Spojené státy chtějí s Ukrajinou znovu otevřít podmínky dohody o surovinách
Spojené státy chtějí rozšířit již dojednanou smlouvu s Ukrajinou, která by jim dala podíl na výnosu z těžby jejích nerostných surovin, o další ekonomická aktiva včetně jaderných elektráren. Americká administrativa tím stupňuje své ekonomické požadavky vůči Kyjevu v době, kdy zvyšuje úsilí o uzavření míru mezi Ruskem a Ukrajinou.
Američané tak znovu otevřeli již hotovou rámcovou dohodu, z jejíhož podpisu sešlo koncem února po roztržce mezi prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Washington chce ve smlouvě například nově definovat, kdo vlastní a kontroluje společný investiční fond, do něhož mají téct výnosy z těžby vzácných kovů a dalších surovin. Podle Financial Times to uvedli dva nejmenovaní ukrajinští představitelé.
Ekonomické angažmá USA na Ukrajině americká administrativa napadené zemi prezentuje jako záruku před obnovením ruských útoků. Ukrajina, která se už čtvrtým rokem brání ruské agresi, to však vnímá jako nátlak. Citovaní ukrajinští představitelé uvedli, že se v rámci rozšíření dohody obávají tlaku na přistoupení na nevýhodné podmínky. Tyto obavy zesílily, když Washington začátkem března dočasně pozastavil dodávky zbraní a sdílení zpravodajských informací s Kyjevem.
Prezident Trump včera v Bílém domě uvedl, že Spojené státy chtějí podepsat dohody o vzácných zeminách a nerostných surovinách po celém světě, ale že Ukrajina je jejich zvláštním cílem. „Ve vztahu k Ukrajině a Rusku se nám daří velmi dobře a jednou z věcí, na které pracujeme, je brzké podepsání dohody s Ukrajinou, pokud jde o vzácné zeminy,“ řekl, aniž by uvedl další podrobnosti.
Americké vlastnictví ukrajinských atomových elektráren, které poprvé nadnesl Trump během středečního telefonického hovoru se Zelenským, by podle Američanů znamenalo nejlepší ochranu pro ukrajinskou energetickou infrastrukturu, na niž se Rusko zaměřuje. Zelenskyj později připustil jen to, že se s Trumpem bavili pouze o záporožské jaderné elektrárně, která je od počátku invaze pod ruskou vojenskou kontrolou a jejíž šest reaktorů se nachází v režimu studené odstávky.
Není tak jasné, zda Američané dál stupňují nátlak na Ukrajinu, aby ji donutili k ústupkům vůči Rusku, nebo zda nápad na americké vlastnictví jaderných elektráren nepochází přímo od Rusů. Ti by tímto krokem mohli usilovat o to, aby po uzavření míru Ukrajině zabránili ve využití uranu z jaderných elektráren pro výrobu atomových zbraní, kterých se před 30 lety vzdala výměnou za bezpečnostní záruky Ruska, Spojených států a Velké Británie.
Trumpova administrativa podle FT zatím Kyjevu nové podmínky nepředložila. „Ale jsem si vědom, že… pracují na větší dohodě,“ řekl jeden z ukrajinských úředníků. Mluvčí Rady Bílého domu pro národní bezpečnost uvedl, že „ekonomické partnerství týkající se kritických nerostných surovin, energetiky a hospodářského růstu pro obě země zůstává předmětem diskuse“, a dodal: „V tuto chvíli jsme se od něj odklonili a zaměřili se na široké příměří a cestu k trvalému míru.“
Útoky na infrastrukturu
Trump vedl tento týden jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem i Volodymyrem Zelenským s cílem získat podporu obou lídrů pro svůj plán třicetidenního příměří. To Putin odmítl a nabídl pouze měsíční přestávku v útocích na energetickou infrastrukturu, ke které údajně okamžitě po telefonátu vydal pokyn. Útoky na ukrajinská energetická zařízení přesto i nadále pokračují, a dokonce se zintenzivňují.
Ve čtvrtek Rusko zahájilo masivní dronové útoky na Kyjev, Záporoží a Oděsu, kterou po asi 18 explozích postihly výpadky elektřiny, informoval deník The Telegraph. Výbuchy v Oděse zranily nejméně tři lidi a poškodily výškový bytový dům a nákupní centrum, uvedl regionální gubernátor. Noční útoky na tento černomořský přístav zde zastihly i českého prezidenta Petra Pavla, který zde byl na návštěvě. Zasažen byl údajně také plynovod Sudža poblíž kursko-sumské hranice, kterým Rusko posílá plyn do Evropy.
Výbuch v noci otřásl ropným skladem také v ruském Krasnodarském kraji, kde se hasiči snaží uhasit požár, který vypukl po útoku ukrajinského dronu na začátku tohoto týdne, uvedly v pátek regionální úřady.
Zapojení OSN?
Zatímco Spojené státy chystají další kolo mírových jednání s Ruskem a Ukrajinou v Saúdské Arábii, Evropa, kterou Trump ze snah o uzavření míru od počátku vynechává, hledá jiné cesty. Vedle vojenského a finančního posílení Ukrajiny, které jí má dát lepší pozici pro vyjednávání o míru, hledá také cesty k rychlému dobudování vlastní obrany. To odráží rostoucí pochybnosti o trvanlivosti americké ochrany Evropy v rámci NATO a obavy, že pokud Moskva uspěje na Ukrajině, v příštích letech zaútočí i na další evropské země, včetně těch v NATO.
Evropa dál pracuje na formování „koalice ochotných“, skupině zemí, které aktivně podporují Ukrajinu a usilují o zformování mírových sil s bezpečnostními zárukami podporovanými USA. Jejich další summit svolal jejich neformální lídr, francouzský prezident Emmanuel Macron, na 27. března do Paříže.
Podle informací deníku The Telegraph Macron rovněž aktivně zkoumá alternativy k nasazení evropských vojenských jednotek na Ukrajině, proti kterým se zásadně staví Rusko. Jednou z možností je mírový plán vedený Organizací spojených národů (OSN), o které během čtvrtečního summitu evropských leaderů Macron diskutoval s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem, jenž byl na summitu hostem. Jedná se i o tom, že by nebe nad Ukrajinou střežily britské letecké síly RAF.
Šéfové vlád zemí Evropské unie, kromě maďarského premiéra Viktora Orbána, se ve čtvrtek přihlásili k další podpoře Ukrajiny, ale bezprostředně nepodpořili výzvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k poskytnutí nejméně 5 miliard eur na nákup dělostřelecké munice.
Popření zvěstí o obklíčení
Trump pokračuje ve svém úsilí o ukončení války zejména prostřednictvím sblížení s Ruskem. Další indicií, že se snaží nahrávat ruské pozici, je zpráva agentury Reuters. Podle ní sice ukrajinští vojáci v ruské Kurské oblasti v posledních dnech ztratili pozice, ale v rozporu s nedávnými komentáři Trumpa i Putina nejsou obklíčeni ruskými silami. Reuters to řekli tři nejmenovaní američtí a evropští představitelé, kteří jsou obeznámeni s vyhodnocením zpravodajských služeb svých vlád.
Americké zpravodajské agentury, včetně CIA, se o toto hodnocení v uplynulém týdnu podělily s Bílým domem. Trump však nadále tvrdí, že ukrajinské jednotky jsou v západoruské Kurské oblasti obklíčeny, a žádá Putina, aby je ušetřil. Ten zase Ukrajince vyzval, aby se vzdali.
Trumpova opakovaná tvrzení o obklíčení Ukrajinců v oblasti, kterou obsadili při překvapivé loňské ofenzivě, má zřejmě ukázat, že Rusko nabízí ústupky tím, že zachraňuje životy ukrajinských vojáků. To zlepšuje Putinovu pozici v jednáních o příměří a přibližuje dosažení míru, které je pro Trumpa a jeho ambici být vnímán jako mírotvůrce velmi důležité.
„Je to pravděpodobně součást Putinovy snahy dát najevo, že ve válce vítězí a že odpor je zbytečný a že je nevyhnutelné, že větší síla Ruska přinese vítězství. To Trumpovi nahrává,“ řekl Mark Cancian, plukovník námořní pěchoty ve výslužbě a hlavní poradce Centra pro strategická a mezinárodní studia.
Od srpna, kdy ukrajinští vojáci prorazili u Kursku cestu přes západní hranici Ruska, ztratil Kyjev téměř celé území, které získal. Kdysi držel téměř 500 čtverečních kilometrů území, ale nyní drží pouze 20–30 čtverečních kilometrů.