Evropský parlament nechá projít kompletní Evropskou komisi
Politické frakce v Evropském parlamentu se včera večer dohodly na personálním obsazení nové Evropské komise. Newsletteru 11AM to potvrdily zdroje blízké Evropskému parlamentu. Tento krok ukončil více než týden trvající dohady a otevřel cestu ke schválení komise parlamentem.
Včera večer bylo potvrzeno posledních sedm kandidátů na členy Evropské komise, kteří v uplynulých dnech podstoupili slyšení v Evropském parlamentu. Mezi nimi je šest budoucích výkonných místopředsedů a maďarský zástupce Olivér Várhelyi, který jako jediný původně europoslance nepřesvědčil. Dohoda frakcí v Evropském parlamentu zajišťuje, že všichni kandidáti získají dostatečnou podporu a budou posléze schváleni na plenárním zasedání parlamentu ve Štrasburku ve středu 27. listopadu. Nová evropská „vláda“ vedená Ursulou von der Leyenovou by mohla zahájit svou činnost 1. prosince.
Mezi schválenými kandidáty je tedy i český zástupce Jozef Síkela z hnutí STAN, který bude mít na starosti agendu mezinárodního partnerství namísto mezinárodního obchodu, o němž se původně spekulovalo. Ten připadl zkušenému matadorovi evropské politiky Slovákovi Maroši Ševčovičovi (SMER, nezařazený). Dle exkluzivního zjištění newsletteru 11AM tomu bylo zejména proto, že se Česká republika nebyla schopna jasně vymezit proti uvalení cel na čínské elektromobily, jako to učinilo právě Slovensko.
Pokračování v dosavadní politice ochrany klimatu
Pro podporu komise byla nezbytná dohoda mezi největší frakcí Evropského parlamentu, Evropskými lidovci (za Česko STAN a TOP09), Renew Emanuela Macrona a Evropskými konzervativci a reformisty (za Česko ODS).
Součástí dohody byl i souhlas Evropské lidové strany, že se vzdá výhrad zejména vůči španělské kandidátce socialistů na místopředsedkyni Evropské komise, kterou je Teresa Riberaová. Ta podle kritiků nese díl odpovědnosti za slabou reakci španělských úřadů na ničivé záplavy, které na jihovýchodě země způsobily smrt více než 220 lidí. Českým europoslancům vadí zase její zdrženlivý postoj k využívání jaderné energie.
Teresa Riberaová, dosavadní španělská ministryně pro ekologickou transformaci a demografické výzvy, působila během španělského předsednictví v Radě Evropské unie v roce 2023 jako jedna z klíčových představitelek evropské politiky, například při zastupování EU na klimatické konferenci COP28 v Dubaji. V nové komisi by měla převzít nově vytvořené mocné portfolio nazvané „čistá, spravedlivá a konkurenceschopná transformace“. To zahrnuje přímý dohled nad Generálním ředitelstvím pro hospodářskou soutěž (DG COMP) a nepřímo také spolupráci s dalšími útvary, například s Generálním ředitelstvím pro ochranu klimatu (DG CLIMA). Riberaová bude mít zejména za úkol naplňovat Zelenou dohodu (Green Deal) a posilovat konkurenceschopnost evropské ekonomiky.
Riberaová, známá jako silná zastánkyně Zelené dohody, během slyšení v Evropském parlamentu zdůraznila svůj zájem pokračovat v dosavadní evropské klimatické politice. „Průmyslový závod o klimatickou neutralitu již běží a tempo změn se stále zvyšuje. Zbytek světa na nás nepočká,“ uvedla ve svém vystoupení. Zdůraznila také své odhodlání spolupracovat s kolegy v komisi na přípravě strategie pro období po roce 2030, která má Evropské unii umožnit dosažení tzv. uhlíkové neutrality do poloviny století. Součástí tohoto plánu je i konkrétní závazek snížit emise ve srovnání s rokem 1990 nejméně o 55 procent do roku 2030 a o 10 let později o 90 procent.
Riberaová však neposkytla konkrétní harmonogram ani detaily o plánovaných iniciativách či legislativních plánech. Opakovaně se však zmínila o plánu známém jako „Clean Industrial Deal“, který by měl být podle jejích slov připraven během následujících 100 dní. Ten by měl stanovit cíle pro dosažení kapacity průmyslu s nulovými emisemi a umožnit rychlé zavádění nových technologií. „Net-Zero Industry Act“ si zase klade za cíl, aby alespoň 40 procent roční potřeby unie v oblasti čistých technologií bylo do roku 2030 pokryto výrobou v Evropě, což zahrnuje například produkci baterií, solárních panelů nebo zařízení pro větrnou energii. Součástí plánu je také přesun výrobních kapacit zpět na evropský kontinent a podpora technologické nezávislosti.
S tím úzce souvisí „Critical Raw Materials Act“, jehož cílem je snížit závislost EU na dodávkách kritických surovin ze zahraničí. Tento akt stanovuje konkrétní cíle pro rok 2030, včetně toho, že 10 procent roční spotřeby surovin bude pocházet z domácí těžby, 40 procent bude zpracováváno v EU a 15 procent bude pokryto recyklací. Zajištění těchto materiálů, jako jsou lithium, kobalt nebo nikl, je nezbytné pro výrobu baterií a polovodičů, přičemž v současnosti až 80 procent jejich globálních dodávek ovládá Čína.
Poslední prioritou bude dotažení reformy trhu s elektřinou, která musí více reflektovat decentralizaci energetiky a přizpůsobit se rostoucímu využívání obnovitelných zdrojů. Ty jsou charakteristické svou nestálostí produkce, což si vyžádá větší flexibilitu trhu a integraci inovativních řešení, jako jsou chytré sítě a pokročilá energetická úložiště.
Jádrem sporu jádro
K vyřešení zůstává otázka atomové energie, zejména pak jejího financování. O něm bude rozhodovat právě DG COMPET svěřený Riberaové, která je známá jako odpůrkyně jádra. Český europoslanec Alexandr Vondra (ODS) ji během slyšení konfrontoval s dotazy. „Podporujete jadernou energii jako nezbytný nástroj pro dosažení našich dekarbonizačních cílů?“ zeptal se Vondra a pokračoval: „Jste připraveni urychlit schvalování státní podpory pro jadernou energetiku, například posílením kapacit DG COMP? Jaká ochranná opatření přijmete, aby byla zajištěna rovnost podmínek pro všechny členské státy?“ Vondra také poukázal na nerovnost v současném nastavení, kdy francouzští daňoví poplatníci přispívají na obnovitelné zdroje ve Španělsku, zatímco francouzské jaderné projekty zůstávají bez podpory ze strany Španělska.
Teresa Riberaová ve své odpovědi zdůraznila, že se Evropská unie snaží vytvořit společnou energetickou politiku, přičemž respektuje právo členských států na volbu vlastního energetického mixu. „Respektujeme rozhodnutí těch zemí, které se rozhodly pro jadernou energii,“ uvedla. Dále poznamenala, že evropské fondy podporují inovace, včetně jaderných řešení, ale upozornila, že evropské finance nejsou určeny k pokrytí nákladů na jednotlivé národní energetické trhy. „Tyto náklady hradí spotřebitelé v každém členském státě,“ dodala.
Technologické hrozby
Diskuze se dotkla také zákazu spalovacích motorů a přechodu na elektromobilitu. Na Vondrovu otázku, zda je Riberaová ochotna urychlit přezkum cílů pro rok 2035, aby byla zajištěna technologická neutralita, Riberaová odpověděla pouze obecně. Automobilový průmysl je podle ní klíčovým odvětvím evropské ekonomiky a má významný přínos k HDP členských států. „Je důležité poskytnout stabilní signál, co se týče emisních očekávání u automobilů,“ uvedla bez dalšího.
Priority budoucí Evropské komise v oblasti digitálních technologií se zaměří na posílení technologické suverenity, přičemž klíčovou roli v této agendě sehraje Henna Virkkunenová (EPP), finská politička a dlouholetá členka Evropského parlamentu. Jako budoucí výkonná místopředsedkyně pro technologie a digitalizaci bude zodpovědná za široké portfolio, zahrnující investice, deregulaci a implementaci legislativ, jako jsou „Digital Networks Act“ a „EU Cloud and AI Development Act“. Mezi její priority patří také řešení závislosti na rizikových dodavatelích, jako jsou Huawei a ZTE, a urychlení zavádění klíčových technologií jako umělá inteligence. Virkunnenová zdůrazňuje význam „důvěryhodnosti“ AI.
Virkkunenová upozorňuje na vážnou závislost EU na čínských firmách v oblasti technologie 5G a kritizuje nedostatečné kroky některých členských států k řešení této situace. Celých 42 procent evropských sítí využívá technologie označené jako vysoce rizikové. Téma je relevantní i pro Česko, kde parlament právě projednává legislativu zaměřenou na vyloučení čínských dodavatelů z budování 5G sítí. To odráží širší snahu EU o zajištění technologické bezpečnosti.