Nový americký návrh dohody o ukrajinských nerostech by vyšachoval Evropu, posílil Putina
Spojené státy navrhují Ukrajině novou rozsáhlou dohodu o nerostech, jež ve svém důsledku umožní ruskému vládci Vladimiru Putinovi, aby obnovil své plynové a ropné impérium. Také to Ukrajině může zkomplikovat cestu ke členství v Evropské unii. To jsou závěry deníku Telegraph a agentury Bloomberg, které k dokumentu získaly přístup a analyzovaly hlavní parametry návrhu.
Spojené státy mají mít podle této „partnerské dohody“ právo na polovinu nerostného bohatství Ukrajiny, včetně ropy a plynu, na základě svého nároku na reparace za doposud poskytnutou pomoc. Krom toho získají kontrolu nad všemi budoucími infrastrukturními projekty a právo veta nad veškerou ekonomickou spoluprací Ukrajiny s dalšími svými spojenci. Podle obou médií by taková dohoda mohla zásadně zkomplikovat ambici země vstoupit do Evropské unie.
Telegraph poukazuje na to, že návrh přichází v době, kdy probíhají paralelní jednání mezi Spojenými státy a Ruskem ohledně rozsáhlého partnerství v oblasti energetiky, včetně plánu na obnovu přepravy plynu do Evropy přes západní Sibiř. Americké společnosti a finančníci spojení s Trumpem mají na tomto projektu podle listu získat významné podíly. Obnovené dodávky plynu by měly proudit skrz ukrajinskou infrastrukturu a později pod Baltským mořem v rámci obnovy plynovodu Nord Stream.
Spojené státy dohodu přepracovaly, když z podpisu původního návrhu sešlo po hádce mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem v Oválné pracovně. Americká strana smlouvu, v níž by získala podíl na ziscích z těžby ukrajinských nerostů a dalších projektů, prezentuje jako formu zajištění bezpečnostních garancí prostřednictvím ekonomické spolupráce.
„Dokument o vyvlastnění“
Nový návrh požaduje pro Spojené státy „právo první nabídky“ na investice do veškeré infrastruktury a projektů nerostného bohatství. USA by tím získaly obrovskou moc a vliv na veškeré investice na Ukrajině do projektů od silnic a železnic přes přístavy a doly až po těžbu kritických minerálů, včetně lithia, titania, kobaltu, hliníku a zinku. Podle Telegraphu chtějí USA dohodou získat i kontrolu nad infrastrukturou spojenou se získáváním nerostného bohatství včetně potrubí, logistických center, rafinerií a zpracovatelských zařízení.
Washington by měl dohled nad speciálním investičním fondem pro rekonstrukci, do kterého by proudily zisky z těchto projektů, a měl by přednostní právo tyto prostředky čerpat. Návrh smlouvy stanovuje, že Spojené státy považují „materiální a finanční benefity“, které poskytly Ukrajině od začátku ruské invaze v roce 2022, za svůj příspěvek do tohoto fondu.
To by v praxi znamenalo, že Trumpova administrativa by nejprve požadovala splacení veškeré americké pomoci napadnuté zemi. Až pak by bylo Ukrajině povoleno získat z fondu prostředky pro sebe. Podle Telegraphu by neměla Ukrajina právo na čerpání až od chvíle, kdy by se Spojeným státům prostřednictvím fondu vrátilo alespoň 100 miliard dolarů. To odpovídá více než polovině ukrajinského HDP. Poté by Ukrajina měla možnost čerpat 50 procent z příjmů fondu.
Ukrajina však již dříve odmítla návrh, že by minulá pomoc Spojených států mohla být chápána jako příspěvek do společného fondu.
Alan Riley, odborník na energetické právo washingtonského think tanku Atlantická rada („Atlantic Council“), nazval celý návrh „dokumentem o vyvlastnění“. „Nejsou tam žádné záruky, žádná ujednání o obraně, USA nenabízí nic. Američané mohou dohodu ukončit, Ukrajinci nikoliv. Nikdy jsem nic takového neviděl,“ dodává ve svých komentářích pro Telegraph. Podle deníku jde o smlouvu podobnou praktikám 19. století a ještě „drsnější“ než původní návrh, který mezinárodní právníci označili za predátorský a neokoloniální.
Návrh není konečný a obě strany o něm jednají. Ukrajina podle nejmenovaného zdroje Bloombergu na návrh odpoví se svými protinávrhy ještě tento týden.
Zelenskyj, který je aktuálně v Paříži na summitu evropských lídrů, řekl, že přestože je příliš brzy mluvit o dohodě, Ukrajinci podporují spolupráci se Spojenými státy a nechtějí „vyslat jediný signál, který by mohl zapříčinit zastavení americké pomoci Ukrajině“.
Vytlačování Evropy
Investiční fond Spojených států a Ukrajiny by podle návrhu řídila americká Mezinárodní rozvojová finanční korporace (DFC), která by nominovala tři z pěti členů představenstva a držela by „zlatou akcii“, jež by jí propůjčovala zvláštní hlasovací práva zablokovat určitá rozhodnutí. Ukrajina by jmenovala zbylé dva členy a nesměla by zasahovat do řízení fondu.
Ukrajina by dále musela předkládat veškeré projekty ke schválení s tím, že americká DFC by získala dohled nad všemi financovanými programy. Kyjev by neměl právo nabízet projekty, které byly zamítnuty, po dobu minimálně jednoho roku jiným zájemcům, i kdyby nabízeli lepší podmínky spolupráce. Krom toho by podle Bloombergu Spojené státy měly právo nakupovat ukrajinské kovy, nerosty, ropu a plyn přednostně a bez ohledu na to, zda by pocházely z projektu financovaného společným fondem.
Dohoda by byla na dobu neurčitou a znemožňovala by Kyjevu, aby prodával kritické minerály zemím, které jsou „strategickými konkurenty“ Spojených států.
Ukrajina se stala kandidátskou zemí EU v roce 2022 a chystá se na přístupové hovory, které by měly vést k plnému členství. Pokud však budou mít Spojené státy faktickou kontrolu nad všemi rozhodnutími o investicích s obrovským vlivem na celou ukrajinskou ekonomiku, její přístup do Unie to značně zkomplikuje. Země již dříve oznámila, že dohoda s USA nesmí být v rozporu s její asociační smlouvou o členství v EU.
Návrh dohody podle Rileyho z Atlantické rady není kompatibilní se členstvím v EU. A možná je to i účel. „Celý záměr tkví možná v tom, aby (návrh) Zelenskyj odmítl,“ dodává.
Dočasná správa Ukrajiny
Mezitím Putin podle ruských tiskových agentur navrhuje, aby byla Ukrajina umístěna pod „dočasnou správu“, během níž by proběhly nové volby a došlo by k podpisu dohod o ukončení války. Tento návrh je v souladu s Putinovými výtkami, které často opakuje a podle nichž není současná ukrajinská vláda legitimním partnerem k vyjednávání o ukončení konfliktu, protože v zemi neproběhly v loňském roce pravidelné volby. Ty jsou však během stanného práva, platného v zemi během válečného konfliktu, zakázané.