Bude Trumpův návrat znamenat odklon korporátní Ameriky od diverzity a woke?
Donald Trump v letošních prezidentských volbách nezvítězil jenom díky své silné základně podporovatelů, jimž se líbí jeho machistický přístup k ekonomice, imigraci a zahraniční politice. Tentokrát těžil také z podpory části byznysové komunity, která začíná být unavená ze sociálních a diverzitních iniciativ a volá po návratu k selskému rozumu a vydělávání peněz.
Trumpovo vítězství proto jasně ukazuje, že ve Spojených státech dochází k posunu frontové linie v tamní kulturní válce. A že obavy o stav ekonomiky tentokrát převážily nad takzvanými „woke“ tématy – zvýšené a někdy až přepjaté citlivostí vůči sociálním nerovnostem a rasové či genderové diskriminaci.
Kultura „woke“, kterou podporovali hlavně demokraté a která se uchytila i mezi levicovou mládeží na amerických univerzitách, ale možná trochu ztratila kontakt s životní realitou běžných Američanů, jak například tvrdí Michel Guerrin, sloupkař deníku Le Monde. V korporátním světě se tyto principy zase přetavily do posedlosti programy diverzity, rovnosti a začleňování (DEI). A nyní si řada politiků a firemních bossů říká: nepřehnali jsme to?
Kdo je tu oběť
Už během kampaně Trump podsouval voličům myšlenku, že „bílí Američané jsou terčem rasismu“. Svou kritikou woke se vymezoval proti jednomu z volebních témat Joea Bidena a posléze i proti kartě, kterou používala Kamala Harrisová. Trumpovo přesvědčivé vítězství nakonec u řady politologů a komentátorů vyvolalo dojem, že volby byly i v této sféře určitým „referendem“.
„Prezident Trump se velmi jasně vyjádřil pro ukončení celého toho woke-DEI nesmyslu, který infikuje tuto zemi. A americký lid hlasoval drtivou většinou právě pro toto,“ řekl po vyhraných volbách Trumpův mluvčí Steven Cheung.
Hnutí woke a myšlenky diverzity, rovnosti a začleňování získaly ve Spojených státech velkou vlnu příznivců hlavně po tragické smrti George Floyda, který se v roce 2020 stal obětí policejního násilí. Tehdy se k těmto principům začala hlásit ve větší míře i firemní sféra. Šéfové velkých společností se předháněly v prohlášeních, že byznys bude úspěšnější, když i složení pracovníků bude pestřejší. Navíc to bude také zrcadlit pestrost zákazníků.
Realitou je, že zaměstnanci s jinou než bílou barvou pleti jsou v manažerských pozicích amerických firem stále nedostatečně zastoupeni. Magazín USA Today například přišel loni s analýzou, že bílí muži tvoří 70 procent ředitelů největších firem v zemi. A přibližně každá sedmá z těchto firem měla manažerské týmy složené pouze z bílých mužů.
Jamie Dimon z JPMorgan Chase, Satya Nadella z Microsoftu a další kapitáni korporátní Ameriky argumentují, že jim diverzitní programy umožňují mít pracovníky s různými dovednostmi a vytvářet tak prostředí vhodné pro inovace. A že rozmanitost je dobrá pro byznys.
V posledním období se ale zdá, že se situace mění. Firemní diverzita má podporu hlavně u mladých Američanů. Proti ale stojí konzervativní nadace, think tanky a pravicoví politici, volající po „rasově neutrálních“ přístupech. Diverzitní trend také stále častěji zkoumají soudy v různých sporných případech. Navíc se mění i sentiment ve společnosti, která z násilně prosazované inkluze zažívá únavu. Situaci ještě zpestřují nepovedené a posléze i stažené marketingové kampaně, třeba v případě podpory LGBTQ od firem Budweiser nebo Target.
Nedávný průzkum agentury Pew Research ukázal, že názor amerických zaměstnanců na roli iniciativ DEI na pracovišti je nyní skeptičtější v porovnání s loňským rokem. Asi 52 procent si sice stále myslí, že jde o dobrou věc, ale 21 procent má opačný názor a oproti loňsku je podíl skeptiků o pět procentních bodů vyšší.
JD Vance, Musk a ti druzí
Že to nový prezident s tažením proti woke myslí vážně, začíná být jasné také ze seznamu jmen vybraných pro nadcházející administrativu.
Viceprezident JD Vance je známým odpůrcem DEI iniciativ. Ještě jako senátor za Ohio prosazoval legislativu, která měla za cíl odstranit všechny federální diverzitní programy.
Hlavním a pro širší veřejnost asi nejznámějším kritikem woke ideologie v Trumpově týmu je Elon Musk, nejbohatší člověk na světě. Povede nově zřizované ministerstvo efektivity. Musk dává veřejně najevo téměř nenávist k woke a důvody jsou velmi osobní: jeden z jeho synů se začal identifikovat jako dívka a v šestnácti letech mu byly předepsány blokátory puberty (nyní se jmenuje Vivian Jenna Wilson). Musk v inteview s Jordanem Petersonem, dokonce řekl, že mozkový virus woke „zabil“ jeho syna.
Další představitel chystaného ministerstva efektivity, Vivek Ramaswamy, dokonce založil za podpory investorů Petera Thiela či Billa Ackmana společnost Strive Asset Management, která chce spravovat aktiva anti-woke přístupem – tedy investovat do vybraných společností a pak aktivisticky vystupovat proti návrhům, které v těchto firmách podporují sociální nebo politické agendy, nesouvisející s hlavním byznysem.
Na post ministra obrany Trump zase hodlá nominovat Petea Hegsetha, moderátora Fox News a válečného veterána, známého stížnostmi, že armáda se víc stará o diverzitu než o bojeschopnost.
Trumpův kandidát na šéfa Federální komise pro komunikaci (FCC) je zase Brendan Carr. FCC dohlíží na telekomunikační, internetový a mediální sektor a Carr, fanoušek Elona Muska, už prohlásil, že bude řešit s velkými technologickými a vysílacími společnostmi otázku výběru obsahu. Také chce v FCC ukončit iniciativy v oblasti rozmanitosti a začleňování.
Stephen Miller, jeden z Trumpových dlouholetých pomocníků, jenž má mít v nové administrativě roli hlavního tvůrce politik, v minulosti zase proslul tím, že podal řadu žalob proti firmám angažovaným ve woke.
Už během svého prvního mandátu Trump využil váhy svého úřady, aby ve vládě a firmách, poskytujících na federální úrovni administrativě služby bránil v uplatňování diverzitní agendy. V té době například ministerstvo práce několikrát napadlo diverzitní programy Microsoftu nebo skupiny Wells Fargo, zaměřené na zvýšení počtu černošských manažerů. To ilustruje, že i tentokrát bude mít Trump páky na boj s DEI nejen ve státních organizacích, ale i v soukromých firmách.
Konzervativní think tank Heritage Foundation, který má už léta vliv na politiku republikánské strany, například ve svém plánu pro Trumpův návrat k moci (známém jako Projekt 2025) volá po tom, aby nastupující administrativa zakázala výrazy jako DEI ve všech federálních pravidlech, nařízeních, smlouvách a grantech.
Skepse zvaná ESG
To vše se odehrává v prostředí narůstající skepse některých amerických firem, manažerů a investorů vůči takzvanému ESG. Jde o pravidla pro větší sociální a environmentální zodpovědnost. Přibývají totiž signály, že k tomu, aby společensky zodpovědnější firmy byly také ziskovější, bude nejspíš ještě dlouhá a nejistá cesta.
A někteří investoři už se k ESG projektům začínají stavět zády. Podle deníku The Financial Times například zaznamenaly letos ESG fondy, které celkově spravují asi 336 miliard dolarů, čistý odliv peněz ve výši 40 miliard dolarů.
Agentura Bloomberg také letos zaznamenala, že významní správci aktiv, jako BlackRock a Vanguard, nebo banky včetně Goldman Sachs, Citigroup či Barclays, postupně omezili svou podporu klimatických a sociálních iniciativ.
Snaha firem vyhovět politicky protichůdným tlakům, administrativní náročnost měření ESG parametrů, nedostatek konzistence a časté podezření z „greenwashingu“ navíc podrývají důvěryhodnost ESG jako nástroje, který by dokázal bojovat s klimatickou změnou. Základní otázkou také zůstává, zda je ESG model pro firmy nejen udržitelný, ale i dlouhodobě ziskový. A ziskový natolik, že překoná tržní benchmarky.