Macronův minisummit: Jak posílit obranu a být u jednacího stolu ohledně Ukrajiny
Pondělní setkání evropských lídrů k debatě o bezpečnosti, které narychlo svolal francouzský prezident Emmanuel Macron, se neslo v duchu hektické snahy najít jednotný postoj k posílení obrany unie a k americké snaze domluvit s Rusy ukončení války na Ukrajině. Zatím se to však zjevně nedaří.
Zástupci velkých evropských zemí a také Nizozemska a Dánska se spolu s představiteli Evropské komise, Evropské rady a NATO zaměřili hlavně na to, kde vzít peníze na společné zvýšení výdajů na obranu. V úvahu přitom přichází buď vydání společných evropských dluhopisů, nebo přesměrování peněz na obranu z již existujících fondů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý týden navrhla také zrušení brzdy, která v současnosti brání členským zemím v navyšování rozpočtových schodků. Polský premiér Donald Tusk řekl, že plán financování bude představen na další bezpečnostní schůzce, plánované na 20. a 21. března.
Macron vedle schůzek s evropskými státníky telefonoval i Trumpovi a ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Očividně se nyní snaží profilovat jako lídr evropských bezpečnostních aktivit. „Aby mohl být na Ukrajině trvalý mír, musí Rusko ukončit svou agresi, a to musí být doprovázeno silnými a důvěryhodnými bezpečnostními zárukami pro Ukrajince,“ napsal Macron na svém účtu na síti X. „Budeme na tom pracovat společně se všemi Evropany, Američany a Ukrajinci. To je klíčové,“ dodal.
Washington stupňuje tlak na Evropu, aby převzala větší odpovědnost za vlastní obranu. Evropské představitele navíc minulý víkend na bezpečnostním summitu v Mnichově zachvátila panika, protože delegace nového prezidenta Donalda Trumpa naznačila, že se jednání o budoucnosti Ukrajiny mohou odehrát i bez nich. Macron, německý kancléř Olaf Scholz, polský premiér Tusk i britský premiér Keir Starmer proto v pondělí hledali způsoby, jak si nejen zajistit přítomnost u jednacího stolu ohledně Ukrajiny, ale také, jak posílit vlastní obranu v době, kdy se na americkou pomoc už nedá automaticky spoléhat.
Agentura Bloomberg například uvádí, že zajištění ochrany Ukrajiny a posílení armád členských zemí EU by mohlo v příští dekádě stát 3,1 bilionu dolarů. NATO zase odhaduje, že členové aliance budou muset na obranu ročně vynakládat až 3,7 procenta HDP. Přitom ale zatím pouze 23 z 32 členských zemí loni plnilo politický cíl investovat do obrany aspoň dvě procenta.
Že v rámci dohody s Ruskem musí Ukrajina získat pevné bezpečnostní záruky, zaznívá od evropských a ukrajinských představitelů opakovaně. Není ale zatím jasný plán, jak to udělat. Britský premiér Starmer v deníku Telegraph přislíbil v případě nutnosti vyslání britských mírových jednotek na Ukrajinu, spolu jednotkami dalších národů. Podobně se vyjádřilo i Švédsko. Naopak Tusk řekl, že Polsko vojáky na Ukrajinu nepošle. Německý kancléř Scholz byl vyhýbavý: „Tato debata je zcela předčasná, a teď není správný čas ji vést.“ Německo je navíc jen několik dní před parlamentními volbami.
„O vyslání vojáků na Ukrajinu momentálně neuvažuje nikdo. Mír je stále velmi vzdálený, a to z jediného důvodu – kvůli neochotě Vladimira Putina ukončit agresi,“ uvedl po jednání lídrů španělský ministr zahraničí José Manuel Albares.
Je NATO v ohrožení?
Prezident Ukrajiny Zelenskyj zdůrazňuje, že nebude souhlasit s žádným uspořádáním, do jehož vyjednávání by Ukrajina nebyla zapojena. Že se Evropané musí připravit i na eventualitu střetu s Ruskem Zelenskyj tento týden varoval v rozhovoru pro televizi NBC. Řekl, že disponuje zpravodajskými informacemi, že Rusko může napadnout i sousední členské země NATO. Pokud Spojené státy z NATO vystoupí, pak podle něj Rusko Evropu napadne na 100 procent. Také zdůraznil, že bez pomoci Američanů Ukrajina padne, protože sama Evropa nemá dostatečné vojenské kapacity ani strategickou váhu, aby garantovala mír.
V podobném duchu argumentovali na setkání s novináři po pondělní schůzce také Starmer a Donald Tusk. „Pokud se ani Evropa sama neubrání, jak můžeme poskytnout záruky ostatním? Byly by to prázdné záruky,“ citovala agentura Bloomberg Tuska.
Starmer, který se snaží hrát roli prostředníka mezi Evropskou unií a Spojenými státy, proto vyzval prezidenta Trumpa, aby nabídl Ukrajině bezpečnostní záruky spolu s Evropou. „Musí existovat pojistka USA, protože americká bezpečnostní záruka je jediný způsob, jak účinně odradit Rusko od dalšího útoku na Ukrajinu,“ řekl novinářům.
Starmer, který se snaží převzít v řešení otázky míru na Ukrajině za Evropany iniciativu, má na příští týden naplánovanou schůzku s Trumpem ve Washingtonu. Po návratu očekává další setkání s evropskými kolegy i se Zelenským.
Trumpova administrativa zatím tvrdí, že je proti rozmístění amerických vojáků na Ukrajině v rámci bezpečnostního řešení pro Kyjev. Tím vytváří na Evropany další tlak a nutí je posílit své vojenské schopnosti.
Mezitím se tým amerických vyjednavačů, vedený ministrem zahraničí Marcem Rubiem, připravuje na úterní setkání s ruskými protějšky v Saúdské Arábii. Schůzka má být pouze „logistická“ – jejím hlavním cílem bude připravit půdu pro setkání Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Proběhne bez ukrajinských i evropských zástupců. Rubio ale v rozhovoru pro CBS upřesnil, že se Ukrajina i Evropa zúčastní až „skutečných jednání“ o ukončení války, pokud se je podaří rozběhnout. Setkání americké a ruské delegace v Rijádu označil za testování, do jaké míry to Putin s hledáním mírového řešení konfliktu myslí vážně.
Mezi náznaky, že Američané přeci jen budou chtít Evropu zahrnout budoucího uspořádání poměrů kolem Ukrajiny, patří i skutečnost, že USA podle médií obeslaly evropské země s dotazníkem, který má ověřit jejich připravenost zapojit se do mírového řešení. Také má zjistit, jakou formu podpory by pro to potřebovaly od USA.
Kde na to vzít a uražení Češi
Středobodem spěšných evropských snah o posílení obrany je otázka peněz. Francouzský prezident Macron, inspirován zkušeností se společnými dluhopisy během covidové krize, prosazuje k financování obranných kapacit jejich novou variantu. To ale naráží na odpor Nizozemska a Německa, které zase podporuje větší flexibilitu ohledně pravidel o dluhové brzdě. Britský premiér Starmer, jehož země EU opustila před pěti lety, oznámil plán postupného navýšení britských výdajů na obranu na 2,5 procenta HDP.
„Pokud evropské státy zvýší výdaje na obranu, Německo podporuje, aby se tyto náklady nezapočítávaly do rozpočtového schodku,“ uvedl německý kancléř Scholz v rozhovoru pro Le Monde.
Nespokojenost s tím, že na pondělní setkání do Paříže nebyly pozvány, vyjádřily Česko a Rumunsko. „Vedle Polska není žádná jiná země válce blíž,“ uvedl pro francouzský deník zdroj z české vlády a kritizoval „aroganci“ francouzského prezidenta. Zdůraznil, že Česko patří k nejaktivnějším podporovatelům Ukrajiny. „Nikdo nemá na počet obyvatel více ukrajinských uprchlíků než Česká republika a zároveň řídíme jeden z nejefektivnějších systémů dodávek zbraní,“ dodal s odkazem na českou muniční iniciativu.
Český premiér Petr Fiala (ODS) schůzku zhodnotil jako zbytečnou a vyzval k jasným krokům místo dalších diskuzí. „Další neformální diskuse, a to týden po Evropské radě a jen několik dní před německými volbami, nikam nevedou. Evropa nebude po další večeři brána vážněji,“ tlumočila pro ČTK Fialův postoj mluvčí vlády Lucie Ješátková.