Příměří na Ukrajině bude zajišťovat Evropa. Ta už hledá cesty, jak se odpoutat od USA
Podaří-li se vyjednat příměří na Ukrajině, podmínky mírové smlouvy budou zřejmě zajišťovat pouze evropské vojenské jednotky. Vyplývá to z jednání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, podle něhož je toto řešení přijatelné i pro ruského prezidenta Vladimira Putina.
Macron v pondělí přijel do Bílého domu, aby s Trumpem jednal o evropském plánu, vedeném právě Francií a Velkou Británií. Ten počítá s vysláním až 30 tisíc evropských vojáků pro zajištění plnění mírových dohod, avšak i s možností využití amerických vojenských kapacit v Evropě, bylo-li by jich třeba. Souhlas s takovou americkou podporou se však Macronovi od Trumpa získat nepodařilo, stejně jako vyjasnit roli Evropy v mírových rozhovorech.
Francouzský prezident smysl vyslání evropských jednotek popsal v rozhovoru pro Fox News: „Nejít do první linie, nejít do konfrontace, ale být na některých místech, která budou definována mírovou smlouvou, aby byl udržen mír a naše kolektivní důvěryhodnost, včetně americké zálohy,“ řekl Macron. Současně učinil zjevný vstřícný krok vůči Trumpovi, když mu dal za pravdu v jeho rozhodnutí obnovit jednání s Putinem.
Od nástupu Donalda Trumpa do křesla prezidenta Spojených států se představy Evropy a USA ohledně postupu vůči Rusku, které Ukrajinu před třemi lety napadlo, začaly razantně rozcházet. Trump začal s Putinem rychle vyjednávat o míru bez ohledu na názor Ukrajiny a evropských spojenců v NATO a současně tlačit, aby vojenskou i finanční zátěž spojenou s řešením situace na Ukrajině převzala Evropa. Macron se proto zabývá myšlenkou strategicky samostatnější Evropy a pohrává si s plánem na vytvoření spojených evropských obranných sil. Postoj, že se Evropa musí přizpůsobit dramatické změně pozice USA, sdílí i Friedrich Merz, který by se po vítězství v nedělních volbách měl stát příštím německým kancléřem.
Dohady ohledně nákladů na válku
Macron po setkání s Trumpem zdůraznil, že řešením války nesmí být požadavek, aby se Ukrajina vzdala. Podle něho chce Evropa rychlou dohodu, ale ne za cenu, že půjde o řešení, které nezajistí trvalý mír. Macron se ohradil i proti Trumpovu tvrzení, že zatímco Spojené státy peníze Ukrajině věnovaly, Evropa své zdroje poskytla formou půjček a dostane je zpět. Macron Trumpa před novináři přerušil se slovy: „Ne, abych byl upřímný, my jsme platili. Zaplatili jsme 60 procent celkové zahraniční pomoci Ukrajině.“
Současně se snažil o pozitivní tón ve vztahu k USA, když připustil, že Evropa již pochopila, že musí převzít „férovější podíl“ za bezpečnostní břemeno související s válkou na Ukrajině a evropskou bezpečností a že hovory s Trumpem v tomto směru jsou posunem vpřed. Podle něho zahájení jednání s Putinem ospravedlňuje právě změna v Bílém domě. Macron v rozhovoru podpořil také uzavření dohody o nerostných zdrojích mezi Spojenými státy a Ukrajinou.
Zárodky spolupráce USA a Ruska?
Americký prezident na druhé straně zjevně dál rychle jedná o míru s Ruskem, když – podobně jako Macron – vyslovil naději, že dohody může být dosaženo v řádu týdnů. Ve svém příspěvku na sociální síti napsal v souvislosti s Macronovou návštěvou a summitem skupiny nejbohatších zemí světa G7, že vede „vážné rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o ukončení války a také o významných transakcích v oblasti hospodářského rozvoje, které se uskuteční mezi Spojenými státy a Ruskem.“ Rozhovory podle Trumpa probíhají velmi dobře.
To potvrdil také ruský prezident Putin, který v televizním rozhovoru označil dosavadní jednání o míru včetně nadcházející schůzky s Trumpem v Saúdské Arábii za dialog zaměřený na vybudování důvěry mezi Ruskem a Spojenými státy. Evropa podle něho bude do jednání o míru zapojena, ale až později. Ruský prezident se vyjádřil pozitivně o Trumpově návrhu snížit vojenské výdaje USA, Ruska a Číny o 50 procent a o případném odchodu Volodymyra Zelenského z funkce ukrajinského prezidenta.
Putin také navázal na Trumpovu zmínku o ekonomické spolupráci s Ruskem, když zmínil konkrétní transakce jako dodávky hliníku do USA, těžební možnosti v Rusku i na okupovaných částech Ukrajiny nebo spolupráci na vývoji v Krasnojarském kraji.
Dlouho nevídané sblížení postojů Spojených států a Ruska a naopak rozkol USA s evropskými spojenci demonstrovalo také včerejší hlasování o rezolucích k třetímu výročí napadení Ukrajiny Ruskem v Organizaci spojených národů (OSN). Zatímco rezoluci navrženou evropskými zeměmi, která označovala ruský vpád na Ukrajinu za invazi a Rusko za agresora, zablokovaly Spojené státy společně s Ruskem, společnými silami se jim naopak poté podařilo v Radě bezpečnosti OSN prosadit vlastní návrh rezoluce, která vyzývá k rychlému uzavření míru, aniž by označovala viníka konfliktu, informoval Bloomberg.
Dohoda o zdrojích
Klíčem k pokračování americké podpory Ukrajiny je kontroverzní dohoda o získání podílu USA na nerostném bohatství Ukrajiny, jejíž původní návrh Zelenskyj odmítl a rozlítil tím americkou administrativu. Podle Trumpa a ukrajinských představitelů je dohoda blízko podpisu.
Na jednání G7 „jsem zdůraznil význam zásadní dohody o kritických nerostech a vzácných zeminách mezi Spojenými státy a Ukrajinou, která, jak doufáme, bude brzy podepsána! Tato dohoda, která je ekonomickým partnerstvím, zajistí, že Američané získají zpět desítky miliard dolarů a vojenské vybavení zaslané na Ukrajinu, a zároveň pomůže ukrajinské ekonomice růst, protože tato brutální válka skončí,“ komentoval Trump dohodu na síti Truth Social.
Za účelem jejího podpisu má podle Trumpa tento nebo příští týden přijet do Washingtonu Zelenskyj. Ten včera prohlásil, že by válka mohla skončit do konce tohoto roku.