Srazíme ceny. Znovu naplníme rezervy a budeme vyvážet energii do celého světa. Zrušíme Green Deal
Mění se úplně všechno. Amerika začne od prvního dne Donalda Trumpa v Bílém domě pracovat na posílení své pozice světového energetického hegemona. A nebude v tom mít vůbec žádné zábrany. Staronový prezident hned po migraci vyhlásil stav nouze i v energetice. S jeho nástupem opouští Spojené státy jakékoliv snahy o dekarbonizaci. Trump kromě podpisu svých vlastních energetických dekretů okamžitě ruší ty, které v posledních týdnech svého úřadování podepsal jeho předchůdce Joe Biden. Omezil jimi třeba vydávání nových licencí pro těžaře a licence na obchod se zkapalnělým plynem LNG nebo pozastavil stavbu ropovodu Keystone z Kanady.
„Začneme naplno využívat své zásoby ropy a plynu. Zrušíme omezení těžby. Srazíme ceny. Vrchovatě znovu naplníme naše rezervy a budeme vyvážet americkou energii do celého světa,“ prohlásil v pondělním inauguračním projevu Trump. „Proto také dnes vyhlásím stav nouze v oblasti energetiky. Máme něco, co žádný jiný průmyslový národ mít nikdy nebude: největší množství ropy a plynu ze všech států na zemi. A my je využijeme,“ prohlásil Trump.
Tlak na pád cen
Jeho slova nejsou úplně přesná. Názory na velikost rezerv plynu se rozcházejí v konkrétních údajích. Shodují se ale na tom, že vůbec největší rezervy plynu má Rusko. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) je na jeho území 24,3 procenta světových rezerv. Následuje Írán se 17,3 a Katar s 12,5 procenty. Spojené státy jsou světovou čtyřkou s 5,3 procenta, ale díky své technologické vyspělosti mají nejlepší schopnost plyn skutečně těžit a zpracovávat. Proto jsou v těžbě už několik let s náskokem světovou jedničkou.
U ropy jsou Američané v rezervách až na devátém místě. Za Venezuelou, Saúdskou Arábií, Íránem, Irákem, Kanadou, Spojenými arabskými emiráty, Kuvajtem a Ruskem. Americký podíl na celkových světových rezervách v ropě je 2,1 procenta, u Venezuely 18,2 procenta. Opět ale rozhoduje schopnost těžit a prodávat. A stejně jako u plynu jsou i tady Američané už několik let světovou jedničkou. Trump chce ale těžit výrazně víc, a tím srazit cenu. Zároveň se chystá těžařům nabídnout i zdroje na pozemcích ve vlastnictví federální vlády.
Snaha o sražení ceny co nejníž ale může jít proti zájmům samotných investorů v energetice, kterým se vyplatí otvírat nové zdroje až od určité ceny. Donald Trump už před nástupem do Bílého domu oznámil, že bude tlačit na Evropu, aby vyrovnala svůj obchodní přebytek s Amerikou nákupem zkapalněného plynu (LNG). Jinak jí hrozí cly. Těm se ale v inauguračním projevu zatím překvapivě vyhnul. Dá se čekat, že Trump bude tlačit na Evropu, aby s americkými těžaři uzavřeli dlouhodobější kontrakty na plyn i ropu, a tím jim zaručili jejich investice. Po inauguračním projevu ceny ropy i plynu mírně klesly.
Konec dekarbonizace
Nový prezident zároveň ohlásil konec Green Dealu, snahy o bezuhlíkovou ekonomiku. „Zrušíme kvóty na elektromobily. Zachráníme náš automobilový průmysl. Jinými slovy, budete si moci koupit auto, jaké budete chtít,“ řekl v Kapitolu Trump. A hned poté nařídil okamžité pozastavení dotací a půjčky na základě klimatického zákona bývalého prezidenta Joea Bidena, který označil za „nový zelený podvod“. Program měl podle agentury Bloomberg rozdělit až 170 miliard dolarů na granty a půjčky na zdroje čisté energie a další klimatické iniciativy.
Amerika se v energetice vydává úplně opačným směrem, než jakým šla za předchozí administrativy Joe Bidena. A hlavně úplně proti směru, jímž jde se svým Green Dealem, navíc výrazně tvrdším a méně tržním než tím Bidenovým, Evropa. Zatímco Washington pracoval jen s daňovými úlevami na elektromobily a bezemisní technologie, Evropa je plná zákazů a dotací.
Už v tuto chvíli mají Spojené státy pro firmy elektřinu o 158 procent levnější a plyn o 345 procent levnější než Evropa. Za Trumpovy energetické nouze se tento rozdíl ještě výrazně zvýší. Evropa tak dál bude ztrácet schopnost Americe konkurovat. A firmy budou silně motivovány stěhovat se za lepšími podmínkami, včetně levnějších energií, do Spojených států.
Příští měsíce budou zásadní pro to, jak bude Evropa na nový americký kurz v energetice reagovat. Konkurenčně jí to ale přináší obrovské ohrožení.