USA hrozí recipročními cly, dosud největší revizí obchodních vztahů se světem
Americký prezident Donald Trump nařídil svému týmu, aby připravil reciproční cla na dovozy od všech obchodních partnerů, včetně Evropské unie, kteří uplatňují cla na americké zboží. Je to zatím nejrozsáhlejší Trumpovo opatření v oblasti obchodu, které by mohlo zásadně přenastavit vztahy USA se zbytkem světa. Hrozí spuštění celní války, která by globální ekonomice způsobila řadu těžkostí.
Trump se pomocí cel snaží změnit obchodní vztahy tam, kde jsou podle něj v současnosti nastavené v neprospěch Spojených států. Ve čtvrtek proto podepsal výnos, kterým nařídil přípravu jednotlivých celních podmínek pro dovozy z asi dvou stovek zemí světa. Agentura Bloomberg uvádí, že půjde o mimořádně náročný proces a příprava může trvat týdny až měsíce. Trumpův kandidát na ministra obchodu Howard Lutnick podle Bloombergu řekl, že cla by měla být připravena do 1. dubna a hned poté by Trump mohl jednat.
Nová dovozní cla by měla být nastavena individuálně pro každou zemi zvlášť tak, aby dorovnala jejich cla a další bariéry obchodu, jež tyto státy stanovují a které USA považují za nespravedlivé. Podle Bloombergu bude administrativa zohledňovat i dotace, daň z přidané hodnoty, kurzová zvýhodnění, slabou ochranu duševního vlastnictví a další faktory. Trump také řekl, že nad rámec těchto cel později zavede ještě dovozní cla na automobily, čipy a léčiva.
Trump na setkání s novináři v Bílém domě „reciproční“ cla obhajoval s tím, že je třeba zanalyzovat obchodní vztahy se všemi zeměmi, které na americké zboží uvalují dovozní cla. „Téměř ve všech případech tyto země Američanům účtují mnohem víc než my jim, ale ty dny jsou pryč,“ prohlásil.
Analytici však v Trumpově rozhodnutí nezavést cla s okamžitou platností vidí určitou taktiku. Má to vést k tlaku na dané země při jednání o nových podmínkách vzájemného obchodu. Stejnou strategii už použil v případě Mexika, Kanady a Kolumbie. Není proto jasné, ve kterých případech prezident své hrozby opravdu splní. Trh je po těchto zkušenostech již nebere tak vážně jako dřív, a proto na finančních trzích zavládl mírný optimismus.
Z obchodních bariér, které nové administrativě vadí, zmínil Trump například ty v obchodu s Japonskem, Jižní Koreou a EU. Konkrétně v případě vzájemného obchodu s EU Trump považuje za nespravedlivé zejména to, jak Evropa omezuje dovozy amerických aut a zemědělských komodit.
Trump už od lednového nástupu do Bílého domu uvalil cla ve výši 10 procent na veškeré čínské dovozy a také plánuje od příštího měsíce spustit clo 25 procent na veškerý dovoz oceli a hliníku. Cla vůči Kanadě a Mexiku zatím pozdržel a probíhají jednání.
Mít větší páku na prosazování amerických zájmů a případně získat z cel i dodatečné rozpočtové příjmy není to jediné, o co Trumpovi jde. Prezident také tlačí na firmy, aby kvůli obchodním bariérám přesunuly výrobu zpět do USA. Nová administrativa ale musí opatření pečlivě zvažovat, aby nedošlo ke skokovému zvýšení cen a zrychlení inflace. I tak nejasnosti kolem cel vnášejí do globální ekonomiky nejistotu a zvyšují obavy, že budou mít negativní dopad na hospodářský růst v řadě zemí.
Pokud se Trumpovy celní hrozby naplní, zasáhnou ve velkém už tak oslabené hospodářství Evropské unie. Nejzranitelnější by byly zejména její růstové sektory, například farmaceutické firmy jako Novo Nordisk a Sanofi. Také by to zasadilo další ránu evropskému automobilovému průmyslu (zejména kvůli clům uvaleným na jeho vozy vyrobené v Mexiku a Kanadě) s firmami jako Stellantis, Volkswagen, BMW a Mercedes-Benz. Utrpěl by rovněž spotřební průmysl. Reciproční cla by silně zasáhla i méně rozvinuté ekonomiky.
Záměry týkající se recipročních cel Trump oznámil krátce před setkáním s indickým premiérem Naréndrou Módím, jehož zemi v minulosti rovněž kritizoval za vysoké celní bariéry.