Američané chtějí převzít ukrajinské jaderné elektrárny
Spojené státy by mohly získat kontrolu nad ukrajinskými jadernými elektrárnami a tuto kritickou infrastrukturu tak ochránit před ruskými útoky. Prezidentovi Volodymyru Zelenskému to navrhl Donald Trump v rámci jednání o ukončení konfliktu s Ruskem.
Oba prezidenti spolu hovořili krátce poté, co Trump mluvil o podmínkách dosažení míru mezi Ruskem a Ukrajinou také se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Americkému prezidentovi se však nepodařilo přimět ruského vládce k přijetí celkového příměří, jak plánoval. Místo toho byl Putin ochoten přijmout jen parciální klid zbraní zohledňující infrastrukturu obou zemí a kladl si dodatečné podmínky. Trump se následně spojil se Zelenským, aby s ním jednal o dalším postupu.
Ve společném prohlášení o podrobnostech hovoru Trumpa a Zelenského, které vydali ministr zahraničí Marco Rubio a poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz, americká strana uvedla, že pokud by byly ukrajinské atomové zdroje ve vlastnictví Spojených států, byla by to pro ně „ta nejlepší ochrana“.
„Prezident Trump… řekl, že by Spojené státy, se svou expertízou v energetice, mohly být velmi nápomocny při provozu těchto elektráren,“ píše se v prohlášení.
Trump se snaží dostát svému předvolebnímu slibu a najít řešení, které by vedlo k rychlému ukončení již čtvrtým rokem trvající války, v níž se Ukrajina brání ruské agresi a okupaci svých východních území. Ke splnění tohoto úkolu však americký prezident používá kontroverzní metody, když se snaží Ukrajině nabízet ochranu prostřednictvím ekonomické spolupráce a nutí ji do transakcí s USA, jejichž prostřednictvím by válkou sužovaná země za americkou pomoc platila. Již dříve přišel s návrhem takzvané surovinové dohody, v níž by Spojené státy získaly podíl na výnosech z těžby ukrajinského nerostného bohatství.
Surovinová dohoda stále ve hře
Podle deníku New York Times má být vlastnictví jaderných zdrojů součástí Trumpovy snahy oživit jednání o surovinové dohodě. Trump má kontrolu nad největší evropskou jadernou elektrárnou v ukrajinském Záporoží podle deníku považovat za předstupeň na cestě k vybudování těžby ukrajinských rud vzácných kovů. Elektrárnu, která se nachází poblíž jihovýchodní frontové linie, okupují ruská vojska.
Debata o surovinové dohodě se ocitla na mrtvém bodě po roztržce mezi Trumpem a Zelenským v Oválné pracovně minulý měsíc, kdy mělo dojít k jejímu podpisu. Zelenskyj tehdy na základě vlastních zkušeností zpochybnil důvěryhodnost Putinových slibů dodržovat příměří. Trumpa a viceprezidenta J. D. Vanceho tyto poznámky na adresu ruského vládce, ke kterému Trump v minulosti opakovaně projevoval obdiv, rozhněvaly. Ukrajinského prezidenta obvinili, že si zahrává se třetí světovou válkou a že je nevděčný. Jednání následně ukončili. Zelenskému se od té doby podařilo vztahy urovnat, ale o surovinové dohodě znovu řeč nebyla.
Z oficiálního vyjádření Rubia a Walze ohledně detailů hovoru mezi Trumpem a Zelenským není zřejmé, kterých jaderných zdrojů se měl americký návrh týkat. Deník Financial Times požádal o upřesnění přímo Zelenského, který uvedl, že se oba lídři bavili pouze o záporožské jaderné elektrárně. Na dotaz deníku, zda by americká kontrola elektráren mohla být součástí mírového plánu, Zelenskyj uvedl, že je „otázka, zda jsme schopni (elektrárnu) znovu získat a obnovit její provoz“. Řekl, že si nyní s Washingtonem ujasňuje, zda by Spojené státy byly schopny Rusy kontrolovanou elektrárnu získat.
Rusové znovu zaútočili. Klid zbraní prý ale neporušili
Zelenskyj v hovoru s Trumpem souhlasil s návrhem, že jako součást částečného příměří, na kterém se dříve Trump dohodl s Putinem, zastaví Ukrajina útoky na ruskou energetickou infrastrukturu. Zelenskyj návrh akceptoval i přes nejistotu, zda lze ruskému závazku ke klidu zbraní důvěřovat.
Rusko totiž i přes příslib svého prezidenta v úterý krátce po ukončení jeho hovoru s Trumpem vyslalo útočné drony na klíčovou ukrajinskou infrastrukturu. Drony narušily ukrajinskou elektrickou síť nezbytnou pro provoz částí železnice a podle Ukrajinců útočily i na nemocnice a obydlí.
Hlavní vyjednavač Spojených států s Kremlem o příměří na Ukrajině Steve Witkoff však v následném prohlášení trval na tom, že Rusko dohodu o příměří neporušilo.
Série dronových útoků byla podle něj iniciována ještě předtím, než měl Putin možnost nařídit ruským vojenským silám, aby neútočily. Witkoff to tvrdil i přesto, že útoky trvaly ještě hodiny po ukončení hovoru obou lídrů.
„Prezident Putin vydal příkaz, aby ruská vojska neútočila na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, během 10 minut od ukončené hovoru s prezidentem (Trumpem). Všechny útoky, ke kterým včera večer došlo, se tedy pravděpodobně staly předtím, než byl tento příkaz vydán,“ řekl a dodal: „Mám sklon důvěřovat, že prezident Putin jedná v dobré víře.“
Podle informací, které měl mít Witkoff o dronových útocích od ruských představitelů, bylo na cestě s cílem zaútočit na ukrajinskou infrastrukturu sedm dronů v momentě, kdy Putin příkaz vydal. Ty ruské vojsko sestřelilo. Stejný výčet událostí nabídl také Kreml a ruské ministerstvo obrany.
Podle Bloombergu však ruské dronové útoky trvaly ještě „mnoho hodin“ po ukončení hovoru mezi Trumpem a Putinem. Útočily pak znovu, když se ukrajinští dělníci snažili poničenou železnici opravit.
Nejasnosti ohledně časových okolností rozhodnutí vyslat drony na Kyjev ilustrují Zelenského pochyby o důvěryhodnosti ruských slibů, které v únoru sdílel s americkou stranou v Oválné pracovně.
Witkoff trval na tom, že hovor mezi Trumpem a Putinem byl „epický“ a „transformační“ a dohoda představuje podstatný průlom, který ukončí izolaci Moskvy a povede k obnově energetických projektů, včetně plynovodu Nord Stream 2. Ten měl přivádět ruský zemní plyn do Evropy skrze infrastrukturu vybudovanou pod Baltským mořem. Kvůli válce na Ukrajině však od něj Evropa upustila.