Konec jedné éry. Trumpova Amerika tlačí spící Evropu k akci
Trumpovi muži najeli v silné sestavě a se silnými projevy do Evropy. A velmi přímočaře Evropanům sdělili, co od nich očekávají. Dá se to shrnout do dvou bodů.
Za prvé: začněte se sami starat o svou bezpečnost. Vaše největší problémy nejsou za hranicemi, ale přímo u vás doma – nezvládnutá migrace a nedostatečné investice do obrany. Za druhé: přestaňte brzdit technologickou revoluci, kterou přináší umělá inteligence, svými přehnanými a presumptivními regulacemi. Poškozuje to americké firmy podnikající v Evropě. Berte technologie jako šanci k vzestupu bohatství, ne jako hrozbu.
Realismus versus sentiment
Evropa je razancí Ameriky šokovaná. Racionální reakce se mísí se sentimentem, silnými slovy a dramatickými emocionálními projevy. Prozření v tom, co se to vlastně děje, že to Trumpova Amerika myslí vážně a že je na to třeba reagovat, reprezentuje předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která na bezpečnostní konferenci v Mnichově ve velmi realistickém projevu řekla, že všechny členské země Evropské unie budou muset výrazně zvýšit investice do obrany přinejmenším na tři procenta HDP. A Brusel k tomu bude muset vytvořit podmínky uvolněním stropů pro státní dluhy.
Von der Leyenová zároveň jasně přiznala, že přichází transakční doba a Evropa se v ní musí naučit hrát. Druhým realistou, kterému dochází, že Američané to myslí opravdu vážně, je francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten na dnešek svolal do Paříže mimořádný summit vybraných evropských lídrů, včetně šéfů Severoatlantické aliance a Evropské unie. Agenda je zřejmá: aktivní role Evropy v řešení války na Ukrajině, a nejspíš také vyslání evropských jednotek, které by po vyjednání příměří měly garantovat Ukrajině bezpečnost. Washington už podle informací agentury Reuters rozeslal do jednotlivých evropských metropolí dotaz, kolik vojáků mohou poskytnout a jakou budou při jejich nasazení potřebovat od Ameriky pomoc.
Tu druhou, sentimentální a dramatickou reakci reprezentují především němečtí politici, kteří se bez ohledu na stranické dresy spojili v kritice, že Američané nemají co mluvit Evropě do života. A jak by se to líbilo Američanům, kdyby jim totéž dělali Evropané. Vrcholem bylo, když se v závěru Mnichovské bezpečnostní konference rozplakal její šéf Christoph Heusgen. „Po pátečním projevu viceprezidenta Vanceho sdílíme strach, že naše společná základna hodnot už není dál tak společná,“ řekl s třesoucím se hlasem Heusgen, jenž byl v letech 2005 až 2017 klíčovým zahraničně-politickým a bezpečnostním poradcem kancléřky Angely Merkelové. Té Merkelové, která zemi dovedla do energetické závislosti na ruském plynu. Sám Heusgen patřil k velkým proponentům rusko-německého plynovodu Nord Stream 2.
Pět klíčových momentů
Protože jde skutečně o přelomové momenty v transatlantických vztazích, budou zásadně ovlivňovat události příštích dnů a týdnů. A stojí za to si je připomenout. Je jich pět.
Prvním je telefonát prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle vyjádření obou stran se dohodli na schůzce, na níž by měli jednat o ukončení války na Ukrajině.
Moment číslo dva: Trumpův speciální emisar pro Ukrajinu Keith Kellogg, veterán s šestatřiceti lety vojenské služby, který prošel válkami v Iráku, Vietnamu a Kambodži, prohlásil, že Evropa nebude mít u jednacího stolu o konci války místo. „Postoje Evropanů budou brány v úvahu. Nebudou však účastníky,“ řekl pro CNBC Kellogg.
Třetím klíčovým bodem je rozhovor Trumpova viceprezidenta J. D. Vanceho, který má další události v rukách, pro deník Wall Street Journal. V něm Vance výrazně tlumí nadšení Rusů z toho, že s nimi bude Washington jednat o konci války. Vance tvrdí, že Američané jsou připraveni použít nejen ekonomickou, ale i vojenskou sílu, pokud nebude Putin ochoten uzavřít dohodu, která bude Ukrajině zaručovat nezávislost. Byl tedy výrazně tvrdší než den před ním ministr obrany Pete Hegseth, který nasazení americké armády vyloučil.
Čtvrtou zásadní událostí je Vanceův projev na summitu o budoucnosti umělé inteligence, který svolal Emmanuel Macron minulý týden do Paříže. Vance varoval Evropu, aby svou regulací nepoškozovala rozvoj AI, a především americké technologické firmy. Zdůraznil také to, že Evropa regulacemi zdražuje elektřinu, jejíž dostupnost je pro vývoj AI zásadní. Umělou inteligenci přirovnal k průmyslové revoluci.
Pátou událostí je Vanceův projev v Mnichově, kde na Evropu ostře zaútočil, že zrazuje hodnoty svobody. Podle něj Evropané v rámci boje proti dezinformacím potlačují svobodu projevu, a dokonce ruší volby, jako se to stalo v Rumunsku. Vance vyzval Evropu, aby přestala vytěsňovat z veřejné debaty a rozhodování strany, které se těší přízni voličů, jako například německou AfD.
Nový svět
Všechno se to spojuje do jasného sdělení: přestaňte sebe i naše firmy ničit regulacemi. Proberte se a začněte se konečně starat o svoji prosperitu a bezpečí, my už se o ty vaše starat nebudeme.
Evropa si zvykla, že se Amerika o její bezpečnost a do značné míry i prosperitu starala od konce druhé světové války. Ta éra zjevně končí a výzva Trumpových mužů je jasná. A je také zjevné, že to, co chtějí, budou vymáhat, například i cly. Evropa je v tomto případě tím slabším partnerem. Navíc Evropa potřebuje Ameriku víc než Amerika Evropu – její technologie, trhy i bezpečnostní deštník.
Příští dny ukážou, jestli přijde racionální probuzení do nové reality, nebo spíš skuhrání, jak ošklivě se ta Trumpova Amerika chová. Reakce Ursuly von der Leyenové, Emmanuela Macrona i polského premiéra Donalda Tuska ukazují, že procitnutí je možné. Jasněji bude po nedělních volbách v Německu.