Macron si vybral nového premiéra. Středový republikán a vyjednavač brexitu Barnier má šanci na získání většiny
Riskantní hra francouzského prezidenta Emmanuela Macrona s narychlo svolanými předčasnými parlamentními volbami poté, co v těch evropských utrpěl drtivou porážku od Národního sdružení Marine Le Penové, se nejspíš vyplatila. Novou francouzskou vládu nepovede ani nominant levicové koalice v čele s Jean-Lucem Mélenchonem, která v červnových parlamentních volbách překvapivě zvítězila, ani zástupce Národního sdružení Marine Le Penové. Ani jedna ze stran, které Macronovo středové sdružení Renesance sevřely v Národním shromáždění v menšině, nemá potřebnou většinu pro sestavení vlády.
Emmanuelu Macronovi se tak podle všeho podaří sestavit kabinet se středovým premiérem, který bude v Národním shromáždění schopný vyjednat potřebnou podporu především pro prosazení státního rozpočtu na příští rok. Novým ministerským předsedou se stal ostřílený republikánský politik, bývalý ministr zahraničí, evropský komisař a vyjednavač brexitu Michel Barnier. Ve svých třiasedmdesáti letech bude nejstarší premiér v historii Páté republiky.
Barnier už oznámil, že o podpoře bude vyjednávat s Le Penovou. Sejít by se měli poprvé ještě v pátek. Se svými politickými zkušenostmi chce dát dohromady minimalistický program pro udržení stability v zemi, pro který bude schopen sehnat hlasy i z okrajů politického spektra. „Je to nová kapitola francouzské historie. Je k ní potřeba přistoupit s velkou pokorou,“ ohlásil ve čtvrtek, když od Emmanuela Macrona funkci přijímal. Podle něj bude vládnutí v příštích měsících vyžadovat mnoho kompromisů a naslouchání. „Od této chvíle jsem připravený naslouchat všem stranám v parlamentu velmi, velmi pečlivě,“ řekl Barnier.
Při hledání většiny se ale více než na podporu od stran levicové koalice bude soustředit právě na Národní sdružení. Jeho volební lídr, europoslanec Jordan Bardella už ohlásil, že budou s Barnierem vyjednávat, jak ve vládním programu zohlednit zájmy 11 milionů voličů, kteří dali hlas straně Marine Le Penové.
Macron s Barnierem se budou snažit především o to, aby nová vláda udržela co nejvíc z reforem, které se Macronovi podařilo v posledních letech prosadit. Klíčové je udržení věku pro odchod do penze na 64 letech, kam ho zvedl za milionových protestů a demonstrací z původních 62 let. A právě nespokojenost se zásahy do důchodů je jedním z hlavních důvodů pádu Macronovy popularity a porážek ve volbách do Evropského parlamentu i Národního shromáždění.
Ve francouzském systému, kde má drtivou většinu klíčových pravomocí včetně zahraniční politiky prezident, hraje vláda a parlament nejzásadnější roli při sestavování schvalování státního rozpočtu. A právě tady je druhý velký úkol Barnierova kabinetu – udržet na uzdě proti tlaku na růst výdajů státní finance.
Francie spolu s Itálií patří k zemím, s nimiž Evropská komise aktuálně vede řízení kvůli nadměrnému deficitu veřejných financí. Loni dosáhl 5,5 procenta HDP. Letos se podle aktuálního varování francouzského ministerstva financí vyvíjí ještě hůř, než se čekalo. Kvůli slabému výběru daní se má namísto původně schválených 5,1 procenta HDP propadnout na 5,6 procenta. Interní zprávu ministra financí zaslanou poslancům Národního shromáždění citoval server Politico.
Francouzská ekonomika si letos vede mírně lépe než evropský průměr, ve druhém čtvrtletí rostla o jedno procento. Je lehce nad průměrem Evropské unie s 0,8 procenta i eurozóny s 0,6 procenty.
Pokud se do čela země postaví skutečně Barnierův kompromisní minimalistický kabinet, přináší to výrazné uklidnění investorů, kteří se obávali, že nový premiér vzejde z radikální levice nebo Národního sdružení Marine Le Penové. Tím, že se Národní sdružení bude zároveň podílet na vládnutí, otupí obavy z jeho radikálních návrhů před příštími prezidentskými volbami, v nichž se Marine Le Penová znovu chystá kandidovat.
Macronův velmi riskantní tah se vyplácí. Ve Francii povládne středový premiér a Národní sdružení bude zároveň zbavené části svého protestního antiestablishmentového potenciálu tím, že získá podíl na moci.
V Národním shromáždění je pro většinu potřeba 289 křesel. Macron a jeho spojenci jich mají 166. Republikáni, které reprezentuje Michel Barnier, 47 a Národní sdružení Marine Le Penové 142. Dohromady to dává pohodlnou většinu 355 hlasů.