Spojené státy zpřísňují imigrační pravidla. Trump vyhlásil stav nouze na mexické hranici a chystá deportace
Nový prezident Donald Trump ve jménu národní bezpečnosti dramaticky mění americkou imigrační politiku. Již během prvních hodin po svém pondělním uvedení do funkce podepsal výnosy zaměřené na zabezpečení hranice a zpřísnění imigračního systému. Opatření, která jsou pro Trumpa jednou z jeho priorit, budou zřejmě čelit nejen soudním žalobám, ale i logistickým a rozpočtovým překážkám.
Mezi klíčová opatření patří vyhlášení takzvaného stavu nouze na jižní hranici, kam vyšle ozbrojené jednotky a „odrazí invazi“ nelegálních imigrantů. Chce také obnovit politiku, která nutí žadatele o azyl čekat v Mexiku na rozhodnutí amerických soudů. Jeho plány počítají také s deportacemi nelegálních přistěhovalců, podporované 66 procenty Američanů, a označením zločineckých kartelů za zahraniční teroristické organizace. Dále chce ukončit Bidenovu politiku, která umožňovala propuštění nelegálních migrantů během čekání na soudní jednání, dokončit stavbu zdi na hranicích s Mexikem a zpřísnit kontroly cizinců.
Americké pohraniční orgány již krátce po inauguraci oznámily, že ukončily program legální imigrace, který umožňoval migrantům plánovat vstupní schůzky pomocí aplikace CBP One. Těm, kteří měli jeho prostřednictvím sjednané schůzky, je zrušil. Toto opatření zrušilo jedinou cestu k azylu na americko-mexické hranici a vedlo k promptnímu podání soudní žaloby Americkou unií občanských svobod. Tento krok pravděpodobně předznamenává sérii soudních sporů, kterým můžou být kroky nového prezidenta napadány.
Ve Spojených státech žije více obyvatel narozených v zahraničí než v kterékoli jiné zemi na světě. Podle analýzy nezávislého amerického think tanku Council on Foreign Relations tvořili přistěhovalci v roce 2022 téměř 14 procent americké populace. To podle údajů amerického úřadu pro sčítání lidu, zveřejněných v dubnu 2024, představuje zhruba 46 milionů lidí z celkového počtu téměř 335 milionů obyvatel. Imigranti a jejich v USA narozené děti tvořili dohromady asi 27 procent obyvatel USA.
Podíl přistěhovalců na americké populaci plynule roste od počátku sedmdesátých let, kdy dosáhl historického minima mírně pod 5 procenty. Imigrace a směsice kultur je v podstatě americkou DNA, když například v roce 1890 představovali přistěhovalci 19 procent obyvatelstva.
Clo na mexické dovozy možná už od 1. února
Nejvýznamnější zemí původu přistěhovalců do USA bylo v roce 2022 Mexiko s 23procentním podílem. Mezi další významné země původu patří Indie, Čína, včetně Hongkongu a Macaa, a Filipíny. Rostoucí podíl imigrantů na jižní hranici USA však tvoří Středoameričané, kteří zpravidla nepřicházejí za prací, ale žádají o azyl, a mnoho z nich jsou děti bez doprovodu. Tento příliv vedl na konci roku 2023 k nárůstu počtu nevyřízených případů u imigračních soudů na historické maximum 2,8 milionu.
Ačkoliv ilegální fyzické přechody jižní hranice USA s Mexikem nejsou jediným zdrojem přílivu nelegálních cizinců, propustnost této hranice pro ilegální migraci a obchod s drogami se stala již v Trumpově volební kampani centrem jeho hrozeb. S odkazem na tyto problémy Trump v pondělí znovu uvedl, že zvažuje, že již od února zavede clo ve výši až 25 procent na dovozy z Mexika a Kanady.
Mexiko a Kanada jsou pro USA důležité kvůli dovozům elektřiny a automobilů a zmíněný plán by podle médií mohl rozpoutat obchodní válku. Všechny tři země jsou vázané společnou obchodní dohodou, kterou Trump uzavřel během svého prvního funkčního období. Kanada i Mexiko už oznámily, že pokud Trump hrozbu splní, zavedou odvetná opatření.
Počet nelegálních přechodů na americko-mexické hranici zintenzivnil od roku 2020 a dosáhl vrcholu v prosinci 2023. V průběhu roku 2024 došlo k poklesu počtu nelegálních přechodů. Důvodem bylo zintenzivnění její ochrany a opatření tehdejšího amerického prezidenta Joe Bidena, které migrantům, kteří vstoupí do USA bez legálního povolení, výrazně ztěžuje možnost požádat o azyl a zůstat v zemi.
Agentura Bloomberg cituje analýzu výzkumné skupiny Bernstein, která tvrdí, že by cla v uvedeném rozsahu „katastroficky“ poškodila americký automobilový průmysl a výrobce v Detroitu, kteří dovážejí značné množství vozidel z Kanady a Mexika. Například Stellantis dováží asi 40 procent vozidel, které pak prodává v USA, zatímco General Motors dováží asi 30 procent a Ford Motor asi 25 procent.
Donald Trump dříve prohlásil, že bude usilovat o deportaci 15 až 20 milionů lidí, což převyšuje odhady počtu nelegálních přistěhovalců kolem 13 milionů. Spojené státy udělily v roce 2022 legální trvalý pobyt více než jednomu milionu osob. Na konci roku 2023 byly na čekací listině ministerstva zahraničí více než čtyři miliony žadatelů o rodinná a zaměstnavatelská imigrační víza, z nichž téměř třetina pocházela z Mexika.
Zmocněnec pro kontrolu hranic
Jedno z prvních Trumpových personálních jmenování ukázalo jeho důraz na imigrační agendu – vládním zmocněncem pro ochranu hranic jmenoval Toma Homana, který stál během prvního Trumpova funkčního období v čele Imigračního a celního úřadu (ICE). Homanem plánované rozsáhlé kontrolní zásahy a deportační operace měly podle dřívějších zpráv začít v Chicagu, městě s velkým počtem migrantů, již v úterý. Homan však v sobotním rozhovoru pro Washington Post uvedl, že po úniku informací o místě zátahů Trumpova administrativa své rozhodnutí přehodnocuje.
Homan zdůraznil, že zátahy budou prioritně cílit na jedince se záznamem v trestním rejstříku a členy gangů. Zatčeni a deportováni však mohou být všichni nelegální migranti – včetně těch, kteří v USA žijí a pracují již mnoho let a nemají žádnou trestní minulost. To je posun od pravidel, která zavedla administrativa Joea Bidena a podle nichž mělo ICE upřednostňovat zatýkání těch, kteří představovali hrozbu pro národní bezpečnost.
Plán masových razií a deportací však čelí významným logistickým omezením. Kapacity pro zadržování osob bez dokladů jsou omezené a vyžadovaly by značné zvýšení. Trumpovi poradci naznačili, že se prioritně zaměří na osoby se záznamem v trestním rejstříku a na ty, které obdržely pravomocný příkaz k deportaci. Tato populace zahrnuje odhadem 660 tisíc lidí s trestní minulostí a dalších 1,4 milionu s pravomocným příkazem k deportaci. Představuje však pouze menší část celkového počtu nelegálních přistěhovalců v USA.
Tato operace bude také do značné míry záviset na zdrojích a rozpočtu ICE, kterému v minulosti chyběly finanční prostředky. Republikánský senátor Lindsey Graham uvedl, že realizace těchto plánů by mohla vyžadovat až 100 miliard dolarů, což převyšuje rozpočet mnoha federálních úřadů.
Tom Homan údajně soukromě varoval republikánské zákonodárce, aby zmírnili svá očekávání ohledně rozsahu počátečních deportačních operací, právě s ohledem na omezené zdroje. Provést masové deportace v takovém měřítku prostě v dohledné době není organizačně možné. Administrativa však může postupovat po krocích a využít taktiku „šoku a hrůzy“, kterou Homan popsal jako způsob, jak vytvořit atmosféru strachu v komunitách přistěhovalců.
Tento přístup již vede k fenoménu tzv. self-deportation, kdy někteří nelegální přistěhovalci, nebo ti, kdo čekají na legalizaci, opouštějí USA dobrovolně.
Ekonomické dopady
Donald Trump začíná v oblasti migrace zostra, ale v zájmu růstu americké ekonomiky bude muset vážit, do jaké míry se zbavit přistěhovalců, které americký trh práce potřebuje.
Vzhledem k poklesu porodnosti a stárnutí populace i ve Spojených státech představuje od covidové pandemie čistá imigrace naprostou většinu populačního přírůstku. Podle demografické prognózy Congressional Budget Office bude zhruba od roku 2030 migrace jediným zdrojem přírůstku obyvatelstva.
Podle Úřadu pro statistiku práce tvořili v roce 2023 lidé narození v zahraničí 18,6 procenta civilní pracovní síly v USA. Dominují hlavně v oborech služeb, výroby, dopravy, dobývání přírodních zdrojů, stavebnictví a údržby. Některá odvětví jsou dokonce závislá na nelegálních imigrantech. Bez dokladů je podle agentury Reuters například přibližně polovina pracovníků v zemědělství. V Kalifornii, která produkuje třetinu americké zeleniny a tři čtvrtiny produkce ovoce a ořechů, je podíl takových lidí dokonce 75 procent. Zemědělské profesní asociace již varovaly, že deportace by mohla výrazně narušit produkci potravin v zemi.
Studie společnosti Petersen Institute for International Economics odhaduje, že snížení nabídky práce o 1,3 milionu pracovníků v letošním a budoucím roce, což považují za reálné minimum v důsledku Trumpovy politiky hromadných deportací, by snížilo nabídku práce o 0,8 procenta. To by vedlo ke ztrátě 0,2 procenta reálného HDP Spojených států v roce 2025 a 1,2 procenta do roku 2028.
Tato politika by měla rovněž zásadní vliv na inflaci. Studie odhaduje, že by v letošním roce zvýšila inflaci o 0,4 procentního bodu a v příštím roce o 0,5 procentního bodu. Do roku 2028 by cenová hladina byla o 1,5 procenta vyšší. V případě masivnější deportace až 8,3 milionu osob by však cenová hladina mohla do roku 2028 vzrůst o 9 procent, zatímco americká ekonomika by přišla o 7,5 procenta HDP.
Panamský průplav si vezmeme zpět
Trump ve svém pondělním projevu rovněž prohlásil, že si Spojené státy „vezmou zpátky“ Panamský průplav. Panamu obvinil, že dovoluje Číně, aby do provozu této strategické infrastruktury zasahovala.
„Panamský průplav byl hloupě vrácen. Tento dárek neměl být nikdy učiněn,“ řekl Trump ve svém pondělním inauguračním projevu. „Přísliby Panamy byly porušeny a duch smlouvy o předání průplavu Panamě byl porušen. Naše lodě k němu nemají spravedlivý přístup, včetně našeho námořnictva. Panamský průplav provozuje Čína. Dali jsme ho Panamě, ne Číně, a vezmeme si ho zpátky.“
V reakci na Trumpovy výroky zahájily panamské úřady prověrku společnosti, která je napojena na Čínu a ovládá dva přístavy přilehlé k Panamskému průplavu. Panamská kancelář kontrolora na svém účtu X v pondělí uvedla, že poslala tým auditorů do místní pobočky společnosti Panama Ports Co., dceřiné společnost CK Hutchinson Holdings Ltd., kterou vlastní hongkongský miliardář Li Ka-šing. Auditoři mají podle agentury Bloomberg důkladně prověřit, zda jsou „veřejné prostředky“ užívány „transparentně a efektivně“.
Průplav spojující Tichý a Atlantický oceán vybudovaly Spojené státy. Panama jej vlastní od roku 1999.