Svět ztratil důvěru, že Trump ví, co dělá a kam směřuje
Právě sledujeme obrovskou lekci, jak dlouho a těžko se získává důvěra a jak rychle se ztrácí. Chaos, který vyvolává Donald Trump svými gejzíry výroků, jež si navzájem protiřečí a jejichž smysl začal být postupem času stále méně srozumitelný, s jistotou vejde do učebnic politiky i ekonomie. Při svém razantním nástupu k moci vyvolal velká očekávání, že má jasnou strategii, jak rychle ukončit válku v Evropě a nastartovat americkou ekonomiku k silnému růstu. Jeho dost brutální metody se mnoha lidem nemusely líbit. Byly mírně řečeno neurvalé, ale šel z nich vyčíst určitý směr.
Jasné plány střídá chaos
Trumpovy plány v geopolitice se daly číst ve stylu: Přitlačím Evropany k tomu, aby se konečně začali starat o svou obranu, kterou jsme jim osmdesát let financovali my, Američané, zatímco oni si platili výrazně velkorysejší sociální stát než my. Pracují méně. A ještě se pustili do manýrů, jako je dekarbonizace, kterou si sami ničí svoji prosperitu. Silná Evropa s naší podporou bude schopná dát bezpečnostní záruky Ukrajině. A společně budeme schopni vytvořit bezpečnou hráz, odstrašující Rusko od jakýchkoliv příštích výpadů po Evropě. To dávalo smysl a vzbuzovalo důvěru, ačkoli se mnoha Evropanům zbrojní investice nelíbí a z amerického mama hotelu se jim nechce pryč.
V ekonomice se Trumpova strategie dala číst následovně: Cla využijeme k prosazení našich zájmů. Chceme narovnat obchodní bilanci. Chceme, aby si od nás ostatní země kupovaly aspoň tolik zboží, co my kupujeme od nich. Zároveň je to pobídka, jak přilákat do Ameriky investory z celého světa. Ceny to nezvedne, protože firmy budou chtít na bohatém americkém trhu uspět natolik, že si o cla sníží své marže. Tím minimalizují riziko „celní“ inflace, před kterým mnozí varovali. Taková cla dávala z amerického pohledu smysl u zboží z Číny i z Evropy. Opět bez ohledu na to, co si myslíme o tom, že takové přenastavení volného obchodu je nutně ničivé.
Zlom v Oválné pracovně a Kanadě
Ten poměrně jasný a srozumitelný směr v geopolitice i ekonomice se ale začal pod smrští Trumpových každodenních výroků rychle rozpadat. Nejdřív v geopolitice. Scéna s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě a následné zastavení zbrojních dodávek a poté i zpravodajských informací Ukrajincům, provázená velmi vstřícným postojem k Rusku, začala v Evropě vyvolávat obavy, že Trump straní agresorovi a vozí se po oběti.
Průzkumy v různých evropských zemích začaly ukazovat obrovskou nedůvěru lidí vůči americkému prezidentovi. A protože si s Trumpem samozřejmě ztotožňují Ameriku, přestali věřit Americe. Podle průzkumu institutu Elabe pro televizi BFMTV je 73 procent Francouzů přesvědčeno, že Spojené státy už nejsou spojencem Evropy. Zhruba stejné množství lidí se obává rozšíření konfliktu s Ruskem za ukrajinské hranice. A 64 procent dokonce za francouzské hranice. To je vzhledem k tomu, kde leží Francie, dost alarmující. Můžeme si jistě říct, že to je úzkostná až hysterická reakce, jenže je velmi srozumitelné, že lidé jsou po gejzírech Trumpových slov nejistí a zmatení.
U nás byly v průzkumech jiné otázky. I z těch je ale zřejmá obrovská nedůvěra vůči Trumpovi. Podle průzkumu NMS Market Research pro Novinky.cz mu důvěřuje jen 28 procent Čechů. A opět je ztotožňovaný s Amerikou. Takovou ránu transatlantické vztahy už desítky let nedostaly.
V ekonomice nastal moment, kdy investoři, ale i běžní Američané přestali věřit, že Trump ví, co dělá, během extempore se cly na Kanadu a Mexiko. Sám prezident tvrdí, že tato cla nejsou obchodního charakteru, ale v zásadě „drogová“. Chce své sousedy donutit, aby víc chránili hranice proti pašování ničivé drogy fentanyl, která v Americe masivně zabíjí. Jenže v každodenním zavádění a vzápětí rušení cel už se nikdo nevyzná. Firmy jsou zmatené. Rozpadají se dodavatelské řetězce. A když pak sám Trump v neděli veřejně připustí, že by Amerika kvůli vlně celních válek mohla dočasně skončit v recesi, než se ji podaří „udělat znovu silnou“, investoři přirozeně znejistěli. A spouští obří výprodej akcií. Ty ztratily za jediný den ze své hodnoty čtyři biliony dolarů.
Ďábelský plán nebo nepochopení
Trump svým chováním rozmetal důvěru světa, že ví, co dělá. Akcie vyprodávají především velcí institucionální investoři. Za destruktivními výroky samozřejmě může být i promyšlená strategie, jak poklesem trhů a oslabením dolaru snížit úrokové sazby a dát tím Americe po krátké recesi prostor k silnému trumpovskému růstu, který vejde do dějin podobně jako kdysi ten reaganovský. Pravděpodobnější je ale to, že americkému prezidentovi nedošlo, jak obrovské následky na ekonomických i společenských očekáváních jeho slovní chaos může napáchat.
Pro pochopení všech slov a činů je zásadní porozumět Trumpově motivaci. Zatím to vypadá, že hraje o co největší dědictví a zápis do amerických dějin. Proto si pohrává i s anexemi nových území, jako je Kanada, Grónsko nebo Gaza. Takový velký světový development. Na té cestě k velikosti ale už teď páchá obrovské škody.