Trump chce tlačit na Rusko cly a prostřednictvím OPEC. Mírní hrozbu cel vůči Číně
I čtvrtý den ve funkci prezidenta Spojených států přichází od Donalda Trumpa další vlna signálů o tom, jakým směrem by nová americká administrativa mohla zasahovat do geopolitiky a světové ekonomiky. Trump v projevu na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu vyzval země ropného kartelu OPEC, aby snížily ceny ropy, a tím tlačily na ukončení války na Ukrajině. V jiném svém vystoupení zase řekl, že by se rád vyhnul uvalení cel na dovozy z Číny, která také může s vyjednáním míru na Ukrajině pomoci. Změkčil tím své předchozí hrozby. Je to další důkaz, že nový prezident bude hrozbu cel používat jako páku pro vyjednávání.
Trump v projevu prostřednictvím telekonference řekl světovým lídrům v Davosu, že snížením cen ropy by se zvýšil tlak na Rusko, aby ukončilo tři roky trvající válku na Ukrajině: „Pokud by cena klesla, rusko-ukrajinská válka by okamžitě skončila. Právě teď je cena dostatečně vysoká na to, aby válka pokračovala.“ Trump rovněž razí zvýšení těžby ropy a zemního plynu, které chce vyvážet do celého světa. To by mělo rovněž tlačit na nižší ceny energií.
V rozhovoru pro americkou televizi Fox News zmírnil své předchozí hrozby, že od února uvalí 10procentní clo na veškeré dovozy z Číny kvůli tomu, že do Spojených států a Kanady posílají fentanyl. „Máme nad Čínou jednu velmi velkou páku, a to jsou cla. Oni je nechtějí. Byl bych radši, kdybych ji nemusel použít,“ prohlásil.
Trump pohrozil „masivními“ cly a rozsáhlými novými sankcemi Rusku, pokud se prezident Vladimir Putin nebude chtít na míru dohodnout. „Nechci (celní opatření, pozn. red.) udělat, ale tuto válku musíme ukončit,“ řekl.
„Naše snaha zajistit mírové uspořádání mezi Ruskem a Ukrajinou už nyní, doufejme, probíhá. Je důležité to udělat,“ řekl Trump v Davosu. Vyjádřil také naději, že zastavit tuto válku pomůže Čína, která má „nad touto situací velkou moc“ a Spojené státy s ní v tom budou spolupracovat.
Trump použil cla už během svého prvního prezidentského období a investoři se připravují, že nepředvídatelnost jeho rozhodnutí bude způsobovat výkyvy na trzích. Trump hrozí cly nejen Číně, ale i Evropě a oběma velkým sousedním zemím – Kanadě a Mexiku. Argumentuje, že přes Mexiko a Kanadu proudí do země droga fentanyl a další země zase zneužívají obchodní vztahy s USA, což vytváří obchodní deficity. Také chce, aby dodatečné příjmy z cel pomohly financovat jeho domácí priority. Podle ekonomů ale cla mohou poškodit obě strany, protože zvyšují ceny dováženého zboží, a tím přispívají k větší inflaci.
Trump už během pondělního nástupu do úřadu podepsal sérii prezidentských dekretů, kterými nařídil řadu změn, dekrety se ale cel netýkaly. Jediné skutečné opatření, které zatím v této věci přijal, bylo, že vyzval americké úřady k přezkoumání praktik v oblasti obchodu. Závěry z přezkumu mají být hotové do 1. dubna. To může dát zemím, které Trump v souvislosti s cly zmiňuje, čas na vyjednávání, během kterého by mohly hrozbu ještě odvrátit.
Mezitím už nový prezident se svými rozhodnutími narazil na americkou justici. Jeden z pondělních prezidentských výnosů směřoval k omezení nároků na automatické americké občanství pro děti narozené ilegálním imigrantům nebo rodičům, kteří mají ve Spojených státech jen dočasné právo pobytu. Podle agentury Reuters toto rozhodnutí na 14 dní zablokoval federální soudce v Seattlu a označil ho za „naprosto protiústavní“. Verdikt má celostátní platnost a soudce nyní zváží, zda podepíše jeho platnost na delší období, uvedla agentura.
Jde o první případ z očekávané řady soudních sporů, kterým Trump při prosazování své politiky může čelit.