Tradiční média ztrácejí důvěru, diváky a vliv
Americké prezidentské volby ukázaly mnohé, mezi jinými také neutěšený stav tradičních liberálních médií. Prestižní deníky jako New York Times nebo televizní kanály CNN či MSNBC neobjektivně stranily Kamale Harrisové a reportovaly ve prospěch jejího vítězství. I přes vyhrocenou rétoriku a dva pokusy o atentát byl Trump schopný s náskokem zvítězit. Diváci jsou nyní rozčarovaní a zmíněným televizím se po volbách začala propadat sledovanost.
Výsledek voleb ukazuje, že tradiční média ztrácejí důvěru americké veřejnosti, která se čím dál více uchyluje k novým formátům, jako jsou podcasty a sociální sítě s armádou influencerů. Dosah a vliv nových médií je již řádově větší než těch tradičních, jejichž přízeň byla dříve k volebnímu vítězství nezbytná.
Z Fox News k podcastům
Trump, který v kampaních v letech 2016 a 2024 představoval kandidáta stojícího proti establishmentu, musel volit jiné kanály než tradiční média, která jsou až na výjimky jako televizní kanál Fox News liberálně orientovaná a podporují demokraty.
Proto v roce 2016 vsadil na sociální sítě Twitter (dnes X.com) a Facebook, do nichž soustředil velkou část zdrojů kampaně, na rozdíl od tehdejší demokratické soupeřky Hillary Clintonové, což mu přineslo vítězství. V letošní kampani se místo klasických mediálních výstupů třeba ve formě novinových rozhovorů soustředil na podcasty a rozhovory s influencery, kteří počtem sledujících tradiční média násobně převyšují.
Trumpovi poradci, jimiž jsou jeho synové Donald junior a nejmladší Barron, si uvědomili něco, co výzkumná data dlouhodobě potvrzují: Američané podcasty milují, poslouchají je více než kdy dříve a jejich tvůrcům důvěřují. Podcasty se tak postupně stávají mainstreamem.
Podle studie „Infinite Dial“ od Edison Research poslouchá podcasty měsíčně ve Spojených státech odhadem 135 milionů lidí. Jedná se o výrazný nárůst oproti roku 2016, kdy Trump poprvé kandidoval.
Studie zároveň naznačují, že lidé důvěřují tvůrcům podcastů a influencerům více než mediálním osobnostem a tradičním novinářům, zvláště pokud jde o zpravodajství. Výzkum společnosti Deloitte z loňského roku zjistil, že 75 procent respondentů souhlasilo s výrokem: Důvěřuji moderátorům podcastů, které poslouchám. Proto má pro politiky podpora influencerů velkou hodnotu, zejména u nerozhodnutých voličů.
Podcasty sehrály zásadní roli také v letošních amerických volbách, zejména v závěru kampaně Trump se jejich prostřednictvím zaměřil na oslovování mladších a nerozhodnutých voličů – a poskytl rozhovory podcasterům jako Joe Rogan, Theo Von, Lex Fridman, Logan Paul nebo Dan Bongino.
Hlavně účast u Joea Rogana, největšího podcastera na světě, pomohla Trumpovi zasáhnout široké, převážně mužské publikum, u kterého měl největší volební potenciál. Tříhodinový rozhovor s Roganem má nyní jen na YouTube přes 53 milionů zhlédnutí, a navíc má další desítky milionů na streamovacích audio platformách, jako je Spotify nebo Apple Podcasts.
Roganův podcast demonstruje sílu nových médií – každý díl sleduje v průměru 11 milionů diváků. Pro srovnání – hlavní zprávy nejvlivnějších amerických televizí CNN, MSNBC a Fox News sleduje v průměru dohromady 5,2 milionů diváků.
Letos také definitivně padl mýtus, že se volby rozhodují v televizních debatách. Donald Trump tu jedinou s Kamalou Harrisovou podle většiny komentátorů prohrál. Letošní volby se dají z mediálního hlediska vnímat jako podobný průlom nového média, jako když v roce 1960 porazil J. F. Kennedy svého republikánského soupeře Richarda Nixona právě díky televizní debatě. Tehdy se politici začali klanět televizi, dnes se budou chtít prezentovat hlavě podcasty.
Boj o důvěru a přežití
Majitel deníku Washington Post Jeff Bezos se v říjnu před prezidentskými volbami rozhodl zastavit letitou praxi podpory prezidentských kandidátů. Chtěl tak pomoci obnovil důvěru v deník, jeho nestrannost a akurátnost.
Bezos uvedl, že deníky jako New York Times nebo Washington Post mluví pouze ke společenské elitě a široká veřejnost se obrací právě k novým médiím nebo k neověřeným zpravodajským zdrojům, které mohou rychle šířit dezinformace a prohlubovat rozdělení společnosti.
I Bezos tvrdí, že americká veřejnost tradičním médiím nevěří a v redakcích tradičních deníků je proto třeba pracovat na tom, aby důvěra byla navázána. Když ale Bezos oznámil, že jeho Washington Post v zájmu nestrannosti nepodpoří nikoho z kandidátů, zrušilo v reakci na tuto novinku přes 250 000 čtenářů své předplatné.
Naopak ostatní liberální média včetně renomovaných deníků typu New York Times nebo televizních stanic CNN a MSNBC před volbami otevřeně podpořila Kamalu Harrisovou a zdůrazňovala, že Donald Trump je nebezpečím pro americkou demokracii.
I těm se ale po volbách propadla sledovanost – liberální televizní stanice CNN a MSNBC měly po prezidentských volbách sledovanost v primetime na historicky nejnižší úrovni. Počet diváků CNN poklesl od voleb o 33 procent, a v případě MSNBC dokonce o polovinu.
Podle seniorního insidera z MSNBC je však pokles sledovanosti po volbách normální jev, který stanice očekávala, a diváci se postupně vrátí v lednu po Trumpově inauguraci.
Naopak konzervativní Fox News Channel se podle tiskové zprávy během listopadu stal zpravodajským kanálem s historicky největším podílem na sledovanosti kabelových televizí.
Již zmiňovaný podcaster Joe Rogan komentoval situaci kolem sledovanosti CNN a MSNBC tak, že liberální média upřednostnila svou ideovou zaujatost na úkor objektivity a důvěry.
Pokles sledovanosti se začíná projevovat i v hospodaření mediálních organizací. Například televizní stanice CNN již ohlásila vlnu propouštění a snižování mezd
A tak se zdá, že ke všem jiným ekonomickým problémům tradičních médií přibývá ještě obava, že ztrácejí vliv. Podle britského politického stratéga a architekta brexitu Dominica Cummingse by si měli politici uvědomit, že musí dělat politiku pro voliče, ne pro média. A přímý kanál k voličům dnes představují právě podcasty a sociální sítě.