Panika v Jižní Koreji se zklidňuje. Prezidentovi, jenž vyhlásil stanné právo, hrozí odvolání
Jižní Korea zažila v uplynulých hodinách politickou krizi, která na mezinárodních trzích a mezi diplomaty vzbudila obavy, že se země připravuje na vojenský střet s diktátorským režimem v Severní Koreji. Dosud nepřehledná situace se nyní uklidňuje. Prezident Jun Sok-jol, který krizi spustil, nyní čelí obvinění z velmi vážného porušení zákona a hrozí mu odvolání.
Krize vypukla v úterý, když Jun Sok-jol v celonárodně vysílaném projevu vyhlásil stanné právo a tvrdil, že opatření má ochránit zemi před protistátními silami. V projevu řekl, že opoziční strany chtějí paralyzovat jeho administrativu, a dokonce naznačoval jejich spiknutí se Severní Koreou, se kterou je země už léta ve válečném stavu. Vyhlášení stanného práva způsobilo na trzích obavy, zda se mezi oběma zeměmi neschyluje k otevřené válce.
O několik hodin později odhlasoval parlament požadavek na zrušení stanného práva, a tomu musel prezident v souladu s ústavou vyhovět. Armáda také odvolala z parlamentu speciální jednotky, které tam byly po vyhlášení stanného práva vyslány.
Politická nejistota v této asijské zemi by mohla mít důsledky i pro Česko. V červenci vybrala česká vláda korejského dodavatele jaderných technologií Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) jako preferovaného uchazeče pro výstavbu nových reaktorů v Dukovanech a případně i v Temelíně. Finální smlouva s Korejci má být podepsána do března.
Opatření na uklidnění trhů
Jun Sok-jol sáhl po jednom z nejextrémnějších opatření, která z titulu své funkce má. Šlo o první případ vyhlášení stanného práva od doby, kdy země před 40 lety dosáhla plné demokracie. Podle pozorovatelů se prezidentovi vymstil poněkud extrémní pokus, jak vyřešit vleklé spory s opozičním blokem vedeným Demokratickou stranou. Tato opozice, která má ale většinu v parlamentu, prezidentovi v minulosti shodila návrh rozpočtu, hrozila žalobami na členy vlády a snažila se spustit vyšetřování Jun Sok-jola a jeho manželky kvůli údajnému vměšování do voleb. První dáma byla také pod palbou kritiky za to, že za nejasných okolností přijímala luxusní dárky.
Prezidenta ale během úterní krize opustili spolupracovníci a nepodpořili ho ani členové jeho vlastní strany v parlamentu. Před jeho budovou se shromáždily davy protestujících a v zemi hrozily rozsáhlé stávky. Představitelé Spojených států, největšího spojence Jižní Koreje, si stěžovali, že o záměru vyhlásit stanné právo nebyli informováni.
Korejský ministr financí a guvernér centrální banky se v noci sešli, aby připravili opatření na uklidnění trhů. Ministerstvo financí oznámilo, že je připraveno poskytnout „neomezenou“ likviditu. Korejská měna won v noci na dnešek po zavedení stanného práva oslabila na dvouleté minimum vůči dolaru a po otevření trhu posílila skoro o jedno procento. Podle obchodníků, citovaných agenturou Reuters, intervenovala při otevření obchodování korejská centrální banka masivním prodejem dolarů na devizovém trhu, aby zabránila dalšímu propadu měny.
Korejské akcie ve středu otevřely o 2 procenta níže oproti úternímu závěru. Podle portfoliového manažera ze Singapuru, citovaného Reuters, incident s vyhlášením a následným stažením stanného práva zvýší na trzích takzvanou „korejskou slevu“ – tendenci ohodnocovat korejské společnosti níž než ty globální.
Nyní v Jižní Koreji sílí hlasy požadující prezidentovo odvolání. Členové opozičního bloku usilují o zahájení takzvaného impeachmentu – obvinění vysoce postaveného státního činitele z velmi vážného porušení zákona. Poslanci teď shromažďují dostatek hlasů na spuštění tohoto procesu a parlament by v této věci mohl rozhodnout už v sobotu 7. prosince.
Postupně se také ukáže, jak reálný základ měly prezidentovy náznaky o spiknutí některých politiků s režimem Severní Koreje. Nad vývojem v zemi vyjádřily údiv mnohé země, kromě USA například i Rusko.