Odchod Trudeaua: Kanadu čeká obrat v politice ochrany klimatu a vstřícnosti vůči přistěhovalcům
Otřes v kanadské vrcholné politice, který přinesla pondělní rezignace premiéra Justina Trudeaua, je dalším důsledkem trendu, viditelného v mnoha západních zemích: političtí matadoři se stávají obětí ambiciózní zelené transformace, vládního utrácení a inflace. Kanadu proto nyní nejspíš čeká výrazný obrat v dosavadním ekonomickém směřování – země by mohla v budoucnosti víc těžit suroviny a změnit dosavadní otevřenost k nabírání imigrantů.
Trudeau odchází z premiérského křesla po devíti letech a dosud byl v porovnání s ostatními lídry skupiny G7 ve funkci nejdéle. Rezignoval též na post předsedy své vládní Liberální strany. Rozhodnutí vysvětlil de facto tím, že není schopen vyřešit revoltu ve straně před nadcházejícími volbami. Liberálové se také v posledních měsících propadli v průzkumech veřejného mínění.
Trudeau zatím zůstává v premiérské funkci, dokud si liberálové nevyberou nástupce. To by se mohlo podařit někdy do března. Do 24. března bylo také pozastaveno jednání kanadského parlamentu. Parlamentní volby by se mohly konat už v dubnu nebo nejpozději v říjnu.
Nový šéf liberálů se tak na několik měsíců stane kanadským premiérem, ale bude muset stranu hlavně připravit na volby a otočit trend klesající podpory. Hlavní politický konkurent – Konzervativní strana, vedená Pierrem Poilievrem – získává v některých průzkumech náskok až 20 procentních bodů. Těží hlavně z obav Kanaďanů o stav hospodářství – z obav z rostoucích cen a nedostupnosti bydlení. Inflace také způsobila, že kanadská centrální banka musela zvýšit úrokové sazby, což ztížilo podmínky pro fungování firem a zvýšilo nezaměstnanost.
Trudeauova éra se vyznačovala progresivistickými politikami, a také zaměřením na větší sociální zajištění Kanaďanů. To zvýšilo rozpočtové schodky země.
Právě nástup liberálů může znamenat v zemi, jež je čtvrtým největším producentem ropy, zmírnění nebo zrušení některých opatření z Trudeauovy éry, včetně regulace zaměřené na zelenou ekonomiku, boj se změnou klimatu a ochranu přírody. Poilievre volá po snížení uhlíkové daně, a také chce, aby Kanada těžila víc surovin. V tom může změna v kanadské politice připomínat obrat v politice v USA, kde tento měsíc do Bílého domu nastoupí Donald Trump.
Pokud Konzervativní strana zvítězí, bude nová vláda „více pro-byznysová, více pro těžbu, pro menší státní správu, pro menší výdaje a drsnější vůči zločinu“, citovala agentura Bloomberg Christophera Hernandez-Roye, zástupce ředitele amerického programu v Centru pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu.
Podle Bloombergu může Trudeaua nahradit v roli premiéra například Chrystia Freelandová, která v prosinci náhle odešla z postu ministryně financí, a tím spustila začátek vládní krize. Kandidátem bude nejspíš také Mark Carney, bývalý guvernér Bank of Canada. Carney, který je nyní zvláštním vyslancem OSN pro klimatickou akci a finance, už řekl, že zvažuje, že se bude o post ucházet. Ve hře je též Dominic LeBlanc, Trudeaův spojenec, který Freelandovou nahradil jako nový ministr financí.
Podle analytiků bude Liberální strana velmi těžko obracet trend klesající podpory. Kanaďané jsou nespokojení se slabou ekonomikou a rostoucí nezaměstnaností. Důležitým tématem tamní politiky se kromě inflace stalo také vládní utrácení, které mimo jiné také vedlo k rozkolu mezi premiérem a ministryní financí. Dluhy federální vlády se od roku 2015 téměř zdvojnásobily, částečně kvůli podpoře firmám i domácnostem během pandemie covidu-19.
Vláda ale také navýšila podporu rodinám s dětmi a zvýšila některé zdravotní výdaje. Současná vláda také přijímala ve velkém imigranty, aby pomohla ekonomice v době, kdy kanadská populaci stárne. Podle analytiků ale masový příliv cizinců překročil možnosti kanadského hospodářství. Navíc se zhoršil nedostatek bytů, nájmy vzrostly a veřejná podpora přijímání cizinců ochladla.