Oznámení nových Trumpových cel se blíží. Rostou obavy z dopadů na globální ekonomiku
S tím, jak se blíží středeční oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně další vlny cel, narůstá nervozita na straně obchodních partnerů, včetně firem i politiků v Evropské unii. Svět se připravuje také na variantu, že USA zavedou jednu z největších dovozních daní ve své historii, podobnou té, která ve třicátých letech minulého století přispěla ke světové krizi.
Až ve středu v 16 hodin washingtonského času skončí obchodování na amerických burzách, oznámí Trump nová celní opatření na ceremonii v Bílém domě. Investoři, centrální banky, zahraniční politici i kapitáni průmyslu se obávají, že další celní bariéry by znamenaly dramatický zásah do dodavatelských řetězců po celém světě, oslabení globálního ekonomického růstu a také riziko nástupu recese v největší světové ekonomice.
Podle agentur ještě v úterý nebylo zcela jasné, k jakým celním bariérám nakonec Trumpův ekonomický tým přistoupí. Bloomberg napsal, že ve hře je několik návrhů: vícestupňová cla v kombinaci se souborem paušálních sazeb nebo reciproční cla pro konkrétní země. Pro první možnost by připadala v úvahu cla ve výši deset či 20 procent, v závislosti na celních a dalších obchodních překážkách vybraných zemí. Podle Fox News je zase stále ve hře paušální clo 20 procent na veškeré dovozy do USA.
Bílý dům se ke spekulacím do oficiálního oznámení nechtěl vyjadřovat. Mluvčí Karoline Leavittová pouze doplnila, že cla začnou platit bezprostředně po vyhlášení.
Trump avizoval 2. duben pro zavedení takzvaných recipročních cel coby „skutečný Den osvobození“, v narážce na státní svátek, kterým řada zemí v Evropě oslavuje například osvobození od fašismu. Prezident už v uplynulých týdnech podepsal výnosy k dalším clům na vybrané země, například na 25procentní cla na veškeré dovozy automobilů a některé auto-komponenty. Jiná již oznámená cla ještě pozdržel. Chystá také cla pro konkrétní odvětví, třeba na pokročilé čipy nebo léky.
Tyto bariéry už nyní prohlubují napětí s klíčovými obchodními partnery, zvyšují nepředvídatelnost pro byznys a způsobují propady na akciových trzích. Trump argumentuje, že cly získá dodatečných 700 miliard dolarů ročně do federálního rozpočtu a také narovná americké schodky zahraničního obchodu. Cla mají podle něj hlavně přimět firmy, aby převedly výrobu do Spojených států a pomohly domácímu růstu. Ekonomové jsou ale vesměs skeptičtí: upozorňují, že opatření zvýší inflaci a mohou americkou ekonomiku uvrhnout do recese, zatímco k většímu návratu průmyslu do USA nemusí dojít.
Na Trumpovy plány kriticky reagují politici v zahraničí. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové bude EU na cla reagovat „z pozice síly“. Leyenová opakuje, že Unie se bude i dál snažit s Američany dohodnout, ale zároveň bude chránit své ekonomické zájmy. Evropská komise na naléhání Francie rovněž poprvé použila svou nejtvrdší obchodní zbraň – soubor právních opatření, označovaný jako Nástroj proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument, ACI). Komise nástroj spustila ve čtvrtek. Umožňuje v případě potřeby omezit obchod s daným partnerem co do přístupu k veřejným zakázkám, duševnímu vlastnictví, investicím a podobně.
Také řada latinskoamerických zemí zvažuje, zda mají reagovat na americká cla stejným způsobem. Jiný přístup však volí například Izrael: ve snaze odvrátit cla na izraelské zboží směřující do USA podepsal tamní ministr financí Becal'el Smotrič příkaz k odstranění cel na americké zboží. Změnu ale musí ještě schválit finanční výbor.
Show v Růžové zahradě
Podle dostupných informací z americké administrativy budou oznámená cla představovat strop poplatků, přičemž jednotlivé země pak budou moci s Američany ještě vyjednávat a přijít s vlastními návrhy, jak sazby snížit. Možnost vyjednávání potvrdila i tisková mluvčí Bílého domu Leavittová. To by znamenalo, že konečný rozsah celních bariér nebude jasný ani v nadcházejících dnech. Trump ovšem chce oznámení, uspořádané v Růžové zahradě Bílého domu, prezentovat jako velkolepou událost a využít ji pro svůj politický marketing.
Podle Bloombergu byli na středeční akci pozváni nejen přední členové administrativy, ale také někteří zákonodárci a lídři například ocelářského průmyslu.
Pokud by Trump sáhl po dvoustupňovém celním přístupu, směřovala by nejvyšší cla na země, které podle vnímání administrativy americké ekonomice nejvíc škodí svými vlastními cly a dalšími kvantifikovatelnými bariérami a opatřeními. Terčem těchto amerických stížností v minulosti byly například EU, Japonsko, Indie, Kanada, Vietnam či Jižní Korea. Od individuálních recipročních sazeb možná Američané nakonec ustoupí, protože by jejich realizace byla administrativně velmi náročná. Je rovněž možné, že USA přikročí k jednotnému clu, jež by se rovnoměrně vztahovalo na veškeré dovozy.
Už nyní ale kvůli avizovaným celním opatřením narůstá nejistota, která dopadá na akciový trh i na prognózy ekonomů a centrálních bankéřů.
Nejasné jsou podle ekonomů také další otázky, třeba osud cel na Čínu, Kanadu a Mexiko a jak budou případně zkombinována se cly, jež mají být oznámena ve středu. Byznys zároveň čeká na detaily cel na klíčová odvětví, jako jsou farmacie, čipy nebo dřevo.