Plynové elektrárny v Česku dostaly od vlády zelenou
Vláda ve středu schválila novelu energetického zákona známou jako Lex plyn, která má zjednodušit a zrychlit výstavbu plynových elektráren. Změna míří na stavbu plynových zdrojů v místech, kde dnes stojí ty uhelné. Bude tak možné využít stávající připojení k elektrické soustavě, což výstavbu nových plynových elektráren zlevní.
„Návrh obsahuje výrazné zkrácení povolovacích procesů, a to až o pět let. Je to další krok na cestě ke stabilnější a levnější energii pro občany a firmy,“ řekl po jednání vlády premiér Petr Fiala.
Plynové elektrárny mají vyrábět energii z plynu namísto uhlí, které je s ohledem na klimatické cíle postupně odstavováno, a současně zajistit výrobu dostatečného množství elektřiny po dobu 15 až 20 let, než se v Česku dobudují jaderné a obnovitelné zdroje energie. Plynové elektrárny současně slouží jako záloha pro solární a větrné zdroje, jejichž dodávky do energetické soustavy mohou být nárazové a nestabilní vlivem počasí.
Usnadnění výstavby plynových zdrojů s instalovaným výkonem nad 100 megawatt má pomoci modernizovat českou energetickou infrastrukturu a splnit evropské cíle v oblasti klimatu. Evropská unie si vytyčila cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990 a do roku 2050 dosáhnout takzvané uhlíkové neutrality. Nová komise, složená po červnových volbách v loňském roce, pak přišla s plánem snížit emise skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040 z úrovní roku 1990. Chce k tomu využít mimo jiné i zavedení nového systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2. Tyto cíle jsou závazné pro všechny členské státy Unie.
Česká republika, jejíž energetický mix spoléhá hlavně na produkci z hnědého uhlí, bude podle poslední predikce provozovatele přenosové soustavy ČEPS vlivem těchto ambiciózních klimatických cílů brzy čistým dovozcem proudu. Stane se tak po desetiletích, kdy produkovala nadbytek elektřiny a vyvážela ji do okolních zemí.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček v rozhovoru pro Radiožurnál uvedl, že při současné výrobě a spotřebě potřebuje Česko zhruba tři až čtyři nové plynové zdroje s výkonem 2500 až 3000 MW, aby si ve výrobě elektřiny udrželo soběstačnost.
Domácí nízkoemisní elektroenergetický systém má nově stát na třech klíčových pilířích. Prvním pilířem jsou jaderné zdroje, které poskytují stabilní dodávky energie. Druhým pak obnovitelné zdroje, které hrají klíčovou roli v energetické transformaci. Třetím pilířem jsou flexibilní technologie, které zajišťují vyrovnávání rozdílů mezi výrobou a spotřebou a poskytují nezbytné služby pro stabilní provoz elektrické sítě. Tyto zdroje musí být schopny rychlé reakce na změny v poptávce.
Součástí návrhu novely Lex plyn je podpora provozu uhelných elektráren, pokud by je jejich vlastníci chtěli zavřít dříve, než za ně budou dobudované jiné energetické zdroje. „Jedná se o bezpečnostní pojistku pro případ, pokud by nebyl dostatek řiditelných zdrojů v požadovaných parametrech provozovatele přenosové soustavy (ČEPS). S největší pravděpodobností však nebude využita,“ uvedl vrchní ředitel energetiky Ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla.
V případě, že taková potřeba skutečně nastane, stanoví podle Neděly podmínky takového provozu Energetický regulační úřad (ERÚ), a zároveň bude detailně kontrolovat případné kompenzace majiteli uhelných zdrojů. Pokrytí ztrát a zajištění zisku výrobce takové elektrárny bude provádět ČEPS prostřednictvím úpravy cen za systémové služby.