Macron a Scholz hledají pod hrozbou amerických cel východiska pro Evropu
Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz se ve středu sešli v Paříži, aby demonstrovali jednotu v době, kdy se Evropa snaží vymanit z ekonomické stagnace, zatímco jí Spojené státy vyhrožují zavedením dovozních cel. Ta mohou dále ochromit evropský průmysl a cestu k obnovení růstu prodloužit. K setkání došlo jen den poté, co americký prezident Donald Trump výhrůžku zavedení cel znovu zopakoval.
Lídři dvou největších evropských ekonomik probírali hlavně ocelářský, automobilový a chemický průmysl, které tvoří základ evropského hospodářství a na něž by měla americká cla ochromující dopad. Scholz zdůraznil potřebu chránit především ocelářství, které podle něj při Trumpově předchozím mandátu utrpělo vysokými dovozními cly nejvíce. „Odvětví ocelářství je pro evropskou ekonomiku i bezpečnost strategické,“ řekl Scholz na společné tiskové konferenci s Macronem. „Proto silně apelujeme na Evropskou komisi, aby bezodkladně zorganizovala ocelářský summit.“
Scholz také uvedl, že vítá iniciativu Evropské komise, která chce otevřít „strategický dialog“ s automobilovým průmyslem a začít mimo jiné diskutovat o možnost pozastavení pokut za neplnění klimatických cílů a neplnění limitů na emise CO2. Obě země se podle agentury Bloomberg také zasazují o to, aby Evropská unie snížila zátěž firem pramenící z povinnosti výkaznictví ohledně udržitelnosti, známé pod zkratkou ESG.
Násobné ceny energií v porovnání se Spojenými státy a Čínou a v mezinárodním srovnání nejambicióznější cíle v oblasti ochrany klimatu podrývají konkurenceschopnost evropského průmyslu a snižují životní úroveň Evropanů.
Pozice Scholze i Macrona je v jejich zemích oslabená. Scholz před únorovými předčasnými volbami významně zaostává v průzkumech popularity. Macronovou pozicí zahýbaly loňské předčasné volby, které vyvolal po debaklu ve volbách do Evropského parlamentu. Podzimní parlamentní volby, v nichž posílila ultrapravicová a ultralevicová uskupení, jeho pozici dále zhoršily.
Do evropské politiky začal v poslední době vstupovat také nejbohatší muž světa Elon Musk, který se stal hlavním pobočníkem nového prezidenta Donalda Trumpa. Svůj vliv, včetně toho mediálního, využívá k podpoře stran jako německé radikální Alternativy pro Německo (AfD).
Scholz si měl podle Bloombergu na setkání postesknout, že: „… extrémní pravice získává všude na Západě navrch… Chtějí nás rozdělit, a to Evropu oslabuje.“
Podle Macrona jde v současnosti o kritický moment, kdy se Francie a Německo musí chopit vedení a zajistit, že si Evropa uhájí své zájmy při zachování dobrých transatlantických vztahů. „Už teď je jasné, že prezident Trump bude výzva,“ řekl k tomu Scholz. „Naše pozice je jasná. Evropa je velkou hospodářskou oblastí se 450 miliony lidí. Jsme silní, Evropa se nebude krčit a schovávat, ale bude konstruktivním a sebevědomým partnerem.“
Trump v úterý uvedl, že na evropské dovozy hodlá uvalit 10procentní clo, protože prý Evropská unie obchodní vztah se Spojenými státy „zneužívá“. To je podle něj zřejmé z dlouhodobých přebytků v obchodu se zbožím, které Evropa vykazuje na úrovni stovek miliard dolarů. Výhrůžku tarifů zopakoval také směrem ke Kanadě, Číně a Mexiku.
Scholz dále zdůraznil potřebu posílit spolupráci v oblasti obrany s odkazem na francouzsko-německou iniciativu, jejíž cílem je vyvinout dalekonosné zbraně s vysokou přesností. Podle Macrona musí Evropa zvýšit investice do vlastní obrany. K témuž vyzval ve středu také polský premiér Donald Tusk.
Trump již dříve vyzval členské země obranné aliance NATO, aby zvýšily investice do obrany na úroveň pěti procent hospodářského výkonu země, což představuje strmý nárůst z dvou procent vyžadovaných od členů aliance nyní.