Grónsko a Panamský průplav si vezmeme třeba i silou, říká Trump
Spojené státy nutně potřebují získat kontrolu nad Grónskem, autonomním územím Dánského království, a nad Panamským průplavem, který patří Panamě. Nastupující americký prezident Donald Trump to včera zopakoval s tím, že tato území jsou pro Američany strategická z hlediska bezpečnosti. Trump nevyloučil ani použití vojenské síly, pokud by se majitelé obou teritorií odmítli dohodnout, za jakých podmínek se jich vzdají.
Trump své požadavky zmínil při včerejší tiskové konferenci ve svém resortu Mar-a-Lago v Palm Beach na Floridě.
Nově zvolený prezident se ujme úřadu po inauguraci v pondělí 20. ledna. Už od svého zvolení v listopadu loňského roku Trump postupně odhaluje některé plány, které i spojenci Spojených států vnímají spíše s obavami. Hlavním nástrojem k posílení vyjednávací pozice při prosazování cílů jsou pro něj výhrůžky zavedením vysokých dovozních cel.
Jimi pohrozil také Dánsku, pokud nebude ochotné přijmout nabídku Spojených států na koupi Grónska. Trump své ambice ve vztahu k tomuto arktickému ostrovu zopakoval v době, kdy tam jeho syn Donald Trump Jr. odjel na dovolenou.
Dánsko už dříve prohlásilo, že Grónsko není na prodej. V reakci na včerejší Trumpova slova dánská premiérka Mette Frederiksenová uvedla, že Trump výhrůžkami nezvolil šťastný postup. Grónský premiér Múte Egede však ve své novoroční řeči sdělil, že země by na svém bývalém koloniálním vládci ráda získala úplnou nezávislost.
Poloha Grónska je strategická z hlediska obchodních cest i případné vojenské akce. Jeho severní hranice se táhne podél polárního kruhu mezi Spojenými státy, Ruskem a Evropou. Z Grónska by měly Spojené státy lehký přístup k Severní obchodní cestě, která je nejkratší lodní trasou mezi západní částí Eurasie a asijsko-pacifickým regionem.
O největší ostrov na světě projevoval Trump zájem již během svého prvního prezidentství. Jsou tam rozsáhlé zdroje vzácných minerálů, zásadních pro technologický rozvoj, které Spojené státy v současné době získávají hlavně z Číny. Země má taktéž bohaté zdroje plynu, ropy a uranu. Grónsko, které má pouhých 57 tisíc obyvatel, je zakládajícím členem NATO a je na něm umístěná velká americká vojenská základna.
Již dříve Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social podle amerického veřejnoprávního rádia NRP uvedl: „Grónsko je neuvěřitelná země a lidé tam budou obrovsky profitovat, jestli a až se země stane součástí našeho národa. To se musí stát.“
Podobně je i Panamský průplav strategicky umístěn z hlediska mezinárodního obchodu. Spojuje Tichý a Atlantický oceán a ušetří námořní přepravě cestu 13,000 kilometrů, kterou by jinak obchodní lodě musely podstoupit kolem Jižní Ameriky. Spojené státy jej vybudovaly a v minulosti vlastnily, dokud jej právě zesnulý prezident Jimmy Carter neprodal v roce 1977 Panamě prostřednictvím smluv známých jako Torrijos-Carter Treaties, díky nimž tato středoamerická země průplav od roku 1999 vlastní. Trump často tvrdí, že Spojené státy strategický průplav prodaly za jeden dolar. Tento fakt však podle severu Politico nikde ve smlouvách uveden není.
Panamský ministr zahraničí Javier Martinez-Acha podle Reuters řekl, že prodej průplavu je vyloučen.
Trump imperialista
Krom územních ambicí ve vztahu k Dánsku a Panamě se Trump již delší dobu podobně vyslovuje i ve vztahu k severnímu sousedovi – Kanadě. Opakovaně Kanadu nazval 51. státem a odstupujícího premiéra Justina Trudeaua označil jako „guvernéra“ tohoto státu. Kritizoval americké nákupy kanadského zboží i vojenskou podporu Kanady s tím, že to pro Spojené státy nepřináší žádné benefity. Trump v Mar-a-Largo také řekl, že k připojení severního souseda využije „ekonomický tlak“ a společnou hranici označil za „uměle nakreslenou čáru“: Trudeau v reakci uvedl, že šance na takové připojení je nulová.
Poté, co nepopulární Trudeau v pondělí rezignoval, Trump svou představu na připojení území ke Spojeným státům popsal v příspěvku na Truth Social následovně: „Neměli by žádná cla, snížily by se jim daně a byli by naprosto v bezpečí před ruskými a čínskými loďmi, které kolem nich neustále krouží.“ Kanadská ministryně zahraničí Melanie Jolyová reagovala komentářem, že Kanada nikdy neustoupí pod tlakem výhrůžek. Dodala, že Trump nepochopil, co dělá Kanadu silnou zemí.
Bývalý americký diplomat Daniel Fried, který formoval americkou zahraniční politiku po pádu Sovětského svazu a zasloužil se o rozšíření NATO o země střední Evropy, přirovnal v komentářích pro Reuters Trumpa k imperialistovi z 19. století. Zabrání Grónska „by zničilo NATO, protože by znamenalo, že jsme stejní jako Vladimír Putin,“ řekl Fried.