Trump chce plošné clo na ocel a hliník a dorovnání sazeb tam, kde USA platí víc
Prezident Donald Trump dál stupňuje tlak vůči zahraničí pomocí cel, když oznámil, že v pondělí uvalí 25procentní cla na veškerý dovoz oceli a hliníku do Spojených států. V úterý nebo ve středu se navíc chystá oznámit takzvaná reciproční cla vůči zemím, které zdaňují americké vývozy více než Spojené státy ty jejich.
Trump své plány odhalil v nedělním projevu k novinářům na palubě Air Force One s tím, že cla na ocel a hliník budou zavedeny nad rámec těch stávajících a budou se vztahovat i na hlavní dodavatele Mexiko a Kanadu, informovala agentura Bloomberg. Prezident rovněž uvedl, že tento týden oznámí reciproční cla, která budou dorovnávat cla uvalená na americké dovozy. Ta by byla zavedena „téměř okamžitě“ po jejich oznámení, řekl podle agentury Reuters Trump, aniž by uvedl další podrobnosti.
Nedělní výroky jsou dalšími z řady Trumpových výhrůžek cly vůči zahraničí, včetně nejbližších spojenců, a odvětvím, které v posledních týdnech otřásly trhy. Po zkušenostech s cly oznámenými vůči Kanadě a Mexiku, které však následně odložil, se dá předpokládat, že jde i tentokrát primárně o formu nátlaku k dosažení politických a ekonomických cílů nového amerického prezidenta. Spojené státy jsou totiž do velké míry na dovozu hliníku a do menší míry i oceli závislé.
Dominantním vývozcem hliníku je Kanada, která se v prvních 11 měsících roku 2024 podílela na celkovém dovozu této komodity do USA ze 79 procent. Podle Morgan Stanley, citovaného Bloombergem, dovážely Spojené státy v roce 2023 více než 80 procent celkové spotřeby hliníku.
„Quebec vyváží do (USA) 2,9 milionu tun hliníku, což je 60 procent jejich potřeb. Dávají přednost dodávkám z Číny?“ citoval Reuters quebeckého premiéra Françoise Legaulta. Australský premiér Anthony Albanese v pondělí sdělil parlamentu, že má naplánovaný rozhovor s Trumpem a bude usilovat o výjimku na vývoz australské oceli a hliníku.
Ocel z dovozu sice tvoří menší část celkové spotřeby, ale neobejdou se bez ní odvětví, která potřebují speciální typy oceli, jako letecký průmysl, výroba automobilů a větrných elektráren nebo těžba ropy. Podle údajů vlády a American Iron and Steel Institute jsou největšími vývozci oceli do Spojených států Kanada, Brazílie a Mexiko, následované Jižní Koreou a Vietnamem.
Kupci i prodejci oceli a hliníku očekávali, že budou mít na přípravu na případné zavedení cel čas nejméně do března. Obě strany se nyní budou muset snažit najít nové trhy a dodavatele mnohem dříve. Vývozci jako Jižní Korea, která do USA prodává hliník i ocel, již nové trhy hledat začali. Dodávky oceli z Jižní Koreje v současnosti dosahují jen zhruba 70 procent ročního průměru z let 2015–2017, tedy z období před prvním Trumpovým prezidentským mandátem.
Trump neobjasnil, zda bude dovoz kovů z Číny čelit dvěma celním tarifům vzhledem k tomu, že na veškeré čínské zboží již dříve uvalil 10procentní clo.
Trump během svého prvního funkčního období zavedl cla ve výši 25 procent na ocel a 10 procent na hliník, ale později udělil několika obchodním partnerům, včetně Kanady, Mexika a Brazílie, bezcelní výjimky. Bývalý prezident Joe Biden později vyjednal dohody o bezcelních kvótách s Británií, Evropskou unií a Japonskem. Z Trumpova oznámení nevyplývá, co se s těmito výjimkami a kvótami stane.
Reciproční cla
Trump chce v úterý nebo ve středu uspořádat tiskovou konferenci, na které poskytne podrobné informace o plánu recipročních cel, která podle něho mají zajistit, „že s námi bude zacházeno stejně jako s ostatními zeměmi“. „Jednoduše řečeno, když oni budou účtovat nám, my budeme účtovat jim,“ citoval Reuters Trumpa.
Jde zjevně o tlak, aby zahraniční státy narovnaly podmínky pro americký dovoz. Podle údajů Světové obchodní organizace, citované agenturou Reuters, činí průměrná obchodní vážená celní sazba v USA přibližně 2,2 procenta ve srovnání s 12 procenty v Indii, 6,7 procenty v Brazílii, 5,1 procenty ve Vietnamu a 2,7 procenty v zemích Evropské unie.
Americký prezident si dlouhodobě stěžuje na 10procentní cla Evropské unie na dovoz amerických automobilů, která převyšují sazbu ve výši 2,5 procenta na dovoz evropských vozů do USA. Ty však uplatňují 25procentní clo na pickupy, které jsou důležitým zdrojem zisku pro detroitské automobilky General Motors, Ford a Stellantis.
Oznámení o clech na ocel přichází v době, kdy japonská společnost Nippon Steel Corp. bojuje o koupi US Steel Corp. za 14,1 miliardy dolarů. Tuto transakci zablokoval bývalý prezident Joe Biden a staví se proti ní i Trump. Obě společnosti napadly blokování dohody ze strany americké vlády u soudu. Po pátečním setkání s japonským premiérem Šigeru Išibou Trump uvedl, že Nippon Steel nyní místo přímé koupě společnosti zvažuje jen menšinovou investici.