Putin odmítl příměří. Trump přesto mluví o úspěchu a spolupráci s Ruskem
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký návrh na třicetidenní zastavení bojů, se kterým už dříve souhlasila Ukrajina. Téměř dvouhodinový telefonát s americkým prezidentem Donaldem Trumpem využil hlavně k tomu, že předložil další tvrdé podmínky pro zastavení bojů. Moskva tak zkouší těžit ze skutečnosti, že rychlé ukončení války na Ukrajině je pro Trumpa politicky důležité.
Putin v úterý odsouhlasil pouze zastavení útoků na energetickou infrastrukturu na jeden měsíc a další jednání, která by měla vyústit v trvalé příměří. Ta budou pokračovat v neděli v saúdskoarabské Džiddě. Právě dosažením příměří americká administrativa podmiňuje jednání o mírové dohodě. Bezprostředně po telefonátu však Rusko zaútočilo drony na energetickou síť ukrajinského města Slavjansk, čímž vzbudilo pochybnosti, zda je Putin ochoten příměří dodržet. Trump, který je známý tím, že vyznává zásadu nikdy nepřiznat porážku, přesto hovor s Putinem prezentoval jako svůj úspěch.
„Můj dnešní telefonický rozhovor s ruským prezidentem Putinem byl velmi dobrý a produktivní. Dohodli jsme se na okamžitém příměří v oblasti energetiky a infrastruktury s tím, že budeme rychle pracovat na úplném příměří a nakonec i na UKONČENÍ této strašlivé války mezi Ruskem a Ukrajinou. Kdybych byl býval prezidentem, tato válka by nikdy nezačala! Jednali jsme o mnoha bodech smlouvy o míru, včetně toho, že jsou zabíjeny tisíce vojáků, a jak prezident Putin, tak prezident Zelenskyj by si přáli, aby válka skončila. Tento proces je nyní v plné síle v běhu a my – doufejme – svou práci v zájmu lidstva dokončíme!“ shrnul Trump výsledky jednání na síti Truth Social.
Začíná být patrné, že Trump vsadil při svém úsilí dosáhnout míru na Ukrajině téměř za jakoukoli cenu, a to především na úkor Ukrajiny a budoucí bezpečnosti Evropy, na dobré vztahy s Putinem a normalizaci vztahů s Ruskem. To ilustruje jeho zcela jiný přístup k napadené zemi, vůči které v uplynulých týdnech vystupoval s určitou tvrdostí a neomaleností, a k Rusku, vůči němuž zatím neformuloval žádné požadavky. Naopak je tím, kdo přebírá velkou část ruské argumentace. Američanům tuto strategii prezentuje jako odvrácení hrozby třetí světové války. A také jako cestu ke „kolosálním ekonomickým dohodám“ s Ruskem, až bude dosaženo míru, jak Bílý dům uvedl ve stručném komuniké z jednání.
Putin si je dobře vědom své výhody plynoucí z toho, že se americký prezident potřebuje prezentovat jako mírotvůrce a ten, kdo dostál svému slibu voličům a rychle válku ukončil. V obsáhlém oficiálním prohlášení, které Moskva vydala dříve než Bílý dům, se dál rozšířil seznam požadavků – vedle zohlednění „legitimních bezpečnostních zájmů Ruska“ je to nově zastavení nucené mobilizace na Ukrajině a přezbrojení ukrajinských ozbrojených sil. Za „klíčové“ Rusko označilo také úplné zastavení zahraniční vojenské pomoci a poskytování zpravodajských informací Kyjevu. Trump však později v rozhovoru pro Fox News odmítl, že by byl poslední zmíněný bod předmětem jednání.
Jako vstřícné gesto Putin slíbil výměnu 175 zajatců s Ukrajinou a předat jí „jako gesto dobré vůle“ 23 těžce zraněných vojáků. Bizarnost komunikace závěrů jednání dokládá i fakt, že se do oficiálního ruského vyjádření dostala věta, že Trump podpořil Putinův nápad uspořádat hokejové zápasy mezi ruskými a americkými hráči.
Evropa a Ukrajina zajedno
Kdo ovšem Trumpovu optimistickou interpretaci dosavadního pokroku ve vyjednávání s Ruskem nesdílí, je Ukrajina a její evropští spojenci. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj noční útoky na energetiku a civilní infrastrukturu (včetně nemocnice) označil za důkaz, že Putin o příměří nemá zájem. Apeloval na svět, aby nepřistoupil na hru Moskvy válku prodlužovat. „Putin dnes de facto odmítl návrh na úplné příměří. Bylo by správné, kdyby svět v reakci na to odmítl jakékoli Putinovy pokusy o protahování války,“ napsal Zelenskyj na síti X.
Že se názory USA a Evropy na vhodný způsob ukončení konfliktu rozcházejí, dal v úterý najevo i britský ministr zahraničí David Lammy. Podle něho Spojené království a Evropská unie jednají o urychlení dodávek zbraní na Ukrajinu před možným úplným příměřím, nikoli o jejich zastavení, jak požaduje Putin.
„Naším záměrem je samozřejmě zajistit Ukrajině co nejsilnější vojenskou a ekonomickou pozici,“ řekl ministr zahraničí v rozhovoru pro agenturu Bloomberg ještě před ukončením rozhovoru Putina s Trumpem. „Chceme, aby zvítězil mír, ale míru dosáhneme silou. A to znamená postavit Ukrajinu do co nejsilnější pozice, aby odrazila jakékoli vyhlídky na opětovné rozpoutání války.“
Ještě dál zašel německý ministr obrany Boris Pistorius, podle kterého dohoda Trumpa s Putinem „ve skutečnosti nic neznamená“. „Putin hraje hru a jsem si jistý, že americký prezident tomu už nebude moci dlouho přihlížet,“ řekl v rozhovoru pro německou televizi ZDF.
Právě Německo se staví do čela snah politických lídrů Evropy zesílit podporu Ukrajině a současně rychle dobudovat dekády podfinancované armády poté, co se Spojené státy přiklánějí na stranu Ruska a odmítají garantovat bezpečnost Evropy. Tu Trump v dosavadních jednáních o míru na Ukrajině zcela ignoroval, ale to se teď podle zprávy agentury Bloomberg může rychle změnit.
Snaha Ruska o uvolnění sankcí
Američtí představitelé sdělili svým evropským partnerům, že Evropská unie se bude muset podílet na jakékoli mírové dohodě s Ukrajinou. Důvodem je však ruský požadavek, aby byly v rámci dohody uvolněny sankce, které na Rusko uvalila EU a které tvoří velkou část sankcí zavedených Západem. Agentuře Bloomberg to řekly dobře informované anonymní zdroje. To by mohlo pomoci uhladit vyostřené vztahy se spojenci, kteří se obávají, že se USA pokusí uzavřít dohodu, jež by ve výsledku oslabila Ukrajinu i bezpečnost Evropy.
Jenže sbližování postojů Spojených států a Ruska vedle rétoriky zejména americké administrativy naznačují i další informace. Podle agentury Reuters, která cituje anonymní zdroje z amerických bezpečnostních kruhů, zastavilo několik amerických národních bezpečnostních agentur práci na koordinovaném boji proti ruským sabotážím, dezinformacím a kybernetickým útokům a spolupráci v této věci s evropskými spojenci. Tím se opět zmírnil tlak na Moskvu v době, kdy se ji Američané snaží přimět k ukončení války.
Bývalý prezident Joe Biden loni svému národně-bezpečnostnímu týmu nařídil, aby vytvořil pracovní skupiny, které budou tyto hrozby sledovat, a to na základě varování amerických zpravodajských služeb, že Rusko stupňuje hybridní válku proti západním zemím.
V posledních třech letech Rusko verbovalo v evropských zemích zločince pro sabotážní operace napříč kontinentem. Šlo o případy žhářství, pokusů o atentáty a umisťování bomb na nákladní letadla. Rusko rovněž využívalo vlivové kampaně a kybernetické operace k oslabení podpory Ukrajiny, uvedli pro agenturu Reuters západní zpravodajští činitelé.
Kori Schakeová, ředitelka zahraničněpolitických a obranných studií washingtonského think tanku American Enterprise Institute, omezení spolupráce na potírání hybridních aktivit Moskvy označila za nebezpečné. „Rozhodli jsme se zavřít oči vůči potenciálním válečným aktům namířeným proti nám,“ řekla.