Rozkol mezi Evropou a USA se prohlubuje. Trump poprvé pohrozil i Rusku
Rozkol mezi Spojenými státy na jedné straně a Ukrajinou a Evropou na straně druhé se prohlubuje. Ani blížící se podpis dohody, která by dala Spojeným státům podíl na ukrajinském nerostném bohatství, už nemusí stačit k tomu, aby USA obnovily vojenskou a zpravodajskou podporu Ukrajiny, pozastavenou minulý týden. Americký prezident Donald Trump mezitím v reakci na kritiku, že straní Rusku, poprvé pohrozil také Moskvě.
Trump v pátek oznámil, že zvažuje rozšíření sankcí včetně uvalení zásadních bankovních sankcí a cel vůči Rusku. Jde o první takovou hrozbu Moskvě ze strany Trumpa, který se dosud ve věci uzavření příměří a jednání o míru pod americkou taktovkou soustředil na tlak vůči Ukrajině. Podle informovaného anonymního zdroje agentury Reuters jsou ve hře sankce vůči ruským ropným a těžebním společnostem. Tím by došlo k prohloubení sankcí, které v lednu zavedla administrativa bývalého prezidenta Joea Bidena.
„Na základě skutečnosti, že Rusko nyní na bojišti naprosto ‚buší‘ do Ukrajiny, důrazně zvažuji rozsáhlé bankovní sankce, sankce a cla vůči Rusku, dokud nebude dosaženo příměří a KONEČNÉ DOHODY O MÍRU,“ napsal Trump. „Vzkaz Rusku a Ukrajině: Zasedněte k jednacímu stolu hned teď, než bude pozdě. Děkuji!!!“
Trumpova hrozba zesílením tlaku vůči Moskvě přichází v době, kdy na amerického prezidenta a jeho administrativu míří domácí i zahraniční kritika za radikální obrat americké politiky ve vztahu k válce na Ukrajině a kdy Rusko namísto signálů připravenosti na jednání o míru, iniciované Trumpem v únoru, zesílilo své útoky na Ukrajinu. Trump od svého lednového nástupu k Rusku zaujímá vstřícný postoj, zatímco vztahy s Ukrajinou a evropskými spojenci v NATO se dostaly téměř na bod mrazu. Americký tlak na Ukrajinu vyvrcholil minulý týden, kdy byly zemi pozastaveny dodávky vojenské techniky a sdílení zpravodajských informací.
Nejnovější komentáře přišly jen několik dní poté, co agentura Reuters informovala, že Trumpova administrativa připravuje plány na potenciální zmírnění sankcí vůči Rusku v rámci snahy o ukončení války a zlepšení diplomatických a ekonomických vztahů s Moskvou.
Další požadavky vůči Ukrajině
O víkendu se však Trump opět vrátil ke smířlivému tónu vůči Rusku a naopak k dalším nelichotivým výrokům na adresu Zelenského. Toho v rozhovoru pro Fox News obvinil z nedostatečného vděku vůči Spojeným státům a připustil, že Ukrajina nemusí „přežít“ ruskou invazi, které se brání už čtvrtým rokem, i kdyby ji Spojené státy dál podporovaly. V reakci na zesílení ruských útoků vůči Ukrajině poté, co jí USA odňaly pomoc, Trump uvedl, že by se na místě Ruska takto zachoval každý.
Mírový vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg prohlásil, že USA by mohly obnovit sdílení zpravodajských informací a vojenskou pomoc Ukrajině, pokud se podaří s Kyjevem podepsat dohodu o nerostných surovinách. Podle zprávy NBC však dal Trump svým spolupracovníkům v soukromí najevo, že podepsání dohody o minerálech mezi Washingtonem a Kyjevem už k obnovení pomoci a sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou stačit nebude.
NBC, které citovalo dva zdroje, včetně nejmenovaného představitele americké administrativy, uvedlo, že Trump nyní požaduje větší vstřícnost Zelenského k jednání o míru, včetně ochoty vzdát se části území ve prospěch Ruska. Trump usiluje také o uspořádání voleb na Ukrajině, které byly v souladu s ukrajinskou ústavou kvůli válečnému stavu odloženy, a o připravenost Zelenského k odstoupení z čela země. Obě pozice zastává také Rusko. Ukrajinská a americká delegace spolu mají jednat v úterý v Saúdské Arábii.
Hrozba vystoupení z NATO
V Evropě mezitím zesiluje rozčarování ze zahraniční politiky Spojených států, vůči níž se vymezují politici i veřejnost. USA navíc vysílají další signály, včetně zrušení společného vojenského cvičení, že by po náhlém přesunutí odpovědnosti za bezpečnost Evropy na své evropské spojence mohly opustit NATO. Ve prospěch tohoto kroku se na své síti X opětovně vyjádřil Elon Musk, nejbohatší člověk světa, Trumpův poradce a šéf kontroverzního úřadu DOGE, který má za úkol zásadně snížit americké vládní výdaje.
Musk se za podpory ministra zahraničí Marca Rubia na síti X pustil do ostré názorové výměny s polským ministrem zahraničí Radosławem Sikorskim. Ten jeho příspěvek, ve kterém citoval poskytnutí svého Starlinku ukrajinské armádě jako příklad, kdy se postavil proti ruské invazi, korigoval slovy, že nejde o charitu, ale že mu za služby platí Polsko. A pokud chce Ukrajině vyhrožovat jejím vypnutím, bude se muset Polsko poohlédnout po jiných dodavatelích. Na to konto ho Musk označil za „prcka“ a vyzval ho, aby „byl zticha“.
V Evropě rostou také obavy, že sofistikovanou vojenskou techniku amerického původu jako stíhačky páté generace F-35, jež má v plánu nakoupit také Česko, nebude mít Evropa plně pod kontrolou. Tyto obavy posilují hrozby Spojených států, že Ukrajině odříznou přístup k satelitní síti Starlink, i precedent, kdy jí údajně omezily přístup k datům o zaměření cílů, aby nemohla využívat přesně naváděné zbraně, napsal německý deník Bild. Podobný mechanismus vzdálené kontroly by teoreticky mohl fungovat i u stíhaček F-35. „Vypínač ‚kill switch‘ v letounech F-35 je víc než jen fáma,“ citoval Bild Joachima Schranzhofera, šéfa komunikace německé obranné společnosti Hensoldt.
Německo má objednáno 35 těchto stíhaček za 8,3 miliardy eur.