Německo čekají volby: Scholz usiluje o návrat, v průzkumech ale vede Merzova CDU/CSU
Pondělní pád vlády v Německu se obecně předpokládal: kancléř Olaf Scholz včera nezískal ve Spolkovém sněmu důvěru, a zemi tak za dva měsíce čekají předčasné parlamentní volby. Současné dění u našich západních sousedů lze vykládat jako Scholzův záměrný manévr, jak volby vyvolat dřív a znovu získat kancléřský post.
Z celkem 717 přítomných poslanců Scholz získal důvěru jen od 207, zdrželo se 116 a 394 hlasovalo proti kancléři. Scholz nyní požádá prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera, aby sněm formálně rozpustil a vyhlásil termín předčasných parlamentních voleb.
V posledních měsících vznikalo v kabinetu napětí kvůli půjčkám pro Ukrajinu a opatřením na podporu německého hospodářství. Koalice složená ze sociálních demokratů (SPD), zelených a svobodných demokratů (FDP), která byla u moci od prosince 2021, se začala hroutit, když v listopadu kancléř odvolal ministra financí Christiana Lindnera. Lindnerova FDP pak opustila vládu, která tím ztratila většinu v dolní komoře, a Scholz požádal sněm o důvěru.
Situace v Německu tak směřuje k předčasným volbám, které by se podle dohody stran měly konat 23. února, o sedm měsíců dříve, než bylo plánováno. Prezident Steinmeier už dříve avizoval, že navržený termín považuje za realistický, ale chce o tom ještě vést rozhovory se zástupci politických stran.
V předvolebních průzkumech nyní vede opozice – konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze. Například server Politico považuje Merze za pravděpodobného kancléře po volbách, ale vzhledem k jeho současným útokům na možné koaliční partnery může jít o stejně rozhádanou vládu, jako byla ta Scholzova.
I kancléř Scholz už nyní v podstatě zahájil předvolební kampaň: v projevu k poslancům vyzval k navýšení výdajů na modernizaci německé infrastruktury a na obranu. „Je nejvyšší čas do naší země masivně investovat. Musíme zapnout a musíme to udělat teď,“ citovala kancléře agentura Bloomberg.
Politická nejistota zastihla největší evropskou ekonomiku právě v době, kdy se dlouhodobě potýká s ekonomickou stagnací, nízkou produktivitou a zátěží sociálních opatření. Opozice dokonce hovoří o „jedné z největších ekonomických krizí poválečného období“. V desítkách firem, včetně největší automobilky Volkswagen, hrozí propouštění tisíců zaměstnanců a tlak na Německo mohou ještě zvýšit cla, která chce na Evropskou unii uvalit nový americký prezident Donald Trump. Podle ekonomů potřebuje země mimo jiné zajistit finanční prostředky na modernizaci infrastruktury, nasazení nových technologií v energetice a průmyslu, a také na posílení obrany.
Velkým tématem nadcházející předvolební kampaně bude otázka, jak moc se má vláda zadlužit, aby zaplatila nutné infrastrukturní investice a opatření na podporu chřadnoucího hospodářství. Scholz například navrhuje úpravy německé dluhové brzdy, která omezuje veřejné výdaje. Tématem voleb ale nebude jen ekonomika a oživení hospodářství, půjde též o půjčky pro Ukrajinu a otázky migrace.
V současnosti by podle průměru různých průzkumů veřejného mínění volby vyhrála opozice – unie CDU/CSU Friedricha Merze. Má podporou mezi 31 a 32 procenty. Druhá je populistická a krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) s asi 19 procenty a třetí Scholzova SPD se 17 procenty. Zelení mají podporu 11 až 12 procent a nová krajně levicová strana, založená v lednu, Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) má kolem 7 procent. Lindnerova FDP je v průzkumech těsně u pětiprocentní hranice pro vstup do parlamentu.
Merz a jeho konzervativci z CDU/CSU vyloučili spolupráci s AfD, takže aby získali většinu ve Spolkovém sněmu, je pro ně jedinou koaliční alternativou spojení buď s SPD, nebo se Zelenými, případně s oběma těmito stranami.
Zelení postavili jako hlavního kandidáta do nadcházejících voleb Roberta Habecka, současného ministra hospodářství a vicekancléře, zatímco AfD vybrala jako hlavní kandidátku spolupředsedkyni strany Alici Weidelovou.
Manévr, při kterém si jde kancléř do sněmovny pro ztrátu důvěry, aby vyvolal předčasné volby a vrátil se pak znovu do funkce, je riskantní, a ne vždy vychází. Podle agentury Bloomberg se to v minulosti v německé politice stalo jen dvakrát. Udělal to předseda CDU Helmut Kohl v roce 1982 a jeho nástupce z SPD Gerhard Schröder v roce 2005. Kohl znovu vyhrál, ale Schröderovi se návrat do kancléřského křesla nepodařil.