Sýrie už jednou Evropě způsobila vlnu migrace. Po pádu Asada opět hrozí chaos

Pád režimu prezidenta Bašára al-Asada a diktátorův útěk do Ruska představuje konec více než 50 let trvající vlády Asadovy rodiny v Sýrii. Část země je pod kontrolou vzbouřenců, lidé v ulicích Damašku slaví a došlo i na rabování opuštěného prezidentského paláce. Nyní ale také narůstají obavy, že euforii vystřídá chaos, způsobený bojem různých frakcí o moc, podobně, jako se to stalo po pádu Saddáma Husajna v Iráku či Muammara Kaddáfího v Libyi.

Rychlost pádu asadovské dynastie překvapila celý svět. Prezidentovi ale v posledních týdnech povstalecké ofenzivy vojensky napomohlo Rusko (na rozdíl od roku 2015), a také se k němu otočil zády Írán.

Bašár al-Asad je synem Hafíze al-Asada (1930–2000), který od sedmdesátých let zkonsolidoval moc v zemi do svých rukou. Hlavní posty v administrativě obsadili jeho příbuzní a podporovatelé z řad šíitských alávitů. Právě Bašárův otec začal Sýrii orientovat na Sovětský svaz a posléze i na Írán. 

Po smrti Hafíze al-Asada byl v roce 2020 zvolen prezidentem jeho syn Bašár. Ten během téměř čtvrtstoletí v čele země dovolil Íránu vyzbrojovat přes Sýrii Hizballáh, aby svému spojenci umožnil bojovat s Izraelem. Pro Asadův režim bylo klíčové období kolem roku 2011, kdy občanské protesty, označované jako arabské jaro, byly brutálně potlačeny a vyústily ve vleklou občanskou válku. Asad proti vzbouřencům nasadil například i chemické zbraně. Do války se v roce 2015 zapojilo i Rusko, čímž zabránilo přímé vojenské intervenci, a postupně se zapojily také různé regionální a zahraniční síly. Turecko a Západ vyzbrojovaly protiasadovské skupiny, mezi nimiž nakonec převládly islamistické teroristické odnože al-Káidy, a to Islámský stát a Fronta an-Nusrá. Do konfliktu se přidali i Kurdové, kteří zase bojovali proti islamistům a ovládli sever Sýrie. Proti Kurdům zasahovalo Turecko, například podporou islamistů.

Další vlna migrace?

Podle dat OSN způsobila občanská válka v Sýrii největší migrační vlnu od druhé světové války.  Téměř 12 milionů obyvatel – více než polovina předválečné populace – muselo opustit své domovy. Z toho asi šest milionů uprchlo do zahraničí, hlavně do Turecka. Tato syrská migrační vlna má v evropské politice dozvuky dodnes a právě vznikající možné mocenské vakuum vyvolává zejména v Evropě další obavy. 

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková podle deníku Washington Post uvedla, že ačkoli není možné říci, co přesně se nyní v Sýrii děje, „konec Asada znamená první velkou úlevu pro miliony lidí v Sýrii po nekonečných hrůzách páchaných asadovým režimem“. Současně ale varovala, že se „země nyní nesmí dostat do rukou dalších radikálů, bez ohledu na to, pod jakou zástěrkou se skrývají“.

Sýrie už roky prochází krizí a politickým úpadkem. Země je podle odborníků rozdělená na enklávy a různé sféry vlivu, její sousedé se navíc potýkají s následky izraelské války proti Hamásu v Gaze a bojů s Hizballáhem v Libanonu. Rusko má v Sýrii stále své vojenské základny a jeho plány v oblasti zatím zůstávají nejasné. Podle posledních informací se ze základen spěšně evakuuje. I nadále se ale nejspíš bude snažit chránit své zájmy v Sýrii, ačkoli jeho vojenské snahy nyní zaměstnává hlavně Ukrajina. Oslabený je i Írán, který v poslední době řešil přímé útoky s Izraelem. Pozorovatelé ale neočekávají, že se islámská republika svého vlivu v Sýrii jen tak vzdá. 

Povstalci navíc zdaleka nemají pod kontrolou většinu území Sýrie. Ještě před několika týdny kontrolovala vláda asi jen dvě třetiny území. Necelá čtvrtina byla pod kontrolou Kurdů, část území podél hranic ovládala Turky řízená Syrská národní armáda.

V současné politické situaci Sýrie je proto podle pozorovatelů řada neznámých. Hlavně není jasné, jakou bude mít povahu nová vláda, která se v Damašku formuje. Není také jasné, jak velkou bude mít toto vedení nad válkou zničenou zemí kontrolu. 

„Dnes panuje obava, že všechny frakce jsou sjednoceny proti jednomu nepříteli, ale nakonec je pohltí vnitřní boj,“ řekl pro agenturu Bloomberg Bahjat Hajjar, spoluzakladatel nevládní organizace Madaniya, který uprchl ze země kvůli svému odporu k asadovskému režimu. 

Turecko se nyní podle pozorovatelů pokusí využít příležitosti a repatriovat miliony syrských uprchlíků z Turecka zpět. Proto Ankara naléhá na mírové předání moci. Nově zvolený americký prezident Trump už oznámil, že Spojené státy do situace v Sýrii nebudou zasahovat. USA nicméně v neděli podnikly vlnu náletů na pozice Islámského státu v zemi.