USA rozšířily měsíční odklad cel vůči Kanadě a Mexiku na velkou část dovozu
Americký prezident Donald Trump do 2. dubna vyjmul další velkou část zboží z Kanady a Mexika z 25procentního cla, které na obě země uvalil v úterý. Jde o další zvrat v obchodní politice, která od Trumpova lednového nástupu do Bílého domu rozkolísává trhy a vyvolává obavy z růstu inflace a ničivého dopadu na globální ekonomický růst.
Ústupek v rámci největšího zvýšení cel za posledních sto let se podle CNBC dotkne zhruba 50 procent mexických dovozů a 38 procent vývozů z Kanady. Podle nejmenovaného zástupce americké administrativy clo i nadále platí na 50 procent zboží z Mexika a více než 60 procent kanadských dovozů.
Trump zavedl plošné clo na dovozy od dvou největších obchodních partnerů USA 4. března. Tvrdí, že obě země málo chrání hranice před průnikem drog a migrantů do Spojených států. O den později udělil jednoměsíční odklad na dovoz automobilů z obou zemí a 6. března výjimku rozšířil na zboží, na něž se vztahuje severoamerická obchodní dohoda známá jako USMCA. Ta byla podepsána v roce 2020 jako výsledek obchodní války během Trumpova prvního mandátu a nahradila původní severoamerickou dohodu o volném obchodu NAFTA.
„Všimli jste si, že (Mexiko a Kanada) v poslední době pracují mnohem usilovněji, co se týče lidí, kteří přicházejí, a drog? V obojím jsme dosáhli obrovského pokroku,“ řekl Trump novinářům v Oválné pracovně. O víkendu na sociálních sítích uvedl, že americká pohraniční stráž v únoru zadržela na jižní hranici 8 300 migrantů, což je nejnižší měsíční počet v historii záznamů od roku 2000.
Nervozita trhů
Americký prezident se prostřednictvím cel snaží získat příjmy pro plánované snížení daní a donutit firmy z různých sektorů, aby přesunuly investice a výrobu zpět do Spojených států. Cla však Trump chápe rovněž jako vyjednávací nástroj. Ostatní země obviňuje z „okrádání“ Spojených států, které mají dlouhodobě obrovský obchodní deficit. Americké akciové trhy ve čtvrtek pokračovaly ve výprodeji, a to právě kvůli obavám z celní války pro světovou ekonomiku. Ekonomové varují, že cla mohou znovu vyvolat inflační vlnu a zpomalit poptávku a hospodářský růst. Americký akciový index S&P 500 včera uzavřel poklesem o 1,8 procenta a od poloviny února ztratil již téměř 7 procent.
Odklad účinnosti cel platí do 2. dubna, kdy má být dokončena příprava tzv. recipročních cel vůči zemím na celém světě a zavedena odvětvová cla například na čipy, automobily a léky. Mezitím ještě 12. března vstoupí v platnost cla ve výši 25 procent na ocel a hliník, které se dovážejí především z Kanady a Mexika. Ministr obchodu Howard Lutnick naznačil, že pokud obě země zabrání dovozu drog, zejména fentanylu, do USA, mohla by být cla vůči Mexiku a Kanadě zcela opuštěna a nahrazena recipročními cly, která mají dorovnat obchodní bariéry uvalené na americké dovozy.
„Druhého dubna přejdeme k recipročním clům a doufejme, že Mexiko a Kanada odvedou dostatečně dobrou práci v oblasti fentanylu, aby tato část diskuse spadla ze stolu a my mohli přejít pouze k rozhovorům o recipročních clech,“ uvedl pro CNBC Lutnick. „Ale pokud ne, (25procentní cla na veškeré zboží z Mexika a Kanady) zůstanou v platnosti.“
Mexičtí a kanadští představitelé jsou však podle zdrojů Reuters z jednání o clech s Trumpovou administrativou frustrovaní, protože nemají jasno v tom, co USA vlastně chtějí.
V reakci na Trumpovo včerejší rozhodnutí Kanada odloží plánovanou druhou vlnu odvetných cel na americké výrobky v hodnotě 125 miliard kanadských dolarů (2 bilionu korun) rovněž do 2. dubna, uvedl ministr financí Dominic LeBlanc na sociální síti X. Ponechává však v platnosti cla, která v úterý zavedla na americké zboží v hodnotě přibližně 20,9 miliardy dolarů.
Kanada může do USA vyvážet i nadále bez přirážky potaš, důležité hnojivo pro americké zemědělce. Výjimka se však plně nevztahuje na energetické produkty, na které Trump uvalil samostatnou desetiprocentní sazbu.