidia.