Trump chce přimět Putina, aby přijal návrh na příměří
Americký prezident Donald Trump bude v úterý telefonicky mluvit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, aby jej přiměl k přijetí americko-ukrajinského návrhu příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. S odkazem na víkendové jednání jeho vyslance Steva Witkoffa v Moskvě Trump řekl, že šance na dosažení dohody „je velmi vysoká“.
„Uvidíme, jestli budeme mít co oznámit, třeba už v úterý,“ řekl Trump v neděli novinářům na palubě Air Force One. „Myslím, že se nám s Ruskem daří docela dobře,“ dodal s tím, že se o víkendu „udělalo hodně práce“. Na otázku, jaké ústupky bude od Putina požadovat, Trump podle agentur odpověděl, že velká část diskuse se bude týkat kontroly nad územím a elektrárnami. Rusové od počátku invaze před třemi lety okupují mimo jiné největší evropskou jadernou elektrárnu v Záporoží.
Rusko bude v rámci jakékoli mírové dohody požadovat „železné bezpečnostní záruky“, včetně neutrality Ukrajiny a garanci NATO, že zemi do aliance nikdy nepřijme. Řekl to náměstek ministra zahraničí Alexandr Gruško v pondělním rozhovoru pro ruský server Izvestija. Podle Gruška musí jakákoli dlouhodobá mírová smlouva o Ukrajině splňovat požadavky Moskvy. Rusko již dříve oznámilo, že součástí dohody musí být i postoupení ukrajinského území, na něž si Rusko činí nárok.
Trumpova administrativa se v těchto dnech snaží přesvědčit Rusko, aby přijalo podmínky Ukrajinci již schváleného příměří na 30 dní. Má jít o první krok na cestě k ukončení války, která v plném rozsahu vypukla před více než třemi lety a jejíž rychlé ukončení slíbil Trump svým voličům. Putin se snaží zastavení bojů oddalovat, protože jeho jednotky v těchto dnech dosahují úspěchů na bojišti a pomalu vytlačují Ukrajince z území ruské Kurské oblasti. Tohoto území se Ukrajinci zmocnili při nečekané loňské ofenzivě.
Tlak Ruska se podle pozorovatelů také projevil v sobotním Trumpově rozhodnutí zúžit pravomoci svého vyslance pro Ukrajinu a Rusko Keitha Kellogga pouze na Ukrajinu. Bývalý generál byl v posledních týdnech během jednáních o míru upozaďován ve prospěch poradce pro národní bezpečnost Mikea Waltze a vyslance pro Blízký východ Steva Witkoffa. Podle NBC byl Kellogg odstraněn z delegace pro únorové jednání v Rijádu s Ruskem na žádost Kremlu, který jej považoval za člověka příliš stranícího Ukrajině.
Steve Witkoff v neděli po návratu z Moskvy poskytl rozhovor televizi CNN a v něm řekl, že je možné dosáhnout mírové dohody v řádu týdnů. Uvedl také, že nejsou zcela přesné informace, že Rusko požaduje, aby se ukrajinské jednotky v Kursku vzdaly, mezinárodní uznání zabraných území a zastavení pomoci Ukrajině. Také zpochybnil spekulace, že Rusko chce omezení ukrajinské armády a vylučuje nasazení mírových jednotek.
Evropská akce
Že je Rusko kategoricky proti nasazení evropských mírových jednotek, jejichž formování v rámci „koalice ochotných“ vedou britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron, zopakoval také Gruško. „Nezáleží na tom, pod jakou značkou by měly být kontingenty NATO rozmístěny na ukrajinském území: zda by to byla Evropská unie, NATO nebo v národním měřítku,“ řekl Gruško. V úvahu podle něj připadá pouze rozmístění neozbrojených pozorovatelů po skončení konfliktu, o nichž lze však jednat až po vypracování mírové dohody.
Evropští spojenci mezitím jednají o rychlém navýšení pomoci Ukrajině i svých obranných rozpočtů. Obávají se, že Trumpova vstřícnost vůči Putinovi v kontrastu s tvrdým postojem vůči ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému a oslabení amerického angažmá v zajištění obrany Evropy by mohly ponechat Kyjev bez dlouhodobých bezpečnostních záruk. To by starý kontinent též vystavilo riziku útoku Ruska.
„V tuto chvíli je opravdu důležité, abychom na Rusko vyvíjeli maximální tlak,“ citovala BBC premiéra Starmera po sobotním virtuálním setkání s dvěma desítkami dalších evropských politických lídrů a představitelů Austrálie, Kanady a Nového Zélandu.
Evropští představitelé projednávali plán na vytvoření mírových sil pro Ukrajinu, které by čítaly více než 10 tisíc vojáků a měly by zajistit budoucí mírovou dohodu s Ruskem, uvedl list Sunday Times s odvoláním na vysoce postavené vládní zdroje. Podle deníku přibližně 35 zemí souhlasilo s dodávkami zbraní a s logistickou a zpravodajskou podporou pro tuto misi, přičemž většina by pravděpodobně pocházela z Velké Británie a Francie. Evropané však stojí o to, aby jakékoli síly na Ukrajině byly podpořeny bezpečnostními zárukami USA v podobě leteckých sil, zpravodajských služeb a ostrahy hranic.
Podle Emmanuela Macrona nebude „koalice ochotných“ usilovat o nasazení „masy“ vojáků, ale může na klíčová místa na Ukrajině vyslat kontingenty o síle několika tisíc vojáků, aniž by k tomu potřebovala souhlas Ruska, řekl francouzskému tisku včetně deníků Le Parisien a La Dépêche du Midi. Macron oponoval ruskému odporu vůči tomuto řešení s tím, že pokud o přítomnost spojeneckých sil na svém území požádá Ukrajina, „není na Rusku, zda je přijme, nebo odmítne“.