Francouzská vláda na hraně pádu
Francouzské Národní shromáždění může dle agentury Bloomberg už ve středu vyjádřit nedůvěru menšinovému kabinetu Michela Barniera, složenému z konzervativních Republikánů a středových macronovců ze strany Renaissance. Rozhodnutí o pádu vlády má v rukou strana Marine Le Penové. Ta v neděli v rozhovoru pro agenturu AFP prohlásila, že není spokojena s ústupky v rozpočtu, které Barnierův kabinet v závěru týdne udělal. Žádá další, především zaručení pravidelné valorizace důchodů. To by spolu s dalšími požadovanými ústupky prohloubilo schodek státního rozpočtu na příští rok o 10 miliard euro.
Je to nejsilnější výstraha před vyslovením nedůvěry, jakou zatím Le Penová vyslovila. Pokud by se její strana přidala k levicové koalici vedené socialisty a Nepodrobenou Francií Jean-Luca Mélanchona, může položit Barnierův kabinet kdykoliv. Právě její zdrženlivost menšinový kabinet zatím drží u moci.
Ministr financí Antoine Armand v rozhovoru pro Bloomberg TV ultimátum Le Penové odmítl. „Nenecháme se vydírat. Francouzská vláda nepřistoupí na žádná ultimáta,“ řekl. Potvrdil ale, že jsou připraveni o rozpočtu dál vyjednávat. Předseda Národního sdružení Marine Le Penové Jordan Bardela řekl, že vláda má čas zahrnout požadované změny do rozpočtu do dnešních 15 hodin. Když se tak nestane, spustí proceduru hlasování o nedůvěře, které by se mohlo odehrát právě už ve středu.
Barnierova vláda, která se snaží dostat francouzský rozpočet alespoň částečně pod kontrolu, potřebuje příští rok škrty výdajů a zvýšením daní získat 60 miliard eur. Slibuje, že tím sníží deficit veřejných financí z letos očekávaných 6,1 procenta HDP na 5 procent. Ekonomové i Evropská komise jsou ale k francouzským výhledům velmi skeptičtí. Proto vývoj ve Francii s velkou pozorností a negativními výhledy sledují všechny tři klíčové ratingové agentury.
Premiér Michel Barnier už v závěru týdne nabídl Le Penové za podporu rozpočtu a udržení kabinetu u moci to, že se vzdá svého plánu zvýšit daně z elektřiny.
Výnosy z francouzských státních dluhopisů začaly hned v pondělí po otevření trhů v reakci na novou vlnu politické krize stoupat. Desetiletý dluhopis nabízel ráno výnos 2,904 procenta. Blížil se tak rekordu ze závěru minulého týdne, kdy se dostal až na 3,031 procenta a poprvé v historii dorovnal výnos, který investoři požadují za řecký dluh. V pondělí ráno Francie znovu za dluhy platila víc než Řecko. To si půjčovalo na deset let za 2,899 procenta. Aktuální komplikace při sestavování francouzského rozpočtu oslabily dle dat Bloombergu euro proti dolaru v pondělním raním obchodování o 0,4 procenta na 1,05.