Evropští lídři o víkendu řešili obranu i záchranu diplomatické linky Washington-Kyjev
Na nedělním bezpečnostním summitu v Londýně, který hostil britský premiér Keir Starmer, měli evropští lídři původně v plánu hlavně hledat cesty, jak posílit obranu v době, kdy se už na pomoc Američanů nemohou spoléhat. Místo toho ale přibylo další téma k řešení: jak pomoci prezidentu Volodymyru Zelenskému zachránit diplomatické vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Překotnou diplomatickou iniciativu v poslední době za Evropany přebírají Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron. Spolu se Zelenským, italskou premiérkou Giorgií Meloniovou, dalšími představiteli EU včetně Česka a dále Kanady a Turecka se v Londýně snažili najít cestu z páteční diplomatické roztržky v Bílém domě, po které Američané předčasně ukončili schůzku s Ukrajinci a nepodepsali dohodu o těžbě ukrajinských surovin.
Starmer, Macron a další politici se také snažili načrtnout plán na příměří na Ukrajině, které by přesvědčilo Trumpa, že Evropané mají vůli se sami angažovat v ukončení války. A že stojí za to, aby s nimi americký prezident zůstal v kontaktu. Macron po summitu řekl deníku Le Figaro, že Francie a Velká Británie navrhují na Ukrajině jednoměsíční částečné příměří. Tím by vznikl prostor pro jednání o rozmístění mírových jednotek a o bezpečnostních zárukách. Toto příměří by sice nezahrnovalo klid zbraní na frontě, ale vztahovalo by se na útoky ze vzduchu, z moře a na útoky na energetickou infrastrukturu.
Podle agentury Bloomberg se Britové a Francouzi navíc snaží utvořit „koalici ochotných“ – skupinu zemí, které by na Ukrajinu mohly poslat vojenské jednotky, jež by klid zbraní jistily. Podle zdrojů agentury je cílem do této koalice získat i neevropské země, například Kanadu, pak plán představit Trumpovi a přesvědčit ho, aby se zapojili i Američané.
„Dnes stojíme na historické křižovatce,“ řekl Starmer na briefingu po summitu. „Není čas na další řeči. Je třeba jednat, je třeba vykročit, udat směr a sjednotit se kolem nového plánu pro spravedlivý a trvalý mír,“ dodal. Zelenskyj po summitu konstatoval, že summit je „silný začátek“ a že vidí „teoretickou možnost“, aby na území Ukrajiny zajišťovali mír zahraniční vojáci.
Angažmá cizích armád na Ukrajině ale už teď vyvolává nevoli Moskvy. Myšlenku kritizoval například ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Po páteční roztržce mezi Zelenským, Trumpem a viceprezidentem J. D. Vancem Evropané také museli řešit, jak Ukrajincům pomoci k návratu k jednacímu stolu. Podle některých médií Američany rozzlobilo, že ukrajinský prezident oproti původní dohodě znovu otevřel na briefingu s novináři téma amerických bezpečnostních záruk a zpochybnil, zda mohou Američané věřit Rusům. Trump po schůzce napsal, že se Zelenskyj během meetingu choval nevděčně a neuctivě.
Někteří představitelé Trumpovy administrativy naznačovali, že Zelenskyj může být překážkou v jednání s Rusy o míru. Ministr zahraničí Marco Rubio dokonce v televizním rozhovoru ukrajinského prezidenta obvinil, že o mír nestojí. V podobném duchu mluvil i Trumpův poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz. „Potřebujeme (na ukrajinské straně) lídra, který s námi bude schopen jednat, eventuálně bude schopen jednat s Rusy, aby tato válka skončila,“ řekl Waltz na CNN. Ředitelka americké národní rozvědky Tulsi Gabbardová zase prohlásila v televizi Fox News, že se Zelenskyj bude muset Trumpovi omluvit, pokud chce, aby se vzájemné vztahy napravily.
Podle některých analytiků znamená páteční roztržka vážné narušení vztahů s Američany, které přinese tlak na výměnu Zelenského a možná i konec vyjednávání s Kyjevem. Podle jiných ale Trump a jeho tým už investovali do dojednání dohody o surovinách a do snahy ukončit válku příliš mnoho, než aby teď hodili ručník do ringu. Rámcová dohoda o surovinách je navíc už připravena – v pátek se měla jen podepsat – a Trump potřebuje domácí veřejnosti ukázat, že umí pomoc Ukrajině rychle přetavit ve výhody pro Američany. Je ale možné, že se Trumpův tým nyní bude chtít vyhnout přímému jednání se Zelenským a Ukrajinci budou muset do Washingtonu poslat na další jednání někoho jiného.
Zelenskyj v neděli po summitu řekl novinářům, že věří, že jeho vztahy s Donaldem Trumpem půjdou zachránit a že by případné další rozhovory měly probíhat spíš za zavřenými dveřmi. Podle agentury Reuters také zopakoval, že se Ukrajina v rámci případné mírové dohody nemíní vzdát jakéhokoli území ve prospěch Ruska. Také řekl, že je stále ochoten podepsat s Američany dohodu o těžbě nerostných surovin.
Bloomberg napsal, že Starmer, Macron a Meloniová během víkendu mluvili jak s Trumpem, tak se Zelenským a snažili se oba přesvědčit k dalšímu jednání.
Narušené vztahy mezi Washingtonem a Kyjevem ale nejsou to jediné, co evropští lídři museli v Londýně řešit. Tématem jednání také bylo, jak vybudovat vlastní silnější bezpečnostní struktury a jak se připravit na ještě horší scénář – na možný odchod USA z NATO, který v neděli na síti X podpořil Trumpův vlivný poradce Elon Musk.
Ve čtvrtek se proto sejde Evropská rada, aby projednala další vojenskou pomoc Ukrajině za 20 miliard eur a také možnosti zvýšení výdajů na obranu, včetně myšlenky uvolnění rozpočtových pravidel, kterými jsou vázány země EU, a zejména eurozóny. Macron podle Le Figaro naznačil, že by členské země měly společně vydat na obranu dalších 200 miliard eur. Také by podle něj měly navýšit cíl pro obranné výdaje na 3 až 3,5 procenta HDP. Jednat se bude také o myšlence jmenovat zvláštního vyslance, který by zastupoval EU v rozhovorech o ukončení války.
Potřebu rychlého vyzbrojení Evropy zdůrazňovala po londýnském summitu i předsedkyně EU Ursula Von der Leyenová. Evropané podle ní musí pomoci Ukrajině, aby se stala „ocelovým dikobrazem, který je pro potenciální útočníky nestravitelný“.
Agentura Bloomberg napsala, že opatřit další peníze na výraznější vyzbrojení Evropy sice nebude ani levné, ani politicky snadné, ale tento ekonomický blok je natolik silný, že si další výdaje může dovolit. Pokud by například pět největších evropských zemí zvýšilo výdaje na obranu na 4 procenta HDP, představovalo by to asi 270 miliard dolarů navíc do obrany každý rok.
