Trump oznamuje cla na auta z dovozu. Obchodní válka nebude mít mnoho vítězů
Americký prezident Donald Trump ve středu podepsal výnos, kterým zavádí 25procentní cla na veškeré dovozy automobilů do Spojených států. Jde o další eskalaci obchodní války, která postihne i evropské výrobce, včetně skupin Porsche, Mercedes-Benz a Volkswagen. Cla jsou hlavní součástí Trumpovy ekonomické strategie a mají donutit zahraniční firmy, aby převedly výrobu do USA a napomohly americké prosperitě.
Podle ekonomů a zástupců průmyslu ale auta v USA zdraží a utrpí zákazníci i američtí výrobci, závislí na dovozech.
Cla mají začít platit od 3. dubna. Nejpozději od 3. května začnou platit cla ve stejné výši i na hlavní automobilové díly – například na motory, převodovky a elektrické komponenty. Opatření budou trvalá, seznam se ještě může rozšířit na další součástky a šéf Bílého domu také dává najevo, že nebude vyjednávat o výjimkách. Americká administrativa předpokládá, že tato cla, jež budou uvalena ještě nad rámec již platných sazeb, by měla zajistit do rozpočtu Spojených států asi 100 miliard dolarů ročně (2,3 bilionu korun), uvádí agentura Bloomberg.
Prezident už na začátku měsíce oznámil 25procentní cla na dovozy zboží z Mexika a Kanady – včetně aut a autodílů – spadající pod severoamerickou obchodní dohodu označovanou jako USMCA. Pak ale tato cla odložil o jeden měsíc, když zástupci největších automobilek lobovali za prodlení, aby měli čas přizpůsobit výrobu.
„Budeme účtovat zemím poplatky za to, že s naší zemí dělají byznys a berou nám práci, berou nám bohatství, berou nám v průběhu let spoustu věcí,“ řekl Trump ve videu z podpisu výnosu v Bílém domě.
Obchodní válka
Cla na dovozy automobilů jsou další obchodní bariérou v sérii opatření, která nyní Američané zavádějí. Trump již avizoval takzvaná reciproční cla od 2. dubna, což ještě prohloubí napětí s klíčovými obchodními partnery. Tato cla mají být šitá na míru konkrétním zemím a přimět je ke snížení jejich vlastní bariér. Tím má dojít k vylepšení amerických schodků zahraničního obchodu. Trump opakovaně označil 2. duben jako „skutečný Den osvobození“ v narážce na státní svátek, kterým řada zemí v Evropě oslavuje například osvobození od fašismu. Administrativa také chystá cla pro konkrétní odvětví, například na pokročilé čipy či léky.
„Pokud bude Evropská unie spolupracovat s Kanadou, aby způsobila ekonomické škody USA, budou i na ně uvalena rozsáhlá cla, mnohem větší, než se v současnosti plánuje. To proto, aby byl chráněn nejlepší přítel, jakého tyto dvě země kdy měly,“ pohrozil Trump.
Nově oznámená cla jsou podle analytiků špatnou zprávou pro většinu výrobců automobilů, zahraničních i amerických. Postihnou největší automobilové značky. Podle Bloomberg Intelligence nejvíc zasáhnou Porsche a skupinu Mercedes-Benz, které může opatření potenciálně přijít na 3,4 miliardy eur. Zasáhne to také Volkswagen, v Japonsku Toyotu a Hyundai v Jižní Koreji.
Také nejspíš dojde k narušení výroby v samotných Spojených státech, kde jsou automobilky závislé na dodávkách dílů z Mexika a Kanady. To podle Bloombergu platí například pro pickupy Chevrolet Silverado automobilky General Motors, nebo pro SUV Jeep Compass a další modely Stellantisu. Určitým vítězem situace – tedy nejméně postiženým – bude podle Bloombergu Tesla, a to díky výrobě ve Spojených státech. Ford sice má také větší podíl produkce na domácí půdě, ale i tak se cla dotknou například jeho modelů Maverick nebo SUV Bronco Sport.
Zvážíme odvetu
Trumpovo rozhodnutí už vyvolalo kritiku politiků ze zahraničí a je jasné, že někteří obchodní partneři sáhnou po celní odvetě. „Musíme zvážit vhodné reakce a přirozeně jsou na stole všechny možnosti,“ řekl například japonský premiér Šigeru Išhiba.
Kanadský premiér Mark Carney nazval cla „přímým útokem“ na desítky tisíc lidí pracujících v automobilovém průmyslu. Také řekl, že tento krok je porušením obchodní dohody mezi USA, Mexikem a Kanadou. Konkrétní protiopatření ale nezmínil. Doug Ford, premiér Ontaria, kde je soustředěna většina automobilové výroby v Kanadě, řekl, že odvetná opatření jsou jistá.
Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové jde o „politováníhodný“ krok. „Nyní toto oznámení posoudíme spolu s dalšími opatřeními, která USA plánují v příštích dnech,“ uvedla von der Leyenová v prohlášení. „EU bude nadále hledat řešení dohodou a zároveň chránit své ekonomické zájmy.“
Na razantní evropská protiopatření tlačila hlavně Francie. Naléhala na Evropskou komisi, aby poprvé použila svou nejtvrdší obchodní zbraň – soubor právních opatření, označovaný jako Nástroj proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument, ACI). Komise nástroj spustila ve čtvrtek.
Některá sdružení automobilových výrobců, například Autos Drive America, zastupující neamerické firmy jako Toyota a BMW, varují, že nová cla výrobu do USA nepřivedou, naopak výrobu v zemi prodraží.
Trump chce na případné zdražení reagovat daňovou úlevou na půjčky pro zákazníky, pokud budou kupovat vůz, který byl celý vyrobený v USA.
Bloomberg uvádí, že loni se do USA dovezly automobily a lehká užitková vozidla za více než 240 miliard dolarů. Podle analytiků by celní opatření mohla zdražit ceny automobilů pro Američany o tisíce dolarů – odhady se pohybují mezi čtyřmi až 12 tisíci dolary nad rámec současných cen v závislosti na typu vozidla.
Akcie automobilek General Motors, Ford Motor, Stellantis, Toyota a dalších už reagovaly poklesem.