Finišuje ostrý střet o desítky miliard korun solárních dotací
Vláda Petra Fialy se už podruhé chystá omezit dotace provozovatelům obnovitelných zdrojů. Poprvé s tímto plánem přišel ministr financí Zbyněk Stanjura při představování konsolidačního balíčku v květnu 2023. Nakonec to v obavách z arbitrážních sporů vzdal. Nyní ale ve sněmovně finišuje další pokus.
Stát chce mimo jiné snížit takzvané výnosové procento dotovaných zdrojů a také chce tyto výnosy přísněji kontrolovat. Stát u těchto projektů nyní garantuje výnosové procento na úrovni 8,4 procent, tedy výrazně výš, než k čemu ho nutí regulace Evropské unie. Podle ní stačí dotovat jen do 6,3 procenta.
Změny, které ministr financí Zbyněk Stanjura představil koncem října, jsou jako pozměňovací návrhy vloženy do energetického zákona, který je právě projednávaný ve sněmovně. Sám ministr financí ale připouští, že prosazení omezení podpor může být i ve vládní většině velmi složité.
„Podle informací ministerstva průmyslu stát ročně vyplatí na podporách obnovitelných zdrojů kolem 25 miliard korun, dalších více než 20 miliard vybereme přímo od domácností a firem,“ řekl Stanjura. „Více než 60 procent z této částky jde majitelům solárních elektráren. Většina těm, kteří se připojili v letech 2009 a 2010.“ Tehdy byly solární panely z Číny velmi levné, a investice jsou proto mimořádně ziskové.
Podporu na horní hranici pásma výnosů, které Evropská unie nařizuje mezi 6,3 a 8,4 procenta, prosadila solárníkům a dalším podnikatelům v obnovitelných zdrojích vláda Andreje Babiše. Vláda Petra Fialy na tom ale od nástupu k moci v roce 2021 nic neměnila. Dál se platilo vyšší výnosové procento, než bylo Bruselem nařízené, a se změnami přichází kabinet až teď.
Schválení státního rozpočtu v ohrožení
Právě nevyjasněné dotace na solární elektrárny jsou nejkontroverznější položkou návrhu státního rozpočtu na příští rok. David Marek, poradce prezidenta Petra Pavla a člen Národní ekonomické rady vlády, včera České televizi řekl, že prezidentovi nedoporučí státní rozpočet podepsat, dokud v něm zůstanou „položky, které jsou objemově poměrně výrazné a jsou stále nevyjasněné“.
Premiér Petr Fiala státní rozpočet s plánovaných deficitem 241 miliard korun včera v České televizi hájil, avšak současně přiznal, že je třeba dotace na obnovitelné zdroje dořešit. „Buď to legislativně upravíme, nebo bychom to museli v průběhu roku doplatit,“ řekl Fiala v Otázkách Václava Moravce.
Vláda se doposud dotacemi příliš nezabývala, protože krátce po jejím nástupu zaútočil Vladimir Putin na Ukrajinu a ceny energií letěly prudce vzhůru. U dotací na obnovitelné zdroje platí, že čím je cena vyšší, tím jsou nižší, protože dostatečný výnos už jim zaručuje samotná vyšší cena elektřiny na trhu. Dotace musí solárníkům platit buď stát, nebo lidé a firmy přímo přes přirážky na fakturách. Ty se objevují v takzvané regulované složce ceny elektřiny. Nároky na dotace se ale výrazně zvýšily poté, co ceny elektřiny začaly klesat a vláda to nakonec musela začít řešit.
Otázka dotací provozovatelům obnovitelných zdrojů je politicky mimořádně citlivá. Osobně na nich vydělávají stoupenci všech politických stran, včetně těch vládních, a solární asociace patří k mimořádně silným lobby. A už se také hlasitě ozvala. Poradenská společnost Deloitte pro ni zpracovala studii, která varuje, že omezení dotací může vést ke zrušení až dvou gigawattů stávajících fotovoltaických elektráren a ohrozí výstavbu dalších. Studie zároveň upozorňuje, že mnozí podnikatelé si na solární elektrárny půjčili u bank a omezením dotací nebudou schopni úvěry splácet.
Dotace na obnovitelné zdroje vyplácí stát od roku 2006. Jen přímo z rozpočtu na nich za tu dobu vyplatil 538 miliard korun. Od stejného data platí za podporu zelené energii i lidé přímo na fakturách. Lidé a firmy na zmíněnou podporu od roku 2011 přímo v celkových cenách elektřiny zaplatili 263 miliard korun.