Když Putin nekývne na příměří, hrozí mu Trump sankcemi na ropu
Americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením sankcí na ruskou ropu, když prohlásil, že je „naštvaný“ na ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten nedlouho předtím zpochybnil legitimitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve snaze svého úhlavního soka odstavit od moci a protahovat jednání o příměří.
Putin v pátek navrhl, že by na Ukrajině mohla být zavedena dočasná správa pod záštitou OSN, Spojených států, evropských zemí a dalších partnerů, která by umožnila nové volby na Ukrajině a následně i podpis mírové dohody. Tyto výroky „nejdou správným směrem“, komentoval je Trump v nedělním telefonátu s televizní stanicí NBC News.
„Pokud se s Ruskem nebudeme schopni dohodnout na zastavení krveprolití na Ukrajině a pokud si budu myslet, že to byla vina Ruska – což možná tak není –, ale pokud si budu myslet, že to byla vina Ruska, zavedu sekundární cla na veškerou ropu pocházející z Ruska,“ pronesl Trump. Clo by podle něho mělo být ve výši 25 až 50 procent a mělo by se vztahovat na nákup ruské ropy jakoukoli zemí. Sankce by také spočívala v tom, že kdo kupuje ropu z Ruska, nemůže podnikat ve Spojených státech.
Sankce by mohla být zavedena do měsíce, pokud se nepodaří dosáhnout dohody o příměří. Trump řekl, že Putin ví, že se na něho zlobí. Dodal však, že s ním má „velmi dobrý vztah“ a „jeho hněv bude rychle pryč ..., pokud Putin udělá tu správnou věc“. Oba prezidenti spolu budou podle Trumpa opět telefonicky hovořit tento týden.
Zelenskyj trnem v oku
Putinovy výroky zapadají do osobní animozity vůči Zelenskému, kterého chtěl svrhnout hned v úvodu invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Putin nyní využívá zpochybňování jeho legitimity kvůli tomu, že ve funkci pokračuje i poté, co mu v květnu 2024 skončil mandát. Jako záminku využívá Putin volání po demokratických volbách, které byly v souladu s ústavou odloženy kvůli válečnému stavu. Podle týdeníku The Economist však Zelenskyj chystá volby již na léto, jestliže se do konce dubna podaří uzavřít dohodu o klidu zbraní.
Zelenského setrvalý odpor vůči ruské agresi je v očích Putina překážkou pro návrat Ukrajiny do ruské sféry vlivu i po případném ukončení války. I to je jeden z důvodů, proč Putin protahuje jednání o příměří, vedené Spojenými státy, a klade si další a další požadavky. Zdá se však, že Trumpova trpělivost a vstřícnost k Rusku, kterou v jednáních s ním zatím prokazuje, nemusí být nekonečná.
Prezident Joe Biden zakázal dovoz ruské ropy krátce poté, co Rusko v roce 2022 napadlo Ukrajinu. V roce 2023 dosáhl pouze 10 tisíc barelů ropy a ropných produktů, píše NBC News. Podle analýzy Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší však mezi největší dovozce ruských ropných produktů patří Čína, Turecko, Brazílie a Indie. Pokud Trump použije stejnou definici sekundárních cel, jakou uplatnil vůči Venezuele, dopadly by nejvíce právě na tyto země. Jakékoli narušení obchodu s ruskou ropou by zde zvýšilo inflační tlaky, protože Rusko svou surovinu – kvůli sníženému odběru v jiných zemích a potřebě financovat válku na Ukrajině – prodává se slevou.
Finská diplomacie
Výroky Trump pronesl v den, kdy deník Washington Post citoval strategický dokument Pentagonu, podle nějž již není odstrašení Ruska zahraničně-politickou prioritou USA. Tou se nyní stává Čína. Povinnosti spojené s Ruskem a dalšími částmi světa jako Blízký východ a východní Asie chtějí USA přenechat svým spojencům.
Právě kvůli tomuto náhlému americkému odklonu od zájmu o bezpečnost Evropy došlo k rozkolu mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tyto vztahy se v sobotu na neformální návštěvě Trumpa v jeho floridské rezidenci snažil uhladit finský prezident Alexander Stubb, který společnou snídani, oběd a golfový turnaj s Trumpem využil i k diplomatickému úsilí jej přesvědčit o nebezpečnosti Ruska.
Finsko má s Ruskem nejdelší hranice a se zemí jej spojují také neblahé historické zkušenosti s válkou v roce 1939, postoupením části území i následnou desetiletí trvající vynucenou neutralitou. Na dotaz Trumpa, zda se dá věřit Putinovi, Stubb odpověděl, že nikoli. Finsko, které vstoupilo do NATO teprve v roce 2023 právě pod dojmem ruské invaze na Ukrajinu a hrozeb Evropě, má dominantní postavení ve vývoji a výrobě ledoborců. USA jako jednu ze svých hlavních priorit v současnosti označují ochranu svých zájmů v Arktidě.
Hrozba anexe Grónska
Do strategie zaměřené na rizika vojenského konfliktu s Čínou zapadá také rostoucí pozornost, kterou USA v posledních týdnech věnují Grónsku. Američané každým dnem zesilují svou rétoriku ve vztahu k tomuto dánskému poloautonomnímu území, na které si začali dělat nárok kvůli soupeření s Čínou v Arktidě, kde se díky tajícímu ledu objevují nové lodní cesty a dostupnějšími se stávají tamní nerostné zdroje.
Viceprezident J. D. Vance při návštěvě jediné americké základny, která v Grónsku z původních 17 zůstala, v pátek opět kritizoval Dánsko za jeho údajné zanedbávání péče o bezpečnost ostrova a dal najevo, že USA budou o Grónsko usilovat. Americký prezident o den později připustil i jeho anexi.
„Grónsko získáme. Ano, stoprocentně,“ řekl Trump o den později v rozhovoru pro NBC News. Dodal, že existuje „dobrá možnost“, že by to Spojené státy mohly zvládnout i bez vojenské síly, avšak dodal, že nevylučuje žádné z možných řešení. Právě záměr získat Grónsko a případně další pro USA strategická území třeba i násilím by mohla vysvětlovat zdrženlivost Trumpovy administrativy vůči odsouzení Ruska za jeho vpád na Ukrajinu.
Souboj o nerosty
Putin, který se minulý týden snažil vlichotit Trumpovi i tím, že americký zájem o Grónsko prezentoval jako logický a legitimní, se dál smaží naklonit si Spojené státy nabídkou ekonomické spolupráce. Vedle spekulací o rusko-amerických jednáních o americkém zapojení do obnovení plynovodu Nord Stream, která probíhají stranou mírových rozhovorů v Saúdské Arábii, již začaly diskuse Spojených států a Ruska o společném průzkumu ruských zásob vzácných zemin, píše agentura Reuters, která cituje ruský deník Izvestija a ruského vyslance pro hospodářskou a investiční spolupráci.
Již od února, kdy Trump jen několik týdnů po uvedení do úřadu prolomil západní izolaci Ruska a zahájil s ním jednání o míru na Ukrajině, Spojené státy a Rusko hovoří o masivní vzájemné ekonomické spolupráci. Naproti tomu Zelenskyj v pátek řekl, že Ukrajina nepodepíše dlouho chystanou kontroverzní dohodu o přístupu USA k ukrajinským nerostným a dalším zdrojům v podobě, která by ji zotročovala. Trump kontroval, že pokud se Zelenskyj pokusí vycouvat z dohody o vzácných zeminách nebo bude chtít vyjednat jiné podmínky, „bude mít problémy – velké, velké problémy,“ řekl Trump podle agentury Bloomberg.
Ukrajina již ví, že může o klíčovou podporu Spojených států ve svém odporu vůči ruské invazi snadno přijít. Po únorové roztržce mezi Trumpem a Zelenským v Bílém domě, kvůli které z podpisu dohody sešlo, Spojené státy vojenskou a zpravodajskou pomoc Ukrajině zastavily zhruba na týden.
Vedle výhružek Rusku a směrem ke Grónsku pohrozil Trump také Íránu. Opět v rozhovoru pro NBC News řekl, že bude zemi bombardovat a uvalí na ni sekundární cla, pokud neuzavře dohodu se Spojenými státy, která by zajistila, že nebude vyvíjet jadernou zbraň.
„Pokud neuzavřou dohodu, dojde k bombardování …, jaké ještě nikdy neviděli,“ pronesl s tím, že američtí a íránští představitelé spolu dál jednají.