Outsourcing bezpečnosti po 80 letech skončil. Evropa si to už uvědomuje
Turbulentní geopolitické dění z konce uplynulého týdne dál nabírá na rychlosti. Lídři osmi evropských zemí se dnes sejdou v Paříži, aby předjednali společnou reakci na solitérní postup nové americké administrativy ve věci ukončení války na Ukrajině. Ve hře je i možnost vyslání evropských vojáků na Ukrajinu. Smyslem je také společně zmobilizovat síly k odvrácení hrozby napadení Ruskem.
Svolané krizové jednání je reakcí na studenou sprchu, kterou Evropa minulý týden dostala od Spojených států, včetně odmítnutí zapojení EU do mírových rozhovorů s Ruskem. Vedle vedení Evropské unie a generálního tajemníka NATO se schůzky na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona zúčastní lídři Německa, Itálie, Velké Británie, Polska, Španělska, Nizozemska a Dánska. Zatímco Polsko bude zastupovat střední Evropu, Dánsko bude reprezentantem pobaltských a skandinávských zemí. Přesto setkání v tomto formátu vyvolalo nevoli ve státech, které na něj nebyly pozvány. I to demonstruje, jak těžko se v rámci 27 členů hledají funkční kompromisy a jak je akceschopnost Evropy dlouhodobě slabá.
Starý kontinent se minulý týden probudil do nové reality, když pochopil, že je konec s americkou bezpečnostní záštitou, která platila od konce 2. světové války. Sled událostí načal prezident Donald Trump, který se bez vědomí Ukrajiny i evropských spojenců domluvil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na okamžitém zahájení mírových rozhovorů. Následovaly výroky dalších amerických představitelů jako viceprezidenta J. D. Vanceho, ministra obrany Peta Hegsetha a zmocněnce pro Ukrajinu Keitha Kellogga. Ti dali na bezpečnostní konferenci v Mnichově vícero komentáři jasně najevo, že se těžiště zájmů USA přesouvá z Evropy k řešení hrozeb spojených s ekonomickým, mocenským i vojenským vzestupem Číny.
To mezi evropskými politiky vyvolalo šok a obavy, že USA Evropu coby spojence opouštějí a že ustupují Rusku. Zdá se však, že až tento okamžik po letech nedostatečného úsilí ve vyzbrojování vlastních armád, částečného ignorování amerických výzev a podceňování ruské hrozby přiměl evropskou politickou reprezentaci k rozhodnější akci.
„Domníváme se, že v důsledku urychlení ukrajinské otázky a také v důsledku toho, co říkají američtí představitelé, je třeba, aby toho Evropané pro svoji kolektivní bezpečnost dělali více, lépe a důsledněji,“ řekl podle Reuters nejmenovaný francouzský vládní představitel novinářům.
Cílem je předjednat pozici Evropy před oficiálním březnovým summitem, kterého se již zúčastní zástupci všech členských zemí. Současně je však třeba brát na zřetel německé parlamentní volby, které se konají 23. února. Evropští lídři proto chtějí vyčkat s oznámením zásadních změn v bezpečnostní politice, aby nenahráli Alternativě pro Německo (AfD), radikálně populistické straně, která zastává proruské postoje a kterou v Mnichově otevřeně podpořil viceprezident J. D. Vance.
Evropské země, které díky ochraně USA mohly po desetiletí namísto do armád investovat mimo jiné do větších sociálních výdobytků, než jakých požívají samotní Američané, nyní chápou, že musí vyvinout enormní úsilí, aby byly schopny pomoci Ukrajině odrazit ruskou agresi a zároveň čelit rostoucímu riziku vlastního napadení Ruskem. Patří sem vyjmutí vojenských výdajů z rozpočtových pravidel Evropské unie (to znamená, že by se nezapočítávaly do maximálně povoleného ročního deficitu 3 procent HDP), využití 300 miliard dolarů v ruském majetku zadrženém v evropských zemích na obranu Ukrajiny nebo uvolnění bankovního financování vojenského průmyslu.
To však nebude jednoduché nejen kvůli rozdílným názorům v EU na záležitosti jako právě vyslání vojáků nebo způsob financování výdajů na obranu, ale i kvůli již nyní vysokému zadlužení zemí EU, které činí v průměru přes 80 procent HDP. V neposlední řadě situaci komplikuje rostoucí odpor evropských voličů vůči vleklé válce. Těm kvůli stagnující ekonomice, masové migraci či drahým energiím klesá kvalita života a vhání je do náruče populistických, až extremistických politických uskupení jako německá AfD. Ta je před blížícími se německými parlamentními volbami druhou nejsilnější stranou a náskok opoziční konzervativní koalice CDU/CSU navíc stahuje.
Saúdská Arábie v centru dění
Klíčovou otázkou je nasazení evropských jednotek na Ukrajině pro zajištění případné mírové dohody, k čemuž Evropu vyzvaly Spojené státy s tím, že se takové akce americké jednotky účastnit nebudou. Britský premiér Keir Starmer dnes napsal v komentáři pro deník Telegraph, že je v takovém případě ochoten britské jednotky na Ukrajinu vyslat. „Spojené království je připraveno hrát vůdčí roli v urychlení akce na zajištění bezpečnostních záruk Ukrajině,“ uvedl Starmer s odvoláním na další vojenskou a finanční pomoc Ukrajině a v případě potřeby i zapojení britských vojáků. „Musíme ukázat, že to myslíme opravdu vážně s vlastní obranou i s tím, že jsme připraveni nést vlastní břemeno.“
Americký ministr zahraničí Marco Rubio mezitím přicestoval do Saúdské Arábie, kde se má konat první kolo jednání s Ruskem o ukončení tříletého válečného konfliktu na Ukrajině. Podle informací agentury Reuters by k setkání mělo dojít již zítra a za Spojené státy se jej vedle Rubia zúčastní také poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz a zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff. Cílem je připravit jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho ruského protějšku Vladimira Putina. Podle informací agentury Bloomberg by se oba prezidenti měli setkat koncem února.
Trump nezvolil Saúdskou Arábii jako zprostředkovatele mírových jednání s Ruskem náhodou. Saudové už pomohli vyjednat výměnu vězňů mezi Ruskem a Spojenými státy z minulého týdne. Trump chce nyní udělat ze saúdskoarabského korunního prince Muhammada bin Salmána důležitého geopolitického hráče, protože jej potřebuje k prosazení svého plánu na vystěhování Palestinců z Pásma Gazy a jeho následné rekonstrukce.
Rostoucí vliv Saúdské Arábie rychle pochopil i Macron, který v neděli napsal na sociální síti X, že si s bin Salmánem telefonoval kvůli situaci na Blízkém východě. Součástí telefonátu ale byla také válka na Ukrajině a „úloha, kterou by Saúdská Arábie mohla hrát při podpoře pevného a trvalého míru, s Evropany v centru tohoto procesu.“
Spojené státy rozladily Evropu i tím, že zatímco ji vyzvaly k převzetí odpovědnosti za válku na Ukrajině a následné zajištění jimi dojednaného míru, současně ji odmítly přizvat k mírovým jednáním. Tento postoj později korigoval ministr zahraničí Marco Rubio, který v rozhovoru pro CBS oznámil, že se Ukrajina i Evropa zúčastní až „skutečných jednání“ o ukončení války na Ukrajině, pokud se je podaří rozběhnout. Setkání americké a ruské delegace v Rijádu označil za testování, do jaké míry to Putin s hledáním mírového řešení konfliktu myslí vážně.
Snahy o zahrnutí Evropy do vyjednávání o míru dokládá i skutečnost, že Spojené státy podle Reuters obeslaly evropské země s dotazníkem, který má ověřit jejich připravenost zapojit se do mírového řešení. A zjistit, jakou formu podpory by pro to potřebovaly od USA.