Po měsíčním odkladu uvaluje Trump cla vůči Mexiku a Kanadě. Čínu překvapuje dalším tarifem
Americký prezident Donald Trump pokračuje ve svém tažení proti největším obchodním partnerům Spojených států, když se po měsíčním odkladu rozhodl uplatnit 25procentní cla na dovozy z Mexika a Kanady. Ve stejný den, 4. března, Trump uvalí také dodatečné 10procentní clo na Čínu. Opatření vyvolalo silnou tržní reakci, protože se investoři začínají obávat dopadů cel na světovou ekonomiku.
Záměr zavést obchodní přirážku na zboží z Mexika a Kanady měl Trump již od 3. února. Toto rozhodnutí však o měsíc odložil na základě jejich slibů posílit ochranu hranic, aby do Spojených států neproudili nelegální migranti a drogy, zejména fentanyl. Trump tehdy uplatnil nižší clo ve výši 10 procent pouze vůči Číně, odkud se podle něj drogy do Spojených států dovážejí.
Výjimku na nižší 10procentní tarif získaly energetické produkty z Kanady. Své rozhodnutí neupustit od cel vůči severoamerickým sousedům Trump ve čtvrtek na sociálních sítích zdůvodnil tím, že se z těchto států do USA dostávají drogy stále „ve velmi vysokém a nepřijatelném množství“.
„Nemůžeme dovolit, aby tato pohroma nadále poškozovala USA, a proto, dokud se nezastaví nebo nebude zásadně omezena, cla plánovaná na 4. března skutečně vstoupí v platnost,“ napsal prezident. „Stejně tak bude k tomuto datu na Čínu uvaleno dodatečné 10procentní clo.“
Nový šéf Bílého domu bude hrozbu cel používat hlavně jako kartu při vyjednávání a prosazování amerických zájmů. Zavedení cel vůči hlavním obchodním partnerům USA hrozí spuštěním odvetných opatření a obchodních válek a může zvýšit inflaci v době, kdy je na obzoru její další akcelerace.
Trump rovněž potvrdil, že i nadále zamýšlí zavést takzvaná reciproční cla, a to od 2. dubna. Ta mají mířit vůči všem zemím, jež zpoplatňují dovozy amerického zboží více, než si na importy jejich zboží přirážejí Spojené státy. Za formu cel přitom Trump považuje třeba i daň z přidané hodnoty, dotace či kurzová zvýhodnění.
Zpožděná reciproční cla
Trumpovy první týdny v úřadu provázela smršť hrozeb uvalení cel na různé země a průmyslová odvětví. Zatím však byla skutečně zavedena pouze cla vůči Číně, a to z velké části proto, že je americká administrativa považovala za snadné řešení s malým dopadem na americké spotřebitele, píše dnes deník Wall Street Journal (WSJ), který cituje anonymní informované zdroje. Podle nich Úřad obchodního zástupce USA a ministerstvo obchodu, které mají zavádění cel na starosti, překotně formulovaná prohlášení a jejich časté a náhlé změny nestíhají realizovat.
Cla ve výši 25 procent na ocel a hliník mají být zavedena 12. března. Na 2. dubna je pak plánována řada opatření. V platnost mají vstoupit 25procentní cla na automobily, léčiva a polovodiče a ve stejný den by měl být dokončen přezkum obchodní politiky všech partnerů, na jehož základě mají být navržena reciproční cla. Podle zdrojů WSJ však není možné dokončit analýzu cel a neobchodních překážek všech zemí a navrhnout vhodná protiopatření do 2. dubna. Ačkoli budou reciproční cla v tento den formálně oznámena, jejich zavedení potrvá nejméně šest měsíců. Ve skutečnosti se navíc úředníci zaměřují de facto jen na země G20 a státy s trvalým obchodním přebytkem vůči USA. Nejasné jsou také termíny dokončení šetření dalších zvažovaných opatření, například cel na měď a dřevo.
Kanada a Mexiko se brání
Kanada a Mexiko se mezitím snaží Trumpa přesvědčit, že své hranice posílily. Kanada tento týden vyslala svého nového „zmocněnce pro fentanyl“ a několik ministrů do Spojených států, aby se setkali s Trumpovým zmocněncem pro kontrolu hranic Tomem Homanem. Podle Kanady je množství fentanylu zabaveného na kanadské hranici jen zlomkem toho, co se do USA dostává z Mexika.
To zvýšilo tlak na organizované zločinecké skupiny, které Trumpova administrativa nedávno označila za teroristické organizace. Od začátku února, kdy prezidentka Claudia Sheinbaumová souhlasila s rozmístěním 10 tisíc vojáků Národní gardy podél americko-mexické hranice, zatkly tamní úřady podle WSJ více než 700 osob. Sheinbaumová se v příštích dnech chystá na telefonický rozhovor s Trumpem.
Čína vrací úder
Dodatečné clo vůči Číně přišlo bez varování a zaskočilo jak čínské, tak americké úředníky, informovala agentura Bloomberg. V reakci na Trumpem oznámené opatření Čína pohrozila, že odpoví. Zvyšuje se tak riziko, že dál vzroste napětí mezi dvěma největšími světovými ekonomikami a že nové obchodní překážky zhorší sentiment a překazí snahu čínské vlády o posílení spotřebitelské poptávky v zemi a stabilizaci akciového a realitního trhu.
„Pokud budou Spojené státy trvat na svém, Čína se proti tomu postaví všemi nezbytnými opatřeními na obranu svých legitimních práv a zájmů,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva obchodu. Peking současně uvedl, že doufá, že se mu podaří neshody vyřešit prostřednictvím dialogu, což dokládá jeho připravenost jednat o dohodě.
Tržní reakce
Trhy vyhodnotily další celní opatření jako negativní zprávu pro globální ekonomiku, což vedlo ke ztrátám rizikových aktiv, včetně akcií a bitcoinu. Ten se poprvé za více než tři měsíce dostal pod hranici 80 tisíc dolarů. Posílily naopak dolar, japonský jen a švýcarský frank, které jsou vnímány jako bezpečný přístav v nejistých dobách. Euro oslabilo na 1,0380 dolaru.
Investoři dnes podle Reuters začali brát Trumpovy celní hrozby s větší vážností, což se promítlo do největšího odklonu od akcií od poloviny prosince. Hlavní asijské indexy, spolu s evropským a australským, dnes klesaly mezi 1 a 3,5 procenty.
Ropa si většinu čtvrtečních silných zisků udržela díky tomu, že americký prezident Donald Trump zrušil venezuelskou licenci společnosti Chevron.